Socketovaný Celeron

3. leden 1999 se stal dnem, kdy Intel poprvé uvedl své socketované Celerony (v PGA 370 pouzdře) s frekvencemi 366 a 400 MHz. Frekvence jsou to docela vysoké, ovšem sběrnice zůstává, stejně jako v případě Slot 1 Celeronů, na pouhých 66MHz. Důvod, proč se Intel vrací k socketu, když při uvádění Slotu 1 prohlásil, že socket je mrtvý, je jednoduchý - snaha ovládnout všechny cenové oblasti trhu, včetně té "low-end", kde Intel začínal v poslední době ztrácet půdu pod nohama. Připomíná to trochu nenažraného Otesánka, doufejme ale, že vše nakonec dobře dopadne, stejně jako v té pohádce.
Architektura nových socketovaných Celeronů je stejná, jako jejich větších bratříčků, což znamená, že mají 128KB L2 cache pracující na frekvenci jádra. Vyráběn je 0,25 mikronovou technologií, stejně jako Pentium II s kódovým označením Deschutes.

Procesor je samozřejmě potřeba vložit do základní desky, jinak by jaksi k ničemu nebyl. Není však třeba se obávat, že socketovaný Celeron nenajde uplatnění, protože většina velkých výrobců základních desek už desky se Socketem 370 nabízí a některé dokonce nabízí i Slot 1/Socket 370 adaptér. Protože se nový Celeron od Pentium II v zásadě neliší, lze všechny čipsety podporující Pentium II použít i pro nový Celeron. Konkrétně to jsou čipsety i440 - BX, LX, EX, ZX, ZX66 a VIA Apollo Pro. Čipsety i440ZX a i440ZX66 jsou ořezané verze i440BX, nepodporují např. dual procesor a ZX66 nepodporuje ani 100MHz sběrnici. ZX také podporují méně paměti (pouze 256MB) a nepodporují ECC mód, použít na nich lze pouze 3 PCI sloty.

Benchmarkové testy socketovaného Celeronu ve srovnání s Pentium II jsou na Hardware's One. Zcela jasně z nich plyne, že výkon je prakticky stejný, což znamená, že Socketovaný a normální Celeron jedno a totéž jsou (a shodují se více méně i s Pentium II). pro běžného uživatele, který se rozhodne ke koupi počítače, bude asi hrát roli nižší cena socket architektury, jakou má však Socket 370 budoucnost, si netroufám odhadnout.