Robotická náhrada za včely? Levný dron zvládl opylovat květ
10.2.2017, Jáchym Šlik, aktualita
Japonští vědci provedli experiment, ve kterém k opylování rostlin využili malý dron zakoupený za 100 dolarů. Učinili pouze drobné úpravy umožňující zachycení pylu a jeho přenosu na jiný květ. Cesta k robotickým včelám ovšem bude ještě dlouhá a trnitá.
Existují obavy, že vlivem chorob může dojít k vymření veškerého včelstva na planetě. To by pochopitelně znamenalo také konec lidstva, pokud by se nepodařilo najít vhodnou náhradu za přirozený způsob opylování rostlin. Řešením by mohly být „umělé včely“ v podobě samořízených dronů, které by létaly z květu na květ. K takovému řešení existuje ještě dlouhá cesta, japonští vědci z National Institute of Advanced Industrial Science už ovšem zahájili experimenty týkající se této otázky. Použili při nich při nich obyčejný komerční dron s malými rozměry, který lze na Amazonu zakoupit za přibližně 100 dolarů (2 500 Kč).
Na spodní stranu letounu ovšem připevnili žíni, kterou potřeli tzv. iontovým tekutým gelem. Tato látka vyvinutá na americkém MIT se vyznačuje nezvyklými fyzickými vlastnostmi a je podobně lepivá jako žluté samolepící bločky „post-it“. Této lepivosti bylo využito k tomu, aby se pylová zrnka uchytila na dronu a později zase uvolnila. Experiment byl úspěšný a růžovobílou lilii se podařilo uměle opylovat. Vedoucí výzkumu Eijiro Miyako uvedl, že je to vůbec poprvé, co robot úspěšně opyloval rostlinu. Využití takového řešení v praxi ovšem prozatím nevidí, neboť by podle něj bylo potřeba, aby byly drony vybaveny senzorem pro vizuální rozpoznání, systémem umělé inteligence a GPS, což by ovšem vzhledem k velikosti letounů nebylo s využitím současných technologií možné. Miyako také přiznal, že i opylování lilie, která patří k rostlinám s největším pohlavním ústrojím, bylo poměrně obtížné.
Před vědci tedy stojí ještě mnoho práce, než bude možné tento způsob opylování běžně využívat. Mnohé světové regiony se přitom potýkají s výrazným úbytkem včelstev, například v některých čínských oblastech už musejí zemědělci opylovat stromy v sadech ručně. Prozatím tak činí pomocí dlouhých štětců, kterými se postupně dotýkají každého květu. Japonští vědci ovšem nejsou jediní, kdo pracuje na vylepšení způsobu umělého opylování. V loňském roce předvedli polští vědci dron, který by mohl zvládnout přenos pylu pomocí dlouhého štětce, celý proces byl ovšem zatím demonstrován jen na napodobeninách rostlin. A v roce 2015 dokonce společnost Intellectual Ventures vedená bývalým obchodním ředitelem Microsoftu Nathanem Myhrvoldem podala přihlášku na patent, který počítal s opylovači létajícími na farmě podle přednastaveného plánu.
Myšlenkou umělých včel a rizika jejich masového využívání se zabývají také tvůrci jedné z epizod sci-fi seriálu Black Mirror (Černé zrcadlo).
Zdroj: Technologyreview.com
Na spodní stranu letounu ovšem připevnili žíni, kterou potřeli tzv. iontovým tekutým gelem. Tato látka vyvinutá na americkém MIT se vyznačuje nezvyklými fyzickými vlastnostmi a je podobně lepivá jako žluté samolepící bločky „post-it“. Této lepivosti bylo využito k tomu, aby se pylová zrnka uchytila na dronu a později zase uvolnila. Experiment byl úspěšný a růžovobílou lilii se podařilo uměle opylovat. Vedoucí výzkumu Eijiro Miyako uvedl, že je to vůbec poprvé, co robot úspěšně opyloval rostlinu. Využití takového řešení v praxi ovšem prozatím nevidí, neboť by podle něj bylo potřeba, aby byly drony vybaveny senzorem pro vizuální rozpoznání, systémem umělé inteligence a GPS, což by ovšem vzhledem k velikosti letounů nebylo s využitím současných technologií možné. Miyako také přiznal, že i opylování lilie, která patří k rostlinám s největším pohlavním ústrojím, bylo poměrně obtížné.
Před vědci tedy stojí ještě mnoho práce, než bude možné tento způsob opylování běžně využívat. Mnohé světové regiony se přitom potýkají s výrazným úbytkem včelstev, například v některých čínských oblastech už musejí zemědělci opylovat stromy v sadech ručně. Prozatím tak činí pomocí dlouhých štětců, kterými se postupně dotýkají každého květu. Japonští vědci ovšem nejsou jediní, kdo pracuje na vylepšení způsobu umělého opylování. V loňském roce předvedli polští vědci dron, který by mohl zvládnout přenos pylu pomocí dlouhého štětce, celý proces byl ovšem zatím demonstrován jen na napodobeninách rostlin. A v roce 2015 dokonce společnost Intellectual Ventures vedená bývalým obchodním ředitelem Microsoftu Nathanem Myhrvoldem podala přihlášku na patent, který počítal s opylovači létajícími na farmě podle přednastaveného plánu.
Myšlenkou umělých včel a rizika jejich masového využívání se zabývají také tvůrci jedné z epizod sci-fi seriálu Black Mirror (Černé zrcadlo).
Zdroj: Technologyreview.com