ZOTAC ZBOX: nettop s Blu-ray
18.10.2010, Jan Vítek, recenze
Společnost ZOTAC je stále v našem podvědomí především jako výrobce grafických karet, ovšem ty již dávno nejsou v jejím portfoliu osamoceny. Nachází se tam i nettop ZBOX vybavený dvoujádrovým Atomem a NVIDIA ION 2, což z něj činí zajímavý kus hardware.
Kapitoly článku:
- ZOTAC ZBOX: nettop s Blu-ray
- Pohled na nettop a jeho zpracování
- Použitý hardware, software a BIOS
- Výkonnostní testy
- Teploty, hlučnost a spotřeba
- Závěrečné hodnocení
Úlohu procesoru zde na sebe bere model Intel Atom D525 vybavený dvěma procesorovými jádry, technologií HyperThreading (takže se systému jeví jako čtyřjádrový) a také jádrem Intel GMA 3150, které v tomto případě zůstane nevyužito. Celkově má tento zástupce zatím dvoučlenné rodiny Pineview 2x 512 kB cache druhé úrovně a pracuje na maximální frekvenci 1,83 GHz, což z něj činí jeden z nejsilnějších procesorů Atom vůbec. Není tedy divu, že jeho spotřeba je až 13 W, což by u netbooku nebylo příliš vhodné, ale na desktopový počítač jde o příjemnou hodnotu.
Procesor dokáže obsloužit až 4 GB paměti DDR2-800/667 nebo DDR3-800, přičemž my se v tomto případě setkáme právě s nejslabšími DDR2-667, i když je otázkou, zda je to opravdu citelná nevýhoda. Díky Atomu D525 můžeme na ZBOX nainstalovat i 64bitové operační systémy, ale jinak mezi moderní podporované technologie patří kromě zmíněného HyperThreadingu už jen Execute Disable Bit. Není tu tedy ani Enhanced Intel Speedstep pro snižování násobiče za běhu, tudíž frekvence procesoru je bohužel neustále na maximu.
Název základní desky není vyplněn, ale aspoň si potvrdíme, že zde máme čipovou sadu Intel NM10 Express, na níž kvůli integraci paměťového řadiče do procesoru a využití NVIDIA ION 2 moc práce nezbylo. Vidíme též, že grafika je připojena přes rozhraní PCI Express, ovšem pouze s šírkou 1 linky. Vzhledem k jejímu očekávanému výkonu to však nebude příliš vadit.
Pamět DDR2-667 (údaj v záložce Memory je nepochybně mylný) v kapacitě 2 GB od společnosti Samsung pracují pochopitelně v jednokanálovém režimu, protože zde máme jen jeden modul. Jejich časování bylo stanoveno dle specifíkací JEDEC na 5-5-5-15-20 při napětí 1,8 V. Pamětí si ale budeme všímat i později, takže byste neměli přeskočit část této kapitoly o BIOSu.
A nyní ke grafickému řešení NVIDIA ION 2. To vychází z GPU GT218 použitého v low-endových kartách GeForce 210. Od předchozí NVIDIA ION první generace má znatelně lepší specifikace, i když počet shaderů zůstal pouze na 16. Čip je ale již vyráběn 40nm technologií, což je dobrý předpoklad k nízké spotřebě a zahřívání a je to rozhodně pokrok od původní 65nm ION.
Čip podporuje API DirectX 10.1 a Shader Model 4.1 a využívá svých vlastních 512 MB paměti DDR3 připojených 64bitovou sběrnicí, což dává 12,6 GB/s propustnosti. Co se týče hodnot Pixel Fillrate a Texture Fillrate, ION 2 dosahuje 2,1 Gpix/s a 4,3 Gtex/s, zatímco ION 1,8 Gpix/s a 3,6 Gtex/s.
Co se týče pracovních frekvencí, ION 2 zde pracuje na 535 MHz, 1230 MHz a 790 MHz pro jádro, shadery a paměti. U NVIDIA ION, aspoň v implementaci počítače MSI Wind Top AE2220, je to 450 MHz, 1100 MHz a 800 MHz.
Nakonec pevný disk Samsung SpinPoint M7E (HM251HI) s kapacitou 250 GB. Jedná se o naprosto průměrný mobilní disk s 2,5" plotnami rotujícími rychlostí 5400 RPM. Vyrovnávací paměť je 8 MB a přístupová doba 12 ms v průměru.
