Roman Space Telescope už má hotové primární zrcadlo

Roman Space Telescope pochopitelně nebude schopen přímo zachytit takové planety, které se pohybují vesmírem ve svitu jen cizích hvězd. To nedokáže žádné zařízení, které je dnes možné vyrobit, takže jako v mnoha jiných případech bude nutné se spolehnout na něco jiného, a to právě na světlo hvězd, jež může být efektem gravitační čočky tvořeným planetou na hodiny či maximálně dny zesíleno. Jde tak v podstatě o stejný princip, díky němuž Hubbleův dalekohled přináší snímky extrémně vzdálených galaxií, jenž s tím rozdílem, že gravitační čočku v jeho případě netvoři titěrná planeta, ale i celé galaktické kupy. 

 

 

Připravené hlavní zrcadlo pro Roman Space Telescope zajistí sběr světla pro dva hlavní palubní přístroje, a to Wide Field Instrument a Coronagraph Instrument. Samotné má průměr 2,4 metru, a je tak stejně velké jako jeho protějšek na palubě Hubbleova dalekohledu. Hmotnost je však pouze 186 kilogramů a toto zrcadlo bude také odrážet světlo ze stonásobně většího úhlu pohledu, respektive půjde konkrétně o infračervené záření, které Roman Space Telescope využije. Naleštěný povrch zrcadla přitom obsahuje nerovnosti vysoké maximálně 1,2 nanometrů, což si můžeme dle NASA představit jako plochu o průměru Země, jejíž výška se liší maximálně o 6 mm. Výrobce zrcadla L3Harris Technologies také hlásí, že zrcadlo je tak mnohem lépe vyleštěno, než bylo původně požadováno.

 

Nový teleskop tedy bude mít nepoměrně větší úhel záběru než Hubble, ale přitom i tak dosáhne srovnatelného rozlišení díky svému snímači s 300 megapixely, což je zmíněný Wide Field Instrument. Tato výbava přitom neposlouží jen pro hledání volně plujících planet, ale také pro snahu zmapovat strukturu a rozložení temné hmoty, studium cizích planetárních systémů a vůbec vývoje celého vesmíru. 

 

 

Právě proto teleskop ponese i koronograf, druhý výše zmíněný přístroj, který bude schopen zakrýt světlo přicházející přímo z hvězdy, aby neoslňovalo a mohly se hledat mnohem méně zářivé a menší planety v její blízkosti. Čili půjde i o schopnost přímo fotografovat exoplanety, přičemž ty velké (plynné obry) bude možné i podrobněji studovat. 

 

Nyní se společnost L3Harris Technologies chystá na další testy zrcadla, které bude umístěno na podpůrnou konstrukci. Půjde především o další testy týkající se provozu při různých teplotách. 

 

Až bude nový teleskop dokončen, bude vyslán na stejné místo jako nový JWST, a to do oblasti libračního bodu v zákrytu za Zemí od Slunce ve vzdálenosti cca 1,5 milionu kilometrů. Je to logická volba pro teleskop, který má pracovat v infračerveném spektru, neboť Země poskytne potřebný stín.

 

Zdroj: NASA