jsou s těma tenkýma mobilama trapný, mám mobil s displejem 4,8­" a když mě někdy v nějaké kapse trochu vadí velikost mobilu tak je to ten nejdelší rozměr a ne tloušťka, tu bych snesl asi v pohodě 1,5 cm s tím že by se to dalo využít pro větší dražší baterii s delší výdrží a tím větší váha by mě taky moc nevadila, opravdu největší omezení vidím v délce nejdelší strany.

Tak si to nekupuj, to už stejně neni mobil, to je pádlo, stačí namontovat násadu a hurá na vodu. :­-D By mě zajímalo jestli tam na to je ňáká aplikace. :­-D

pro ty kdo neumí pádlovat, asi bude aplikace, já to jen vezmu do ruky a vím jak zabrat :­-D
jinak menší displej než 4,8­" už nechci, ale taky už vím že o moc větší už taky ne, takže např u novějších samsungů kde je docela úzký rámeček bych zkusil těch 5,1­" co maj, ale jako 5,5­" už bych se bál že budu mít s mobilností někdy problém.

před lety když už existovali Li­-ion baterie tak jsem četl že se vyvíjí Lithium Polymer baterie Li­-Poly že bude lepší a dnes myslím že se už používají, že některé jsou Li­-ion a některé Li­-Poly, ale nevím o jak moc jsou lepší a v čem. teď jsem je zkouknul v mobilu a foťáku a jen Li­-ion, tak snad jsem neměl halucinace, ale myslím že jsem někde viděl Li­-Poly.

Li­-Pol se zavedly jen asi o rok později, než LI­-Ion. Jenže jsou holt dražší. Syn ji měl v mobilu už před lety.

Li­-Polky jsou uplně běžný baterie na kterejch neni nic zvláštního, je to prakticky to samý jako Li­-ion.

nějaký rozdíl v tom být musí.

Asi v materiálu a mam dojem že Li­-Polky jsou nepatrně lehčí při stejný kapacitě ale vim že jejich velká nevýhoda je že se nesměj vybíjet uplně do mrtě, ale to se nesměj ani Li­-Ionky, jinak se taky ničej. Hodně lidí má zažito ze starejch Ni­-CD že se baterie musí před nabitím uplně vybít a timhle zvykem se ještě víc ničej dnešní baterie. :­-­) Ale každý zařízení má ochranu že to nedovolí vybít pod ňáký procento kapacity, proto taky spousta zařízení najednou zdechne i když se zdá že baterka ještě ňákou kapacitu má.

aha dík za info, to úplný vybití jsem nevěděl že vadí, předpokládám že mobily a foťáky a další si to hlídaj, pak jsou Li­-ion ještě ve výkonnějších baterkách, tak ty nevim, ale tam je na výběr tak tam radši používám tužkový Ni­-MH.

U těch Li­-Ionek to neni tak hrozný ale u Li­-Polek to tak fakt je že se nesměj nechávat vybít uplně totálně. Ne žeby to tu baterku zničilo ze dnes na den ale rychle se o potřebuje. Ale každopádně je Li­-Ion i Li­-Pol ve všech ohledech lepší volba než klasický ­"nabíjecí tužkovky­" se samovybíjenim a u kkterejch je vybíjení uplně totálně naopak nustnost pro opětovný nabití na plnou kapacitu, většinou ta jejich zdánlivě velká kapacita v praxi nejde moc využít, 700 mAh je výhodnější než 2000 mAh Ni­-CD nebo Ni­-MH. ;­-­) Hodně jsem to řešil když jsem před pár lety kupoval foťák a zjistil jsem že s Li­-Ionkama ty foťáky vydržej většinou víc než s nabjecíma tužkovkama který maj papírově větší kapacitu, myslim že je tam tak co dočinění s proudovym odběrem, že Li­-Ion a Li­-Pol líp snášej zařízení s vysokym odběrem nebo tak něco.

S tim hládánim u ­"chytrý elektroniky­" to samozřejmě člověk nemusí řešit. Ale třeba u Airsoftu kdo přechází na Li­-Polku tak si hlídač musí zbastlit sám, prodávaj na to takovej hlídač s pípátkem kde to myslim u 7% začne řvát a u 5% kapacity to baterii odpojí.