ZOTAC ZBOX přišel se zcela prázdným pevným diskem, pouze na optickém disku máme ovladače a také CyberLink BD Solution, které může posloužit k přehrávání filmů na médiích Blu-ray, a to konkrétně v přehrávači PowerDVD 8 BD. S tím jsme ostatně neměli problémy. Ty vznikly kvůli ochraně Blu-ray médií, takže jsme k jejich přehrávání nemohli využít rozhraní DVI ani HDMI a klasický monitor, který nepodporoval HDCP. Jedinou cestou bylo připojení pomocí redukce na D-Sub. Na toto by se měl uživatel, který nehodlá ZOTAC ZBOX připojovat k televizoru, dobře připravit.
Dále máme v nabíce PowerProducer 5 pro tvorbu Blu-ray a DVD disků (v tomto případě na ZBOX pouze DVD) s vlastními natočenými materiály, pak starší verzi PowerDirector 7 (již je na světě verze 8) pro editování videa, jeho upscaling na vyšší rozlišení, a to i s pomocí akcelerace na GPU.
Aplikace Power2Go 6 poslouží k vypalování datových, audio i video disků s možností využití šifrování, využití PowerBackup 2 je už dle názvu zřejmé, a sice zálohování dat. To je možné dělat třemi způsoby - plným, rozdílovým a přírůstkovým, pak můžeme chránit archívy heslem, plánovat akce a využívat filtrování souborů.
Poslední aplikací do sbírky je LabelPrint 2 a ta poslouží k tisku štítků na obaly disků nebo tisku na samotná média pomocí Lightscribe a Labelflash.
Co se týče nastavení BIOSu, kromě již zmíněné možnosti vypnout modrý svítivý kruh tu jsou i další volby. ZOTAC nám dává možnost nechat otáčky ventilátoru na automatické regulaci či je nastavit na pevnou hodnotu a také si můžeme zvolit, od jaké teploty procesoru se ventilátor zapne. Nejlépe ještě před instalací systému si také změníme režim pevného disku z IDE na AHCI a pak je možné si zvolit přítomnost Plug&Play OS.
Pak tu jsou ale také možnosti nastavení pamětí a procesoru. Paměti totiž pracují ve výchozím nastavení na frekvenci 667 MHz, ovšem pouhou změnou jedné položky je můžeme nataktovat na 800 MHz, což dle jejich SPD čipů zvládnou, a to s časováním 5-6-6-18 (to můžeme v BIOSu rovněž ovlivnit). Systém se nám pak odmění mírně vyšší paměťovou propustností a my jsme toto nastavení použili i v našich testech, o nichž píšeme na další straně.
Frekvenci procesoru můžeme ovlivnit nastavením FSB ze základních 200 MHz po 1 MHz. Ovšem pak se taktují výše i paměti, takže je lepší je nechat na základní frekvenci 667 MHz a kromě toho nelze nastavit napětí procesoru. V každém případě počítač nenaběhl ani s FSB 210 MHz, což by znamenalo zvýšení frekvence procesoru pouze o 90 MHz. Další pokusy s nižší FSB než 210 MHz ani nebyly nutné, protože výkonnostní nárůst by byl i při úspěchu zanedbatelný.
Procesor dokáže obsloužit až 4 GB paměti DDR2-800/667 nebo DDR3-800, přičemž my se v tomto případě setkáme právě s nejslabšími DDR2-667, i když je otázkou, zda je to opravdu citelná nevýhoda. Díky Atomu D525 můžeme na ZBOX nainstalovat i 64bitové operační systémy, ale jinak mezi moderní podporované technologie patří kromě zmíněného HyperThreadingu už jen Execute Disable Bit. Není tu tedy ani Enhanced Intel Speedstep pro snižování násobiče za běhu, tudíž frekvence procesoru je bohužel neustále na maximu.
Název základní desky není vyplněn, ale aspoň si potvrdíme, že zde máme čipovou sadu Intel NM10 Express, na níž kvůli integraci paměťového řadiče do procesoru a využití NVIDIA ION 2 moc práce nezbylo. Vidíme též, že grafika je připojena přes rozhraní PCI Express, ovšem pouze s šírkou 1 linky. Vzhledem k jejímu očekávanému výkonu to však nebude příliš vadit.
Pamět DDR2-667 (údaj v záložce Memory je nepochybně mylný) v kapacitě 2 GB od společnosti Samsung pracují pochopitelně v jednokanálovém režimu, protože zde máme jen jeden modul. Jejich časování bylo stanoveno dle specifíkací JEDEC na 5-5-5-15-20 při napětí 1,8 V. Pamětí si ale budeme všímat i později, takže byste neměli přeskočit část této kapitoly o BIOSu.
