Rolls-Royce chce do roku 2020 samořízené lodě

Středem pozornosti jsou sice samořízené automobily, ale vědci přitom pracují i na autonomních lodích. Na moři je přitom používání dopravních prostředků bez řidiče v mnoha ohledech jednodušší než na silnicích. Před dvěma lety Rolls-Royce ukázal svou vizi robotických nákladních lodí, minulý týden v rámci konference Autonomous Ship Technology Symposium 2016 v Amsterdamu představil podrobnější plány. Pojďme si proto alespoň stručně shrnout, jak si americký výrobce představuje budoucnost lodní dopravy.

Plavidla blízké budoucnosti od těch současných poznáte už na první pohled. Měly by být znatelně nižší a často nejspíš budou postrádat palubu i nástavby, svým vzezřením proto mohou připomínat spíše ponorku. Zvenku budou mnohdy viditelné pouze hladké stěny, náklad i většina technologie by měla být ukryta uvnitř. Počítá se také s využitím ekologických motorů, které budou tišší a ohleduplnější k životnímu prostředí. Tím nejdůležitějším rozdílem oproti současným plavidlům je ovšem absence lidské posádky.

Na lodi tedy nebude nutné budovat nejen paluby, ale také další vybavení určené pro potřeby posádky, díky tomu zbyde více místa pro náklad. Organizace Advanced Autonomous Waterborne Applications (AAWA), v jejímž čele stojí právě Rolls-Royce, počítá s mnoha druhy lodí určenými pro nejrůznější úkoly. Všechny ovšem budou řízeny počítačem, kterému bude sloužit řada senzorů včetně kamer, infračervených systémů, radaru, lidaru (ke měření vzdálenosti pomocí laserového paprsku), mikrofonů, sonaru nebo GPS.

Plavidla budou využívat tzv. dynamickou neboli nastavitelnou autonomii, která zahrnuje několik různých režimů řízení. Od dálkového ovládání, kdy je loď řízena člověkem z pevniny, až po zcela autonomní řízení, do kterého člověk ani nemůže zasahovat. Ideální nastavení je asi někde uprostřed – loď se bude po většinu času řídit sama (především na volném moři), ale v případě problému bude moct do ovládání dálkově zasáhnout lidská ruka. Liší se i možnosti nastavení v případě nenadálé situace – problém se pokusí vyřešit počítač, nebo navrhne řešení, které bude muset být schváleno, případně nechá rozhodnutí na člověku.

Autonomní systém řízení by se měl postupně učit z vlastních zkušeností a také dat, která mu poskytnou jiné lodě. V praxi se ovšem i přes dokonalejší stroj počítá s dohledem člověka, který bude moct zasáhnout například při extrémních projevech počasí, chybě počítače nebo dokonce jeho úmyslného napadení. Loď by proto měla být schopná se vrátit do výchozí či jiné bezpečné pozice. Na pevnině je plánováno zřízení řady kontrolních center, které budou s loděmi obousměrně komunikovat skrze pozemní i satelitní vysílání. Plánuje se v nich také využití virtuální reality.

Operátoři v centrech budou nejspíš sledovat více lodí najednou, hlavním úkolem přitom bude identifikace a řešení případných problémů v reálném čase. Ačkoliv má Rolls-Royce v plánu zcela nahradit lidskou posádku počítačem, minimálně zpočátku s největší pravděpodobností i na samořízených lodích nalezneme lidi z masa a kostí. Jejich úkolem bude dohlížet na provoz, pomáhat při řešení nenadálých situací a případně i komunikovat s veliteli běžných lodí. Přítomnost posádky by mohla být vyžadována také z právního hlediska. V přístavech budou nadále potřeba dělníci kvůli řádnému zajištění nákladu.

Před tvůrci teď stojí mnoho otázek týkajících se roboticky řízených plavidel, některé z nich jsou stejné jako v případě autonomních vozidel – například kdo bude zodpovídat za případnou nehodu? S nasazením samořízených nákladních lodí se počítá do roku 2020, budoucnost námořní dopravy je tedy opravdu na dosah.

Zdroj: Gizmag.com