Startupová společnost Lonestar Data Holdings má velké ambice, co se týče využití Měsíce jako základny pro datová centra. Ta přitom mají využívat jadernou energii pro své napájení a založena budou dle představ tvůrců na architektuře RISC-V.
Diskuze k článku: RISC-V na Měsíci? Startup plánuje jaderně napájená datová centra
21.4.2022, Jan Vítek, aktualita
Data centrum na Měsíci....
Předpokládám že to bude třeba výpočetní superpočítač, než úložiště dat.
To by byl celkem nesmysl už kvůli zpožděním,
Takový superpočítač umístěny v trvalém stínu s teplotou hluboko pod nulou a pokud bude HW patřičně odstíněn
....no neumím si představit lepší místo ve Sluneční soustavě
Předpokládám že to bude třeba výpočetní superpočítač, než úložiště dat.
To by byl celkem nesmysl už kvůli zpožděním,
Takový superpočítač umístěny v trvalém stínu s teplotou hluboko pod nulou a pokud bude HW patřičně odstíněn
....no neumím si představit lepší místo ve Sluneční soustavě
Odpovědět0 2
Problém je ta konektivita, protože superpočítače zpracovávají opravu obrovské objemy dat a ještě větší až o několik řádů jsou pak výsledky. Navíc Měsíc tak bezpečný není, z velké části zachytává meteory, které nezachytí hmotní obři jako Jupiter a Saturn. Takže tam je zničení celého systému dost reálné.
Odpovědět0 0
na co konektivitu, když 99% dat bude uloženo na discích na Měsíci,
psal jsem že to určitě nebude sloužit k LIVE synchronizaci dat
data se tam budou třeba týden nahrávat, pak třeba půl roku poběží nějaká simulace počasí, mapování vesmíru, lámání kryptošifer.................................
a po půl roce bude práce hotová k dispozici a začne se pomalu stahovat
co se týká ochrany před meteority, tak to je jasné,
s tím se bude muset počítat i v případě lidského osídlení, a nic není cennější než lidský život a přesto se tam plánuje trvalá kolonie
psal jsem že to určitě nebude sloužit k LIVE synchronizaci dat
data se tam budou třeba týden nahrávat, pak třeba půl roku poběží nějaká simulace počasí, mapování vesmíru, lámání kryptošifer.................................
a po půl roce bude práce hotová k dispozici a začne se pomalu stahovat
co se týká ochrany před meteority, tak to je jasné,
s tím se bude muset počítat i v případě lidského osídlení, a nic není cennější než lidský život a přesto se tam plánuje trvalá kolonie
Odpovědět0 0
Kazdopadne zajimave budou ty CPU, protoze vyrobit CPU, ktery bude dlouhodobe odolavat radiaci a vysokoenergetickym casticim neni legrace.
Falcon 9 pouziva pro kriticke funkce 80386sx. Pro mene kriticke funkce pouziva relativne moderni CPU, ale v 3 nasobne redundanci. Ale i tak je falcon konstruovan na kratky pobyt ve vesmiru. Desitky let na mesici to je jina kava.
Curiosity na marsu bylo rizeno RAD750 (150nm 200Mhz)… smesny vykon za 200 tis. $
Datova uloziste taky velka otazka. Jeden dobre mireny gama zablesk a je naformatovano :)
Falcon 9 pouziva pro kriticke funkce 80386sx. Pro mene kriticke funkce pouziva relativne moderni CPU, ale v 3 nasobne redundanci. Ale i tak je falcon konstruovan na kratky pobyt ve vesmiru. Desitky let na mesici to je jina kava.
Curiosity na marsu bylo rizeno RAD750 (150nm 200Mhz)… smesny vykon za 200 tis. $
Datova uloziste taky velka otazka. Jeden dobre mireny gama zablesk a je naformatovano :)
Odpovědět2 0
Odvozené POWER PC jako RAD od IBM bere americká armáda i do letadel, ale neumím si představit na podobných CPU superpočítač. Navíc jde taky o RAM, chipsety a další elektroniku.
Odpovědět0 0
Proto se taky mluvi spise o cold storage.
Odpovědět0 0
Nutno říci, že větší ptákovinu jsem už dlouho nečetl. To, co činí kosmickou techniku velice drahou, je, že se nesmí porouchat.
Odpovědět1 0
Nah.. Je to jednoduché prostě na měsíci padají okna pomaleji
Odpovědět0 0
A čím to chtějí chladit? To, že je tam (někde) větší zima, než na Zemi, neznamená, že se datacentrum bude lépe chladit. Když tam není vzduch, tak přenos bude jen vyzařováním, což při teplotách v desítkách °C znamená, že to nebude fungovat. Ostatně, v termosce taky máme nápoj s podobnou teplotou a než se vyzáří přes vakuový obal ta energie nápoje, trvá to dlouhé hodiny. Běžný procesor s pasivním chladičem (aktivní nemá smysl) by se na Měsíci upekl v řádu minut. Ty chladiče by tedy musely být nějaké kapalinové a tu kapalinu odvádět systémem trubek do okolní studené horniny, čímž ale jen prodlouží dobu fungování, ale pořád bude platit, že vyzářit tu energii bude problém.
Spíše to vypadá na nějaký startup, co vytáhne z investorů peníze a zavře krám.
