Kdykoliv sem počítal výhodnost elektromobilu, dojezd byl až to poslední co mě zajímalo, na cesty kolem komína stačí 400 km, ale aby to mělo životnost a solidní cenu, tak tam už to hoří hodně...
Pro ty co ujedou na jeden zátah cestu do Chorvatska to asi smysl má. Pro mě je to jen technický parametr, který mě moc neomezuje.

"ale aby to mělo životnost a solidní cenu, tak tam už to hoří hodně... ­"

Cena problém je, ale životnost? To byl opravdu problém v době 150km dojezdů, kdy se to dalo poměrně rychle ucyklovat i s NCM. NCA v Teslách sice má poloviční životnost než NCM, tam alespoň byly delší ty dojezdy, přesto to vydrží obvykle přes 400 tisíc km, pokud to auto nemá vadnou baterii. Většina případů výměny baterií byly buď tehdy, když to mělo vadnou baterku, nebo když to byla auta s takovými nájezdy, ke kterým se drtivá většina lidí nikdy v životě ani nepřiblíží.

Peníze až v první řadě :­). Dívejte se na to optikou vlastních­/firemních peněz.
Pokud je někdo nadšenec, ať si koupí co se mu líbí.
Statistiky pro ČR mluví jasně, není to o tom, že by lidi nechtěli, ale nevychází jim to v rozpočtech jak firemních tak domácích. I když důvody jsou naprosto odlišné.

Vůbec nerozumím tomu, proč sem taháte znovu peníze, když na těch jsme se přece už dávno shodli? Vyjadřoval jsem se pouze k životnosti, ne k penězům, tam přece nemáme co řešit, to už je vyřešené. Oba na to máme stejný názor. Jenže já se bavil o životnosti a životnost ve většině případů problémem není. Drtivá většina lidí nemá šanci to nikdy ucyklovat ­(otázkou je spíše stáří, z toho bych měl větší strach­). Měli jsme tu na to nedávno článek ­(https:­/­/www.svethardware.cz­/prumerne­-najezdy­-elektromobilu­-v­-cr­-a­-nemecku­-jsou­-cca­-12­-tisic­-km­-rocne­/59697­). Průměrný evropský EV najede kolem 12 tisíc km ročně. Pokud to auto má skutečný dojezd 400 km ­(papírový kolem 450­-500­), tak to máte zhruba 30 cyklů ročně. Za jak dlouho ujedete 1500­-2000 cyklů, což je životnost NCM baterky? Nemluvě o LFP, která má životnost na 4000 cyklů.

Ono je prostě něco jiného mít Leaf, který se začal vyrábět před 13 lety, ujel v ideálních podmínkách sotva 150 km, tak tam 1000 cyklů dosáhnete při nějakých 130­-140 tisících km, což je relativně snadno dosažitelná cifra, a je něco úplně jiného mít auto, které ujede 400 km, kde 1000 cyklů míří někam k 350 tisícům km ­(počítám i s postupnou degradací baterky­). A to beru jen 1000 cyklů, při 1500­-2000 cyklech bychom se bavili o cca 500­-700 tisících km. U LFP baterky se 4000 cykly jsme na 1,4 milionu km.

Zapomínáte na chemickou degradaci. Sice nevyčerpáte cykly, ale akumulátor bude stejně KO. Spalovací auta jezdí 25+ let ­(jen se u toho stěhují ze západu na východ­).

Nezapomínám, čtěte pořádně. Cituji: ­"Drtivá většina lidí nemá šanci to nikdy ucyklovat ​­(otázkou je spíše stáří, z toho bych měl větší strach​­). "

Vaše počty o 1,4 mil. km jsou naprostý úlet.

4000 cyklů, dojezd 400 km, při ukončení životnosti na 80 % dojezd 320km. Průměrný dojezd za životnost okolo 350 km na jeden cyklus. 4000×350 = 1,4 milionu. Tohle se týká LFP. Pochopitelně NCM, která se pohybuje okolo 1500­-2000 cyklů, budete na 525­-700 tisíc km. NCA, kde jste na 800­-1000 cyklech, 280­-350 tisíc km. To je ohledně cyklů. Pak už je jen otázkou, jak moc se k tomu přičiní věk baterie.

Málokteré spalovací auto jezdí 25+ let. Většinou se objeví závada, kterou je dražší opravit než je cena auta.

Přesně tak. Ono to tak při našem průměrném věku aut vypadá, že je to běžné, ale to dost zkreslují veteráni a bordel ve statistikách ­(např. v databázi jsem našel snad 10 Golfů, které jsou dle registru zapsány s rokem, kdy nemohly být ani vyrobeny­). Stačí se podívat i na silnice a vrakoviště, co to znamená 25 let staré auto. Je sice pravda, že auta se postupně stěhují na východ, ale dnes už jich také mnoho končí prostě na vrakovišti tady. 25 let zpět je rok 1998. To znamená, že podle Mylana by teprve teď měla auta z roku 1998 dožívat. Co se tedy představilo v roce 1997­-1999?

