SMT v procesorech AMD otestováno, přidává navíc 18 % výkonu
9.8.2024, Milan Šurkala, aktualita
Zatímco Intel se své multi-threadingové technologie Hyper Threading u nejnovějších procesorů zbavuje, AMD ji pod názvem SMT pořád používá. Dle posledního testu tato technologie dokáže navýšit výkon v průměru o 18 %.
Intel Hyper-Threading se objevil poprvé v roce 2002 v procesorech Intel Pentium 4, kde umožňoval na jednom jádře běh dvou různých vláken tím, že umožňoval druhému vláknu využívat jednotky, které nepotřebovalo to první. V procesorech Core a Core 2 ale Hyper-Threading zmizel (byly totiž postaveny na základě architektury Pentia III) a vrátil se v roce 2008 s procesory Core i7. Tato technologie ale komplikuje návrh jader a při dnešních velmi vysokých počtech jader se začíná vkrádat otázka, zda není lepší použít spíše jednodušší jádra schopná běhu jen jednoho vlákna, která mohou běžet efektivněji. Jinak řečeno, každé dostupné vlákno bude mít celé jádro pro sebe. Procesory Arrow Lake a další tak už HT mít nebudou.
AMD nicméně u své verze této technologie nazvané SMT nadále zůstává, takže počet podporovaných vláken je nadále dvojnásobkem počtu jader. A tím pádem tu máme nadále i otázku, nakolik se to vlastně vyplatí. Server Phoronix to vyzkoušel na mobilních procesorech AMD Ryzen AI 300, konkrétně na 12jádrovém modelu Ryzen AI 9 HX 370 schopného rozběhnout najednou 24 vláken.
V celkem 57 benchmarcích a aplikacích to vyzkoušel a výsledkem byl o 18 % vyšší výkon při využití SMT. Zda je to hodně nebo málo, to už nechám na vás. Pro pořádný test by to ale chtělo spíše vyzkoušet v testu i 24jádrový procesor se 24 vlákny a ten srovnat s 12jádrovým/24vláknovým nebo nějaký ekvivalent tohoto (X jader bez SMT, X jader s SMT, 2X jader bez SMT). Zajímavé bylo, že spotřeba bez SMT a se SMT se v podstatě nelišila, v prvním případě činila 19,27 W, v druhém 19,63W, větší rozdíl byl akorát v maximální dosažené spotřebě, která u SMT byla o cca 1,5 W vyšší. Pokud jde o teplotu, ta se lišila jen o 0,2 °C.
