Snížení dotací na EV v Norsku: 96% propad? Únor ukazuje, že se neděje nic zásadního

Dotace a elektromobily, to je nekonečné téma. Je nezpochybnitelné, že hrají roli při výběru auta zejména v zemích, kde jsou velmi výrazné (nebo kde jsou výrazné postihy klasických spalovacích aut). Snad nejznámější zemí v tomto je Norsko, kde jsou klasická auta zatížená takovými daněmi, že elektromobily jsou nezřídka levnější variantou, a není divu, že už zhruba 2 roky tvoří více než 2/3 nově registrovaných aut. Jenže od ledna 2023 Norsko zrušilo některé daňové úlevy na elektromobily a celý internet začal vyšilovat z toho, jak "brutálně" se propadly prodeje elektromobilů v Norsku, když se jejich cena zvýšila jen neznatelně. Někteří z toho dokonce dokázali vytvořit 96% propad. Jak je tomu ale doopravdy?

 

 

Možná si pamatujete nedávnou situaci kolem Tesly, kdy se seběhlo několik událostí, jako byly slevy v Číně, klesající zásoby neprodaných vozů, pokles zájmu v USA a podobně, z čehož někteří vyvodili, že je Tesla v neskutečných odbytových problémech. Pokud si ale nepokládáte správné otázky "proč", můžete vyvodit naprosto nesmyslné závěry, na což jsme několikrát narazili a vysvětlili si to. To se ostatně i ukázalo. Mnozí sice opět prorokovali Tesle brzký krach, extrémní propad zájmu a skutečností bylo, že si trhla s velkým náskokem rekordní čtvrtletí. Proto se i dnes u Norska budeme snažit ptát na ta správná "proč".

 

Co se tedy stalo? Od 1. ledna 2023 se v Norsku začala platit 25% DPH na elektromobily, a to konkrétně na částky přesahující 500 tisíc NOK (1,06 mil. Kč). Ta se tak např. v případě Tesly týká jen Modelu 3/Y Performance a pak Modelů S/X. Současně se i na elektromobily zavedla daň z hmotnosti ve výši 12,5 NOK (26,6 Kč) za každý kilogram nad 500 kg. V případě základního Modelu 3 tak činí poplatek 15750 NOK (33,5 tisíc Kč). Tohle je zdražení, které "mělo vyvolat" údajný pád prodejů téměř na nulu. Tak se na ty prodeje podívejme.

 

 

Z prosince 2022 na leden 2023 tu opravdu vidíme naprosto extrémní propad z 32,7 tisíce elektromobilů na pouhých 1,24 tisíce. Zde je ten 96% propad, o kterém někteří psali. Pokud se u tohoto "proč" zastavíme ve vysvětlování propadu tak, že šlo o důsledek snížení dotací, tak sice máme částečně pravdu, ale nevidíme celý obrázek a v zásadě jde hloupost. Chybí tu totiž druhá zásadní otázka. Ne jen "proč" to v lednu spadlo tak nízko, ale také na to, "proč" to v prosinci bylo tak vysoko? Toto je naprosto logická úvaha, kterou někteří záměrně zamlčují. Pokud víte, že v lednu budete za nějaké levnější elektrické auto platit o 30-50 tisíc Kč více (v případě Modelu S to ale je 200 tisíc NOK, tedy 420 tisíc Kč), tak by bylo docela hloupé si nepospíšit a auto nekoupit před výpadkem dotací. Podobná situace panovala u Tesly na konci roku v opačném směru v USA, kde se naopak čekalo na nástup dotací. Tehdy také nešlo o to, že by se dramaticky propadl zájem o "nekvalitní" Tesly, ale jen o to, že se čekalo měsíc dva navíc na zavedení dotací. Když člověk o plánované změně ceny ví (a je jedno zda nahoru nebo dolů), zpravidla tomu přizpůsobí své chování.

 

Co nám říkají další roky? V roce 2020 se v prosinci prodalo 13,7 tisíce EV, v prosinci 2021 to bylo 13,8 tisíc. Jenže prosinec 2022 už přinesl 32,7 tisíc EV (2,4krát více, než je běžné). Není to divné? Faktem je, že proti standardnímu prosinci (cca 13,5-14 tisíc) tak leden 2023 (1,24 tisíc) přinesl snížení spíše o 91 % a ne 96 %. Pořád je to ale extrémně vysoké číslo. I tady bychom se mohli zastavit a spokojit se s tímto prohlášením. Pojďme ale dál. Všimněme si jedné záhady, že on je každý norský leden výrazně slabší než prosinec. V lednu 2021 se např. prodalo o 60 % méně EV než v prosinci 2020 (5,46 proti 13,72 tisíc) a podobně to tak bylo i v lednu 2022. Tam se šlo z prosincových 13,79 na 6,66 tisíc EV (-52 %). Vidíme, že lednový propad o více než polovinu (52-60 % v předchozích letech) je něco běžného i bez změny dotační politiky.