1997: Alfa Romeo 156, Citroen Xsara, Daewoo Lanos Daewoo Leganza, Fiat Seicento, Honda Accord 6G, Mercedes A­-Class ­(1.gen­), Renault Kangoo ­(1. gen­), Seat Arosa ­- Tohle jsou auta, která ze silnic v podstatě už úplně vymizela a ne, že by teprve měla začít opouštět silnice.
1998: Audi TT, Daewoo Matiz, Fiat Multipla, Ford Focus 1.gen, Peugeot 206, Rover 75, Seat Leon ­(1.gen­), VW Lupo, VW New Beetle, Volvo S80 ­(1.gen­). V podstatě totéž. Dnes na silnicích dožívají vraky posledních ročníků, natož, aby první ročníky teprve začaly mizet.
1999: Audi A2, Honda S2000, Lancia Lybra, Opel Zafira 1.gen, Peugeot 607, Škoda Fabia 1.gen, Toyota Yaris 1.gen, VW Bora. V podstatě totéž. Ještě jde vidět ty Fabie 1. generace, ale to je také tím, že jich jezdí mraky a dlouho se vyráběla po faceliftu.

Co tak sleduju, u nás mizí auta ze silnic obvykle tak po necelých 20 letech a začínám vidět skelety jejich karosérií čím dál častěji na vrakovištích.

Auta ze silnic nikam nemizí, prodávají se na východ. Zatímco v Německu je průměrné stáří 8 let, tak v ČR je 16 let ­(mnoho aut na silnici v ČR začínalo v západní Evropě­) a na východ od nás je průměrné stáří přes 20 let. Veteráni tuhle statistiku opravdu nekazí, je to realita. Mimo velká města, na vesnicích, jezdí mnoho aut > 25 let ­(jedno máme doma­), protože ho potřebujete na 20 km cesty za doktory, nákupy a příbuznými ­(a najedete tak pod 5000 km­/rok­). Největší obrat v autobazarech dělají auta přes 15 let, tj. šunky. Jste naprosto odtržený od reality.

"Auta ze silnic nikam nemizí, prodávají se na východ. ­"

No část se na východ prodává, to Vám neberu ­(stačí zajet do Polska nebo Litvy a člověk se nepřestane divit, kolik Audi 80 ještě jezdí­). Ale spousta jich končí na vrakovišti. Když už sem taháte Vaše auto, tak třeba já to své dával na vrakoviště v 17 letech ­(1996 výroba, na vrakoviště šlo 2013­). Pravidelně jezdím kolem jednoho vrakoviště a je překvapivé, co tam jsou za auta. Neustále mě udivuje, že tam jsou o dost mladší auta, než bych čekal.

"Největší obrat v autobazarech dělají auta přes 15 let, tj. šunky.­"

A na to jste přišel jak? Tak se podívejme např. na počty aut v bazarech, server Tipcars.

30+ let: 295 vozů
25­-30 let: 200 vozů
20­-25 let: 1018 vozů
15­-20 let: 4756 vozů
10­-15 let: 10167 vozů
5­-10 let: 13839 vozů
2­-5 let: 16040 vozů

Opravdu si myslíte, že nejvíce se v bazarech prodávají auta nad 15 let? V bazarech na inzerci máme 46315 aut starších 2 let. Vy tvrdíte, že stěžejní část prodejů tvoří těch 6269 ­(13,5 %­), která jsou starší 15 let? To se mi moc nezdá.

Cituji z https:­/­/www.cebia.cz­/novinky­/tiskove­-zpravy­/informace­-statistiky­-a­-zajimavosti­-z­-oblasti­-prodeje­-ojetych­-vozidel­-cebia­-summary­-2022

"Průměrně dosahovalo 10,8 roku ­(v roce 2021 to bylo 10,4 roku­) a narostl zejména podíl vozů starších 15 let ­(o 2,6 procentního bodu na 23,8 %­). Podíl vozů starších 10 let dosahoval loni 52,6 %.­" Průměrné prodané ojeté auto má tedy necelých 11 let. Nad 15 let to sice dost vyrostlo, ale je to stále méně než čtvrtina. Průměrná cena ojetého auta je 288 tisíc Kč, což na 15+ let staré šunky moc nevypadá.

Zeptejte se prodejce v autobazarech, která auta se nejvíc prodávají ­(a na kterých se vydělávají mizerné částky­). Šunky. Jezdí s nimi do práce běžní dělníci, obvykle víc najednou ­(aby se jim to vyplatilo­). To je realita venkova mimo velká města.

Čemu na té statistice výše nerozumíte? Průměrné prodané ojeté auto má necelých 11 let věku. Že je to na vesnici jinak, nic nemění na tom, že průměr není ani 11 let.

