m2 takové plochy ročně vygeneruje 40 až 120 kWh. Ve Francii např. jedna z 3,75kWp instalací s 29 m2 vygenerovala za rok 2337 kWh (tzn. 80,6 kWh/m2). Takže ani ne 1/10 co na střeše, vzhledem k jistě i náročnější instalaci to je úplný nesmysl.
Odpovědět0 3
To máte nějaké špatné počty. Jak jste došel k méně než 1/10? 29 m2 není 29 kWp.
Pokud budete mít 29 m2 na střeše, tak při 200W/m2 budete mít instalovaných 5,8kWp. To Vám u nás udělá na střeše tak okolo 6000 kWh za rok. Takže je to někde na 40 %, ale určitě ne pod 1/10. Pokud bychom vzali ten instalovaný výkon 3,75 kWp, tak ten by Vám tady udělal necelých 4000 kWh na střeše, takže bychom hovořili dokonce o 60 %. Sice stále daleko do 100 %, ale na plochou instalaci, po které se chodí/jezdí bych čekal spíše horší výsledky.
Odpovědět3 0
Budou horsi vysledky, nepredpokladam, ze by to denne nekdo cistil, protoze to by znacne zvedlo naklady. Otazkou je i samotny povrch, protoze pokud bude hladky, tak bude za mokra velmi kluzky, tedy nebezpecny. A pokud bude drsny, tak bude problematikce ho vycistit.
Odpovědět0 0
Panely na střechách někdo denně čistí? :-o
Odpovědět0 0
Panely na strechach jsou pod uhlem, coz ma samocistici efekt a navic po nich nikdo nejezdi. To je dost zasadni rozdil ;-)
Odpovědět0 0
Panely na střechách, zejména stávajících, se běžně kladou ve spádu do 5°. Důvodem je statika takových objektů, kdy při vyšších sklonech panelů dochází k zásadnímu navýšení zatížení od sněhu a větru. Samozřejmě mluvím o střechách, na které lze umístit řádné množství panelů, ne ta plivnutí na RD.
Odpovědět0 0
A co by na instalaci mělo být náročnější? Už jenom z pohledu bezpečnosti práce je přece instalace na zemi jednodušší než práce ve výškách. :-o
Odpovědět0 0
Zajímalo by mě jak se to dá zapojit, aby zastíněný panel nekazil výkon ostatním.
Odpovědět0 0
Žeby bypassove diódy ktoré majú všetky väčšie moderné panely
Odpovědět0 0
Jak to funguje? Vím jak funguje dioda, ale neumím si představit jak se to vyřeší pomocí diody?
Odpovědět0 0
v zime sa na klzký povrch používajú plášte s hrotmi z titánu, tie dokážu zničiť povrch behom jednej zimy, s tým určite nepočítali pri návrhu, projekty s prívlastkom "eko" nakoniec túto planétu pochovajú definitívne.
Odpovědět0 3
Tak to už bys chtěl asi moc aby u toho ještě přemýšleli. ale možná je to schválně a mají dohodu s výrobcem panelů a montážní firmou, že bude kšeft každé jaro.
Odpovědět0 3
Jediní, kdo tuhle planetu "pochovají", jsou sobci bez vize jako vy. :-/
Odpovědět0 0
Kontaktní tlak závisí na tlaku v pneumatice, ne na hmotnosti dopravního prostředku. Kola se foukají na tlaky minimálně jako auta, silniční jako náklaďáky. Jsem trochu skeptický s životností na cyklostezce, ale ať se to zkusí / vyvíjí.
Odpovědět0 1
To maji vyresene a je to videt na te fotce. Cykliste musi jezdit po te zlute care a ne po panelech... :D
Odpovědět0 3
To navrhnul někdo kdo měl 150mm hřebík v hlavě? Co špína, blbý sklon, nehledě na to že tu hrozí poškození. Pravidelné zastínění z používání. Pro chodce to taky musí být epes, sklo totiž v zimě není vůbec hladké 😝
Odpovědět0 0
To v zimě určitě nebude klouzat. To mám ověřené z vyleštěné dlažby u hypermarketu :o)
Odpovědět0 0
já taky. 😲 a to tam byla ta dlažba jen velmi mokrá ale asi mi zůstal sníh zespodu na podrážkách, po Breakdance jsem ale zůstal stát, ale mohl bych ho vyučovat.
Odpovědět1 0
To je ale pitomost. Cyklostezka bude špinavá a u panelů stačí malé zastínění jednoho z panelů a hned jde výkon dolů v celém stringu. Kdyby raději dělali solární ploty směřující na jih, tak mají dobrou výrobu i v zimě a panely se nebudou tak špinit.
Odpovědět4 2
Teba to budou dvakrát denně mýt. A ceny energií budou dále stoupat.
Odpovědět1 0
Jinde to dělají tak, že je cyklostezka zastřešená těmi panely.
Odpovědět1 0