S Palmem do vesmíru

Ve svém dnešním článku opěvujícím patrně nejlepší astronomický program na PDA řady Palm si dovolím předplokládat, že průměrný čtenář serveru Svět PDA má ukončené základní vzdělání a že nad pojmy jako je třeba „dalekohled“, „planeta“, „vesmír“ nebo „kometa“ se v údivu nepozastaví a aspoň přibližně tuší co tyto slova zosobňují… Ostatní odkazuji na učebnici fyziky pro 6. třídy ZŠ.
Kompletní program je pěkný cvalík, zabírá (i s dostupnými externími databázemi) přibližně 0,5 MB, což je na poměry Palmů vcelku dost, ovšem funkčností tento nedostatek hravě nahrazuje. Nechybí ani skvěle zpracovaný podrobný čtyřicetistránkový manuál (shodou okolností také půlmegový) v PDF souboru, který je tak názorný a procpaný obrázky, že ovládání programu by z něj pochopil i mentálně retardovaný šimpanz (ehm… musel by ovšem umět anglicky…).
Před prvním použitím programu je třeba zadat místo odkud oblohu pozorujete, buď výběrem z databáze měst (i několik kousků z naší vlasti) všech světadílů, nebo pokud náhodou Vaše rodná víska chybí, není problém doplnit severní šířku, východní délku a časové pásmo pro správné výpočty svépomocně.

Celý interface programu Planetarium by se dal rozdělit zhruba na tři sekce, podívejme se tedy co na jednotlivých obrazovkách nalezneme:

• Kompas, rozdělený na dvě části. Vpravo je pozice objektů vzhledem k místu kde stojí pozorovatel a nalevo pozice vzhledem k horizontu, tj. jestli je nebo není objekt vidět (tj. je nad nebo pod horizontem).
• Obloha, zobrazující souhvězdí či objekty vzhledem k souhvězdím, zde lze měnit úhel pohledu, různě otáčet a přibližovat.
• Tabulky, udávající vše možné i nemožné (viz sekce o využitelnosti programu)

Potěší přítomnost nočního módu (použitelné logicky pouze na barevných mašinkách) kdy informace dostáváte psané červeným fontem na černém pozadí. Červená, jak je známo, je barvou nejbližší tmavé noci (optikové nekamenujte mě za vysoce neodborné výrazy) a oči se na ni nemusí téměř přizpůsobovat, což umožňuje zachovat tzv. efekt nočního vidění o který stáhnutím čočky na denním nebo viditelném světle při nakouknutí do mapy s pomocí papíru a baterky jinak přijdete.

Takže, k čemu je tedy program prakticky využitelný? Vezmu to telegraficky, protože popis jednotlivých funkcí by prodloužil článek hravě na 50 kB.

Převod z našeho kalendáře na Juliánský kalendář, rychlé základní určování polohy všemožných astronomických objektů, jejich zdánlivé polohy v souhvězdí, stupně, kde se objekt nalézá, magnitudu, vzdálenost od slunce v AU a světelných letech, zdánlivý průměr, východ, západ a kulminaci, nasvícení v % (neplatí o souhvězdích a hvězdách samozřejmě), svítání námořnické, civilní i astronomické, délku dne (s údajem v minutách a sekundách, jak se změnil od toho předchozího), kdy vychází slunce a měsíc (fáze a jasnost), samozřejmostí jsou slunovraty a rovnodennosti. Program obsahuje dokonce takovou vychytávku jako změnu azimutu vzhledem k aktuálnímu magnetickému pólu, skutečně nemám slov.

Toto vše můžete počítat pro libovolný den libovolného denního času, v rozsahu kalendáře Vašeho Palmu. Mimo to, program Planetarium obsahuje naprosto geniální funkci, a to pravidelnou minutovou aktualizaci stavu oblohy, můžete tedy stále sledovat aktuální stav nebo se jen tak kochat nekonečným tancem planet po obloze v nejzamotanějších křivkách, které jste kdy viděli.

Při výpočtech můžete přidávat čas po mnoha různých hodnotách, buď jej klasicky nastavit, nebo použít konstanty jako doba oběhu měsíce, astronomický den, týden, rok atd.

Databáze programu obsahuje všechny konstelace, hvězdy do magnitudy 5-6, nejznámější mlhoviny, hvězdokupy, galaxie, na stránkách tvůrců lze stáhnout i přídavné databáze s asteroidy a kometami.

Po dlouhém šťourání se mi podařilo najít patrně jedinou větší chybičku, která program dělí od úplné dokonalosti. Opravdu trošku zamrzí rozlišení pouze na desetinu stupně, tj. program bere 23°51’ a 23°59‘ jako stejných 23°50‘, tedy, rozlišení max. desetiny stupně, což odpovídá rozlišení na mapě v řádu několika kilometrů. Touto politováníhodnou vlastností je praktická nemožnost doplnit databázi o hvězdy a další objekty nacházející se MEZI těmito hodnotami. Ovšem zase beru, že z druhé strany málokdo se dostane k tak výkonným dalekohledům, aby mu to muselo při amatérském pozorování nějak obzvlášť vadit, od toho tu jsou větší programy na PC, které obsahují stomegové databáze hvězd do závratných magnitud až 14 a výš, což je pro smrtelníka který nevlastní soukromou observatoř (jako jeden z mála taky žádnou nemám…) téměř nedosažitelné.

A bonbónek na závěr: pokud vlastníte některý z fajnovějších dalekohledů, nebo o koupi nějakého uvažujete, zvažte, zda nekoupit model, který se dá externě ovládat přímo z Palmu, tj. dalekohled se plynule posunuje resp. nastaví se a sleduje zadanou věc pěkně spojený káblem s Vaším milovaným drobečkem.

Jde o zajímavě provedený shareware za 24$, pro amatéry solidní start do světa astronomie, pro profíky příjemný a praktický pomocník…

Mimochodem, pokud si stále myslíte, že astronomie (resp. astrofyzika) je nudná a suchá věda, musím Vám říct několik namátkou vybraných, pro někoho možná šokujících, astronomicko-fyzikálních zajímavostí, takže, to víte že…

• …v zimě je slunce blíž zemi, v létě dál a přesto je v létě tepleji?
• …příliv a odliv je způsoben přitažlivostí měsíce?
• …měsíc se od Země vzdaluje a jednoho krásného dne zmizí ve vesmíru?
• …se rotace Země zpomaluje (den se prodlužuje) o pár setinek sekundy za století a časem se úplně zastaví?
• …země bude za pár miliard let zničena rozpínajícím se sluncem?
• …průměr slunce je asi tak 109 průměrů zemí?
• …ke kuřeti na paprice je skvělé Rubínové Portské?
• …dráha planet je natolik excentrická (mimo osu slunce), že je téměř jisté, že se objeví ještě další planety za Plutem, dnes poslední známou planetou?
• …na Venuši je běžnou denní teplotou 450° C na slunci, takže byste potřebovali opalovací krém s opravdu VELMI vysokým ochranným faktorem?
• …k nejvzdálenějším planetám letí sondy roky?
• …vědci objevili planety i kolem jiných hvězd?

Program i manuály k němu si můžete stáhnout přímo z domovské stránky Planetária.