Hlavně u těch li­-pol­/ion je super že člověk může mít zásobu baterií což moc dobře u těch nabíjecích tužkovek nejde protože i ty nejlepší ňáký to samovybíjení maj a po pár tejdnech až měsících jsou většinou nepoužitelný a musej se ­"oživit­" vybitim a opětovnym nabitim aby se dosáhlo opět plný kapacity. Dobrý zkušenosti mam s GP Recyko+, to jsou mezi levnějšíma Ni­-HM jediný co vydržej nabitý několik měsíců takže můžu mít v brašně u foťáku nouzový zásoby. ;­-)

jo NiMH maji pak asi vetsi vnitrni odpor. takze nedaji tak velky proud co bere hlavne nabijeni blesku. tim v okamziku velkyho proudu klesne napeti a fotak se vypne. u vykonny baterky ji prepnu na mensi vykon a da se vyuzit cela kapacita.
na tuzkovkach je nejlepsi jejich rozmerova norma. ze jsou 4 velikosti AAA, AA, C, D a jedna velikost jde pouzit v mnoha zarizenich. bylo by dobry kdyby na lion byla taky rozmerova rada i kdyz by typu bylo vic.

No hlavně je průser že u li­-ionek platí těch 3,7V na jeden článek, což je škoda, jinak by podle mě už dávno byly lionky s rozmerama klasickejch tužkovek a dávat tam ňáký odpory nebo něco pro snížení napětí by asi bylo dost neefektivní. Chtělo by to přesně ňáký normy který by respektovali všichni výrobci, to se ale nikdy nestane, tim by přišli o byznys s atypickejma bateriema, nabíječkama a podobně. Když novější omlazení stejnýho modelui foťáku od stejnýho výrobce má jinej typ baterie tak to už je fakt na pováženou jestli si z nás náhodou nědělaj srandu.
U mobilů se to povedlo s micro USB konektorem že zmizely všechny ty divný nabíječky tak třeba by se tohle s baterkama mohlo povést taky. Blbý je že v tom boji o tenkost je každá baterie dělaná přesně na míru tělu do kterýho pasuje.

Věci jako trh a konkurence to nezařídí, tak se o to musí starat normy a zákony jako u závitů šroubů nebo nabíječek to byla hrůza. tady to bude složitější, ale snad by to mohlo jít. vymyslet nějaký řady rozměrů bez spodní a horní hranice. kde by to stačilo bych použil řadu 1; 2; 5, jako u peněz, kde ne tak něco jako průměry šroubů a nebo řady hodnot el. součástek E6. délky dvou delších stran bych dal v pevným poměru např 3 : 2, délka nejdelší strany pak v řadě ...; 1cm, 2; 5; 10; ... tloušťka ...; 1mm, 2; 5; 10; 20; ... takže v řadě by byla tloušťka i např 0,2 mm. výrobce by si vybral jaká baterie se mu do mobilu vejde, ještě by ji mohl otočit, co mu bude lépe pasovat a podle toho přeházet další součástky. u tloušťky mobilu by asi dnes běžně použil 5 mm baterii, pak u tenkých mobilů baterii 2 mm a třeba s větším rozměrem do stran. bylo by pak víc pravděpodobný že pokud máme přibližně stejně velký mobil že si můžem navzájem půjčit baterii když já mám náhradní :­-­) dále samozřejmě nějak jednotně vyvedený kontakty a vše, dále aby šla do mobilu dát menší baterie než pro jakou je, to znamená že by se baterie dala do rohu kde jsou kontakty a do stran by se dali k tomu určené plastové kostičky pro vymezení, v nouzovém kutilském případě by se volný prostor vycpal složeným papírem. pak by dvěma lidem na výletě stačila jedna náhradní baterie. prostě možnosti by byli lepší. jistě by byl mezinárodně problém pro základ rozměrů použít délku 1 m. v lepším případě by se dohodli, v horším by vyhrál ten silnější i když nepoužívá soustavu jednotek SI. jednoduchý to není ale rozhodně stojí za snahu s tím něco dělat.

S tím nabíjením jsem to přesně taky nevědě,l jen jsem využíval výhodu, že Li­-ion a Li­-Pol při nabíjení, i při neúplném vybití ­"nezkrystalizují­" a tudíž nesnižují svou kapacitu jako nabíjecí baterie.
A Li­-Pol opravdu není moc vidět, i když to před pár lety vypadalo, že Li­-ion nahradí ­- nestalo se tak, nejspíš proto máme 20 let stále stejné baterie.

Li­-Pol mají větší měrnou kapacitu na jednotku objemu, jsou lehčí a mohou mít víceméně libovolný tvar. Na druhou stranu jsou dražší a snesou méně nabíjecích cyklů.

Což jsou ale prakticky stejný vlastnosti jako maj běžný li­-ionky. Vim že lipolka je většinou maličká a třeba i ohebná ale myslim že gelový li­-ionky se snad dělaj taky.

Tak u elektromobilů brzděj vývoj baterií hlavně samy automobilky. Ty technologie pro mnohem lepší baterie tu dávno jsou ale pevést je do praxe se jim moc nechce a ten kdo to vynalezl k tomu většinou nemá prostředky, na to potřebuje investora kterej má moc aspoň jako ta automobilka.