Skřítkové v IBM inovují rutheniem technologii a připravují 400 GB pevné disky
22.5.2001, Petr Klabazňa, článek
Bez pevného disku bychom si asi stěží uměli představit jakoukoli běžnou počítačovou sestavu. Časem jsme si tak nějak na jeho služby zvykli, že jej bereme spíše jako samozřejmost, tedy díl, který v počítači prostě chybět nesmí. Také z pohledu cen se u pevných disků setkáváme s klidným průběhem, převážně klesajícího charakteru bez extrémních změn...
Bez pevných disků bychom si asi stěží uměli představit jakýkoli běžný počítačový systém. Časem jsme si tak nějak na tyto služby zvykli, že jej bereme spíše jako samozřejmost, tedy díl, který v počítači prostě chybět nesmí. Také z pohledu cen se u pevných disků setkáváme s klidným průběhem, převážně klesajícího charakteru bez extrémů (jakých jsme např. svědky v oblasti mikroprocesorů, pamětí, popř. čipů jako takových...). Z dlouhodobějšího hlediska pro disky platí, že za stejnou cenu dnes pořídíme disk s větší kapacitou, než která byla předčasem v nabídce. Také musím vzpomenout různé fůze, kterými se to v posledním období jen hemžilo...
Jednoduše řečeno, i když mají pevné disky řadu omezení a nějakou tu nectnost (pominu-li „malou“ rychlost, na kterou si nestěžuje jen málokdo, je to především menší mechanická odolnost daná konstrukcí vnitřního mechanismu a související s technologií) přeci jen je hned tak někdo jiný z trhu nevytlačí.
Proto také IBM zapracoval na inovaci technologie pro ukládání dat na svých pevných discích (ani si pomalu nevzpomínám, kdy některý z výrobců přišel s nějakým technologickým vylepšením – nemám zde na mysli přidání různých ochran, ale např. zvýšení hustoty záznamu, změnu technologie a pod). Technicky je tato technologie nazvána antiferromagnetically coupled (AFC) a neformálně se pak hovoří o "pixie dust", tedy něco ve stylu „skřítků, kteří oprašují povrch...“. Tato inovace od IBM spočívá v nanesení tenké vrstvičky ruthenia do oblastí, kde se nacházejí data. A že si momentálně nemůžete vybavit vlastnosti ruthenia? Tento šedý tvrdý kov chemické značky Ru byl objeven již v roce 1844 a používá se na speciální slitiny (s platinou). Vida, co všechno se může hodit uvnitř pevného disku. Dotvoření představy o AFC umožňuje připojený schematický obrázek – v levé části tradiční technologie a vpravo s AFC.
Pevné disky před technologií AFC umožňovaly uložit data s hustotou 20 Gb na čtvereční palec. Nové disky Travelstar od IBM (na trhu by se měly objevit ještě letos na jaře) již využívající AFC mohou uložit na čtvereční palec až 25.7 Gb dat. „Další generace“ disků IBM Travelstar, která by měla přijít na trh v druhé polovině roku, již nabídne zvýšenou hustotu o 33%.
To zní velmi přesvědčivě, IBM dokonce prohlašuje, že již vyvinula i způsob implementace do současné řady vyráběných disků. A co je ještě více potěšující, údajně se ani moc nezvednou náklady (tedy opět se zvýší kapacity při přibližně stejné pořizovací ceně). Pokud vše bude probíhat podle plánů, tak hromadným zavedením technologie AFC bychom se mohli v nedalekém budoucnu setkat u těchto disků s hustotou okolo 100 Gb/inch2. Což by znamenalo kapacity 400 GB (to bych si dal líbit :-) pro desktopy, 200 GB pro notebooky a jednopalcové 6 GB Microdrivy. Jen aby bylo dost ruthenia...
Zdroj ZDNet
Jednoduše řečeno, i když mají pevné disky řadu omezení a nějakou tu nectnost (pominu-li „malou“ rychlost, na kterou si nestěžuje jen málokdo, je to především menší mechanická odolnost daná konstrukcí vnitřního mechanismu a související s technologií) přeci jen je hned tak někdo jiný z trhu nevytlačí.
Proto také IBM zapracoval na inovaci technologie pro ukládání dat na svých pevných discích (ani si pomalu nevzpomínám, kdy některý z výrobců přišel s nějakým technologickým vylepšením – nemám zde na mysli přidání různých ochran, ale např. zvýšení hustoty záznamu, změnu technologie a pod). Technicky je tato technologie nazvána antiferromagnetically coupled (AFC) a neformálně se pak hovoří o "pixie dust", tedy něco ve stylu „skřítků, kteří oprašují povrch...“. Tato inovace od IBM spočívá v nanesení tenké vrstvičky ruthenia do oblastí, kde se nacházejí data. A že si momentálně nemůžete vybavit vlastnosti ruthenia? Tento šedý tvrdý kov chemické značky Ru byl objeven již v roce 1844 a používá se na speciální slitiny (s platinou). Vida, co všechno se může hodit uvnitř pevného disku. Dotvoření představy o AFC umožňuje připojený schematický obrázek – v levé části tradiční technologie a vpravo s AFC.
Pevné disky před technologií AFC umožňovaly uložit data s hustotou 20 Gb na čtvereční palec. Nové disky Travelstar od IBM (na trhu by se měly objevit ještě letos na jaře) již využívající AFC mohou uložit na čtvereční palec až 25.7 Gb dat. „Další generace“ disků IBM Travelstar, která by měla přijít na trh v druhé polovině roku, již nabídne zvýšenou hustotu o 33%.
To zní velmi přesvědčivě, IBM dokonce prohlašuje, že již vyvinula i způsob implementace do současné řady vyráběných disků. A co je ještě více potěšující, údajně se ani moc nezvednou náklady (tedy opět se zvýší kapacity při přibližně stejné pořizovací ceně). Pokud vše bude probíhat podle plánů, tak hromadným zavedením technologie AFC bychom se mohli v nedalekém budoucnu setkat u těchto disků s hustotou okolo 100 Gb/inch2. Což by znamenalo kapacity 400 GB (to bych si dal líbit :-) pro desktopy, 200 GB pro notebooky a jednopalcové 6 GB Microdrivy. Jen aby bylo dost ruthenia...
Zdroj ZDNet