 

Záhada? Ne tak docela. Je to velmi jednoduché a může za to z nemalé části i Tesla, která obvykle dodává většinu vozů na konci čtvrtletí a můžete si všimnout, že v rámci každého čtvrt roku je rekordní právě jeho poslední měsíc (březen, červen, září a prosinec). Pro zajímavost, tyto poslední měsíce ve čtvrtletí (březen proti únoru, červen proti květnu,...) jsou v průměru o 55-60 % vyšší než ony předchozí měsíce a propad v tom následujícím (duben po březnu, červenec po červnu,...) je v průměru o 40 % níž a mezi prosincem a lednem to obvykle bylo výše zmíněných 52-60 %. V opačném pohledu to znamená, že poslední měsíc ve čtvrtletí je v průměru o 67 % výše než po něm následující měsíc (březen proti dubnu,..).

 

 

Nebýt snížení dotací, tak bychom rozhodně nemohli předpokládat, že by se v lednu 2023 mělo prodat téměř 33 tisíc EV, abychom mohli mluvit o 96% propadu. Dokonce je nesmysl předpokládat 13-14 tisíc, které se prodávaly běžně v prosinci s výjimkou roku 2022. Víme totiž, že leden je vždycky výrazně slabší než předchozí prosinec. Realistický předpoklad nás tak dostává asi někam na 7-8 tisíc. I tak těch skutečných 1237 vozů v lednu 2023 tvoří 80-85% propad proti očekávání, kdyby se nesnížily dotace. Pořád je to hodně. Jenže si uvědomme, že ta auta, která chybí v lednu, tvoří ten šílený "spike" v prosinci. Důvod jsme si už vysvětlili. Pokud víte, že vám auto v lednu zdraží, tak si pospíšíte, a to, co přebývá v měsíci jednom, logicky chybí v měsíci druhém. Ta auta nikam nezmizela, jen se přesunula. Na tomto rozhraní je vždy ošemetné vytvářet závěry. Velký rozdíl je tak dán nejen tím, že to o polovinu padá každého čtvrt roku (40 % v průměru, okolo 52-60 % po prosinci), ale i tím, že se ta auta jen přesunula "v čase".

 

Kdyby bylo pravdou, že prodeje EV tvoří jen dotace, pak by dle tohoto argumentu lidé měli v lednu nejen přestat kupovat EV, ale naopak by měly dramaticky stoupnout prodeje ICE (vozů se spalovacími motory). Což jak vidíme, se nestalo ani náznakem. Lednová čísla obvykle znamenala 8-10 tisíc prodaných aut (všech typů pohonu), vidíme ale 1,86 tisíce, a to včetně těch spalovacích. Kde jsou ta ICE, která měli lidé údajně začít kupovat, když se EV stala dražšími? Neexistují, nákupy aut proběhly v prosinci (jen přesun nákupů v čase) a výrazný odliv zákazníků k ICE se nekoná. Vidíme sice, že se tržní podíl EV skokově snížil z 83 % na 67 %, což je nejhorší číslo o července 2021, nicméně ani tady bychom se ve vysvětlování neměli zastavit.

 

Pokud došlo k přesunu lednových prodejů na prosinec (a listopad, který je rovněž nebývale nadprůměrný), což naznačují veškeré indicie, pak by se prodeje logicky měly v dalších měsících postupně vracet na původní hodnoty. Teoreticky můžeme očekávat, že tržní podíl EV bude nyní o něco nižší. Co nám ale ukazuje letošní únor? 7,44 tisíc prodaných všech osobních aut, z toho 6,18 tisíc elektromobilů. Tržní podíl EV je po snížení dotací opět na 83 %, to je třetí nejvyšší číslo v historii, pouhý jeden měsíc po snížení dotací. Navíc, loni v únoru to bylo 76 %, takže letos je i při snížení dotací tržní podíl EV dokonce vyšší než před rokem. Ne naopak.

 

A je tu ještě jedna zajímavost. V únoru 2021 bylo prodáno 5,07 tisíc EV, v únoru 2022 pak 6,16 tisíc EV. Co tu vidíme? Navzdory tomu, že byly sníženy dotace, máme tu špatnou hospodářskou situaci a že únor byl ještě mírně postižen přesunutím nákupů na prosinec (byť zdaleka ne v takové míře jako leden), byl únor 2023 v únorových prodejích s 6,18 tisíc prodanými EV dokonce rekordní.

 

Každopádně je nutno říci i to, že i přes snížení dotací (a navýšení ceny EV) jsou stále rozdíly mezi cenami EV a ICE v Norsku výrazné (ICE stále zatíženy výrazně většími daněmi než EV). Otázkou je, co se bude dít, až budou zrušena další zvýhodnění na EV, která ještě v Norsku panují a jsou finančně mnohem citelnější. Pak by k poklesu tržního podílu dojít mohlo. Ale 96% pokles v důsledku lednových změn je opravdu hloupost.

 

Zdroj: electrive.com, ofv.no, insideevs.com