Spíše to vypadá na nějaký startup, co vytáhne z investorů peníze a zavře krám.
Odpovědět2 1
Co si tak pamaruji, tak radiace zavisi na rozdilu ctvrtych mocnin Termodynamickych teplot, cili Tcpu( cca 320K)^4 minus rezidualni teplota vesmiru ( cca 15K)^4
Takze to uplne nejde srovnavat s termoskou na zemi. K tomu se da pouzit heat-pipe napr na bazi kapalneho dusiku a distribuovat teplo na velmi velkou vyzarovaci plochu a udrzovat tak dlouhodobe CPU hluboko pod bodem mrazu aniz by to stalo nejakou dalsi energii.
Takze to uplne nejde srovnavat s termoskou na zemi. K tomu se da pouzit heat-pipe napr na bazi kapalneho dusiku a distribuovat teplo na velmi velkou vyzarovaci plochu a udrzovat tak dlouhodobe CPU hluboko pod bodem mrazu aniz by to stalo nejakou dalsi energii.
Odpovědět1 0
Hlavně tu čtvrtou mocninu rozdílu absolutních teplot nezapomenout vynásobit Stefano-Boltzmanovou konstanou σ = 5,69 . 10-8 W . m-2
Pokud jsem se nespletl, tak při 305°K rozdílu teplot by to činilo cca 500W/m2.
Pokud jsem se nespletl, tak při 305°K rozdílu teplot by to činilo cca 500W/m2.
Odpovědět2 0
Rozdil teplot neni tak dulezity, dulezite jsou termodynamicke teploty obou teles. Cili nejprve mocnit, potom odcitat.
Melo by to vyjit necelych 600W/m^2 pri idealni emisivite 1.
Melo by to vyjit necelych 600W/m^2 pri idealni emisivite 1.
Odpovědět0 0
A jak myslíš že fungují třeba "radiatory" na ISS
nebo chlazení na radioizotopových zdrojích sondách letících do mezihvězdného prostoru???
https://en.wikipedia.org/wiki/External_Active_Thermal_Control_System
nebo chlazení na radioizotopových zdrojích sondách letících do mezihvězdného prostoru???
https://en.wikipedia.org/wiki/External_Active_Thermal_Control_System
Odpovědět0 0
Proč jaderné napájení? NA místě, kde MÁ SMYSL solární panel, jelikož světlo není ředěno atmosférou, mraky, neprší tam, nejsou tam prachové bouře atd.
Odpovědět0 1
Protože účinnost solárních panelů je stále mizerná, objemově jich bude potřeba více a musí být rozkládací. Na měsící je gravitace, takže těžko tam půjde rozkládat mnohametrové panely. Navíc solární panel musíte párovat s baterií a životnost baterií je stále docela omezená. O tom, že do solárních panelů vám budou mlátit (mikro)meteority ani nemluvě.
Jaderný reaktor bude dodávat v podstatě konstatní výkon, nemá se na něm moc co pokazit, ale hlavně je všechno "v jedné krabici".
btw, to že někde není atmosféra neznamená, že se tam nepráší.
Jaderný reaktor bude dodávat v podstatě konstatní výkon, nemá se na něm moc co pokazit, ale hlavně je všechno "v jedné krabici".
btw, to že někde není atmosféra neznamená, že se tam nepráší.
Odpovědět6 1
Pri umisteni na polu bude fve ozarovana prakticky porad vyjma par minut zatmeni mesice za X let. Jen se musi natacet za sluncem. 7x mensi gravitace jiste pomuze, ale rozkladani panelu neni nezbytne. Panely muzou jezdit na koleckach po povrchu.
Zivotnost hubbela je pres 30 let, tak to s temi mikrometeority nebude tak strasne. A opravdu se tam zasadne neprasi, protoze protoze sondy obihjici mesic nafotily stopy po misich apollo i po 50 letech.
Jako taky to povzuji za magorii, protoze, co se usetri na provozu se spali hrave pri startu rakety, ale proveditelne to je.
Zivotnost hubbela je pres 30 let, tak to s temi mikrometeority nebude tak strasne. A opravdu se tam zasadne neprasi, protoze protoze sondy obihjici mesic nafotily stopy po misich apollo i po 50 letech.
Jako taky to povzuji za magorii, protoze, co se usetri na provozu se spali hrave pri startu rakety, ale proveditelne to je.
Odpovědět0 0
Hubble měnil baterky a nejsem si jistý, jestli ne i panely. Ale rozhodně souhlas s tím koncem. Napřed jsem se zamýšlel nad technikou a ne nad tím, jaká je to totálně drahá blbina. Když se už ukázalo, že chlazení opatří klidně moře, plus s výhodou, že je k tomu v přípdě potřeby přístup. A něco mi říká, že klidně 10 podmořských datacenter pro totální redundanci a jistotu vyjde levněji, než tahat to na měsíc. (o rychlosti penosu dat nemluvě.)
Odpovědět0 0
Na vojne jsem videl v chodu stronciovou "baterii" melo to nejakych 500W a udavana zivotnost vice nez 50 let
Odpovědět0 0
Další výhodou je, že není nutno extra řešit radiační stínění reaktoru. Takže z hlediska elektrárny je Měsíc ideál. Ale pro samotný superpočítač už ne.
Odpovědět0 0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
