Když v té trubce pod 99% vakuem vyhodíš jeden segment, tak se ­"zavzdušní­" stylem rázové vlny, která bude mít tlak jedné atmosféry a bude dosahovat rychlosti zvuku. A jelikož celé potrubí bude pod vakuem, ta vlna se zastaví až po proběhnutí celé dráhy, a cestou rozdrtí cokoliv na co narazí. Bude to podobná rázová vlna jako při jaderném výbuchu.

Naše atmosféra má neskutečnou sílu, kterou my nevnímáme protože žijeme při tlaku jedné atmosféry. V kombinaci s vakuem je efekt děsivý, viz tento pokus ­(nejde ani zdaleka o dokonalé vakuum, pouze 2­/3­).
https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=0N17tEW_WEU
Destrukci způsobil vnější tlak atmosféry, pokud by se tato rázově dostala do několik set kilometrů dlouhého potrubí o průměru několika metrů, pod 99% vakuem, její síla by byla naprosto ničivá.

Ten odpor vzduchu má právě řešit to vakuum, díky kterému nebude vznikat odporová vlna před kapslí. Myšlenka sama o sobě správná, jen její technické zajištění je neúměrně náročné. A ani uložení tratě do roury neřeší 100% bezpečnost, veškeré testovací tratě hyperloopu například trpí na vysokou míru vnitřní koroze, vakuum není stoprocentní a není vždy zajištěné, roury jsou víceméně z běžné konstrukční oceli a na všech dostatečně detailních záběrech je vidět, jak mohutně jsou uvnitř rezavé ­(z nerezi to dělat nemůžou, jednak náklady a jednak nevhodné fyzikální vlastnosti­). Plus ten koncept je vražedný v případě poruchy, lidi zůstanou sedět někde na trati v kapsli s limitovaným množstvím vzduchu, trať žádný vzduch nemá takže kapsli otevřít není řešení, a natlakovat ji je nutné velice pozvolna a zdlouhavě. Při délce x kilometrů pasažéři musí jen doufat, že opravdu budou mít hodně kyslíku na palubě. Další a další příliš velké komplikace jen pro dosažení ještě větší rychlosti ­- za předpokladu že těch 1000 km­/h někdy vůbec dokážou dosáhnout, což bez nasazení maglevu nehrozí. Ostatně ta hodnota je taky jen teorie, nepodložená jakýmkoliv praktickým testem, všechny pokusy zatím byly jen s kolejovými vozidly a většina jich byla velikosti modelového auta. Nechtěl bych nainvestovat gigantickou sumu a dostat jen komplikovaný maglev dráž ­- což upřímně řečeno je přesně ten typ marných hrátek, do kterých se pouštějí bohatí Arabové. Takže možná nějaké ty roury v saúdské poušti jednou uvidíme, marně stát a rezavět.

Ono to je realizovatelné, ale ekonomicky naprosto nesmyslné, těch problémů tam je strašně moc a jako chemikovi mi přijdou dost bolestivé. Ty jejich roury, v kterých to jezdí, jsou neskutečně tenké. Postaví se z nich nad zemí trať, z x rour, a je x na druhou spojů které musí dokonale těsnit. Při délce trati třeba 1000 km jde o absurdní vakuový systém s neskutečnými nároky na těsnost a udržování téměř vakua, jen ten vzduch odsávat bude energeticky opravdu náročné. Ty roury budou stát ve všech ročních obdobích, tepelná roztažnost kovu bude dělat neskutečné věci, stačí se podívat kolik prostoru potřebuje běžný most pro změnu délky v různých teplotách. Při dosahu trati se délka bude měnit o opravdu velké rozsahy. Už ta testovací trať je dneska druhá největší vakuová komora na světě, a je blízko limitů techniky. Uvnitř má jezdit maglev využívající nulového odporu atmosféry, ale zatím pořád prohání jen vozíčky na kolejích. Stoprocentně to vozítko mělo baterie jen na tu vzdálenost, jako jejich testovací bezposádková vozidla. A zranitelnost systému je obrovská, tu ocelovou rouru bez problému prostřelí silná puška, a tlak se pak rázově najednou vyrovná ­- tlakovou vlnou která smete všechno v cestě. Trať by se dala zakopat do země, kde bude chráněná a ve stálejší teplotě, to ale bude masivně drahé. A bude to potřebovat spoustu energie, solární panely určitě stačit nebudou ­- přitom jízdenky mají být neskutečně levné. Prostě nemá smysl dávat maglev do tunelu, nic navíc to nepřinese za tu cenu, nejlepší maglevy dnes dokáží přesáhnout 500 km­/h a budou stát určitě mnohem míň než hyperloop, bez zbytečných technických problémů. Těch 500+ je víc než dost, kdo potřebuje 1000 za cenu neskutečných potíží. Kdyby byl hyperloop tak skvělý, už by za těch víc než 100 let co tahle myšlenka existuje ­(první konkrétní formulace 1904­) někde jezdil.

Ještě je to pořád nepřešlo, tohle má být výsledek mnohaletého vývoje ­- designová kárka pohybující se na kolejničkách, která se viditelně třese jak osika ve větru, a směšných 500 metrů trati. Neměl to být magnetický vlak na polštáři? Takhle je celé vakuum úplně k ničemu, díky odporu pohyblivých částí. Stovky milionů dolarů a tohle je výsledek, bezcenná hračka. Prý to jelo super, přitom záběr kamery se třese jak při jízdě na české okresce, a randál jak sviňa. Tady získává respekt jedině Musk, který si uměl přivlastnit cizí vynález, patentovat ho, a prodat ho draze tolika bulíkům.