Rover s vrtivými koly se vyhrabe i z hlubokého písku

Moderní rovery NASA Curiosity a Perseverance mají už vyspělý systém využívající nezávisle zavěšená kovová kola, která dokáží překonat i velké kameny a tomu jistě přispívá i ten samotný fakt, že tyto nové rovery nejsou žádní drobečci a vezou si s sebou i slušně výkonný zdroj v podobě vlastního reaktoru. Nicméně jejich pohonný systém by mohl být i tak lepší, jak si lidé v NASA jistě uvědomují, jinak by nezkoumali další možnosti pro jeho přepracování. 

 

 

Jedním z velkých nepřátel pro rovery může být písek nebo v případě cizích planet a Měsíce spíše velice jemný a nesoudržný regolit, do nějž se rover může otáčením svých kol snadno zavrtat. A každý, kdo se kdy prodíral sypkým sněhem nebo pískem do kopce, asi ví, že v takovém případě funguje snaha vytvořit si co největší opěrnou plochu.

 

Člověk tak může dát špičky nohou od sebe a vyjít písečnou dunu po Chaplinovsku, ale pro rover, který nebude moci zvedat kola a kráčet, dle Georgia Institute of Technology platí vrtivý pohyb. 

 

 

Jak ukazuje přiložené video, s jeho pomocí se může rover pomalu brodit sypkým materiálem i s koly pod úrovní terénu a zvládne to právě i do kopce. Čili kdyby měl svého času ve své výbavě takový systém i rover Spirit, možná že by nepotkal svůj konec na jednom malém místečku se sypkým pískem. Jde přitom pouze o to, aby měla kola dostatečnou volnost pohybu a jejich pohyb byl patřičně synchronizován, takže takové řešení může být elegantní i levné. 

 

Dan Goldman z Georgia Tech mluví konkrétně o “Rear Rotator Pedaling” a dle popisu jde o to, že přední kola roveru tlačí materiál dále k zadním, čímž se částečně vyrovnává sklon okolního terénu a vedle toho jde ještě o onen vrtivý pohyb při otáčení, který přijde vhod právě v případě, že se kola roveru zahrabou do terénu. Postup pak není rychlý, ale zato je alespoň nějaký.

 

NASA tak může tento výzkum použít pro pohon některých svých budoucích roverů, což ovšem Perseverance už nebude. Ten byl dokončen, sestaven a nyní už čeká na start.