A nyní ke grafickému řešení NVIDIA ION 2. To vychází z GPU GT218 použitého v low-endových kartách GeForce 210. Od předchozí NVIDIA ION první generace má znatelně lepší specifikace, i když počet shaderů zůstal pouze na 16. Čip je ale již vyráběn 40nm technologií, což je dobrý předpoklad k nízké spotřebě a zahřívání a je to rozhodně pokrok od původní 65nm ION.
Čip podporuje API DirectX 10.1 a Shader Model 4.1 a využívá svých vlastních 512 MB paměti DDR3 připojených 64bitovou sběrnicí, což dává 12,6 GB/s propustnosti. Co se týče hodnot Pixel Fillrate a Texture Fillrate, ION 2 dosahuje 2,1 Gpix/s a 4,3 Gtex/s, zatímco ION 1,8 Gpix/s a 3,6 Gtex/s.
Co se týče pracovních frekvencí, ION 2 zde pracuje na 535 MHz, 1230 MHz a 790 MHz pro jádro, shadery a paměti. U NVIDIA ION, aspoň v implementaci počítače MSI Wind Top AE2220, je to 450 MHz, 1100 MHz a 800 MHz.
Nakonec pevný disk Samsung SpinPoint M7E (HM251HI) s kapacitou 250 GB. Jedná se o naprosto průměrný mobilní disk s 2,5" plotnami rotujícími rychlostí 5400 RPM. Vyrovnávací paměť je 8 MB a přístupová doba 12 ms v průměru.
Software
ZOTAC ZBOX přišel se zcela prázdným pevným diskem, pouze na optickém disku máme ovladače a také CyberLink BD Solution, které může posloužit k přehrávání filmů na médiích Blu-ray, a to konkrétně v přehrávači PowerDVD 8 BD. S tím jsme ostatně neměli problémy. Ty vznikly kvůli ochraně Blu-ray médií, takže jsme k jejich přehrávání nemohli využít rozhraní DVI ani HDMI a klasický monitor, který nepodporoval HDCP. Jedinou cestou bylo připojení pomocí redukce na D-Sub. Na toto by se měl uživatel, který nehodlá ZOTAC ZBOX připojovat k televizoru, dobře připravit.
Dále máme v nabíce PowerProducer 5 pro tvorbu Blu-ray a DVD disků (v tomto případě na ZBOX pouze DVD) s vlastními natočenými materiály, pak starší verzi PowerDirector 7 (již je na světě verze 8) pro editování videa, jeho upscaling na vyšší rozlišení, a to i s pomocí akcelerace na GPU.
Aplikace Power2Go 6 poslouží k vypalování datových, audio i video disků s možností využití šifrování, využití PowerBackup 2 je už dle názvu zřejmé, a sice zálohování dat. To je možné dělat třemi způsoby - plným, rozdílovým a přírůstkovým, pak můžeme chránit archívy heslem, plánovat akce a využívat filtrování souborů.
Poslední aplikací do sbírky je LabelPrint 2 a ta poslouží k tisku štítků na obaly disků nebo tisku na samotná média pomocí Lightscribe a Labelflash.
BIOS
Co se týče nastavení BIOSu, kromě již zmíněné možnosti vypnout modrý svítivý kruh tu jsou i další volby. ZOTAC nám dává možnost nechat otáčky ventilátoru na automatické regulaci či je nastavit na pevnou hodnotu a také si můžeme zvolit, od jaké teploty procesoru se ventilátor zapne. Nejlépe ještě před instalací systému si také změníme režim pevného disku z IDE na AHCI a pak je možné si zvolit přítomnost Plug&Play OS.
Pak tu jsou ale také možnosti nastavení pamětí a procesoru. Paměti totiž pracují ve výchozím nastavení na frekvenci 667 MHz, ovšem pouhou změnou jedné položky je můžeme nataktovat na 800 MHz, což dle jejich SPD čipů zvládnou, a to s časováním 5-6-6-18 (to můžeme v BIOSu rovněž ovlivnit). Systém se nám pak odmění mírně vyšší paměťovou propustností a my jsme toto nastavení použili i v našich testech, o nichž píšeme na další straně.
Frekvenci procesoru můžeme ovlivnit nastavením FSB ze základních 200 MHz po 1 MHz. Ovšem pak se taktují výše i paměti, takže je lepší je nechat na základní frekvenci 667 MHz a kromě toho nelze nastavit napětí procesoru. V každém případě počítač nenaběhl ani s FSB 210 MHz, což by znamenalo zvýšení frekvence procesoru pouze o 90 MHz. Další pokusy s nižší FSB než 210 MHz ani nebyly nutné, protože výkonnostní nárůst by byl i při úspěchu zanedbatelný.