Před více než 4 roky jsem fotil jedno vrakoviště, počátek roku 2019. Vy byste tam jistě čekal 30+ let stará auta, tedy vozy z konce 80. let. No já kdybych se zastavil u údaje, že český vozový park má v průměru 16 let, tak také. Jenže taková není realita. Byla tam kvanta 25­-30 let starých aut jako Fiat Uno, Tipo, Ford Sierra, Škoda Favorit, Škoda 120, Renault 19, Citroen ZX, Opel Kadett, Peugeot 405, Golfů 2 a podobných? Ne. Takže co tam bylo? Dávám i rozsah let, kolik to může být staré vzhledem k tomu, kdy se to vyrábělo. Upozorňuji, toto je z fotek starých 5 let.

Škoda Felicia ­(20­-24 let­)
Škoda Forman ­(25­-31 let­)
Daewoo Tico ­(18­-28 let­)
Daewoo Matiz ­(17­-21 let­)
Renault Megane ­(17­-24 let­)
Renault Megane Scenic ­(16­-23 let­)
Renault Clio 1 ­(21­-29 let­)
Škoda Octavia ­(10­-23 let­)
Citroen Xsara ­(14­-22 let­)
Opel Corsa B ­(19­-26 let­)
Mitsubishi Carisma ­(21­-24 let­)
VW Polo ­(18­-25 let­)
VW Transporter T4 ­(15­-29 let­)
Fiat Doblo ­(10­-19 let­)
Fiat Punto ­(20­-25 let­)
Fiat Brava ­(16­-24 let­)
Peugeot 306 ­(22­-26 let­)
Hyundai Lantra ­(19­-24 let­)
Ford Focus ­(15­-21 let­)
Ford Mondeo Mk1 ­(19­-28 let­)
Renault Twingo ­(12­-26 let­)

Takže co nám vyšlo? Průměrné auto na vrakovišti má cca 21 let. To při průměrném věku vozového parku 15 let ­(tehdy­)! Mě to také překvapilo, ale je to tak. V podstatě tam až na dvě výjimky nebyla auta z 80. let a dřívější. Jestli tam nebyla taková auta před 5 lety, dnes tam také nebudou.

Před 30+ lety byla doba před Listopadem ­'89 a auta z té doby nebyla celopozinkovaná, takže hodně rezavěla. V ČR nemá smysl v bazaru kupovat Škodu 105­/120 či Favorit, protože stojí stejně jako mladší auto. Srovnávat průměrné stáří vlastněných vozů a prodávaných vozů neposkytuje žádnou informaci. Maximálně to, že když už máte hodně staré auto, tak ho neprodáváte, ale dojezdíte až k sešrotování ­(což odpovídá situaci na vesnicích­).

"V ČR nemá smysl v bazaru kupovat Škodu 105​­/120 či Favorit, protože stojí stejně jako mladší auto.­"

Tak ony se hlavně už skoro nedají koupit. Dnes už je to mnohdy investiční veterán a dobrý kousek stojí přes 100 tisíc.

" Srovnávat průměrné stáří vlastněných vozů a prodávaných vozů neposkytuje žádnou informaci.­"

Ale to jste byl Vy, kdo tu tvrdil, že většina prodaných aut v autobazarech má věk nad 15 let. Což, jak ukázaly statistiky, není pravda, a průměrný věk prodaného auta v autobazaru je o více než 4 roky nižší.

"Maximálně to, že když už máte hodně staré auto, tak ho neprodáváte­"

A netvrdil jste před chvílí, že 15+letá auta tvoří většinu prodejů? Takže najednou je nikdo neprodává, ale když je nikdo neprodává, jak mohou být ta nejvíce kupovaná? Rozhodněte se už, co vlastně chcete tvrdit. Jednoduchá otázka. Jak se ta 15+letá auta, která se dle Vás tak strašně hodně prodávají v autobazarech, do těch autobazarů dostanou, když teď říkáte, že ­"když už máte hodně staré auto, tak ho neprodáváte­"???

"dojezdíte až k sešrotování ​­(což odpovídá situaci na vesnicích​­).­"

Což jak vidím ze záběrů autovrakoviště, nastává v průměru zhruba po nějakých 21 letech. Takže ne po 25+, což už je docela nadprůměr. ­(https:­/­/www.chytryhonza.cz­/3­-kroky­-k­-ekologicke­-likvidaci­-motoroveho­-vozidla­) Cituji: ­"Počet autovraků předaných do likvidace vozidel za rok 2018 bylo 169 715 a jejich průměrný věk je téměř 20 let.­" Nebo tady ­(https:­/­/www.overene­-vrakoviste.cz­/aktuality­/vyssi­-stari­-likvidovanych­-aut­-v­-roce­-2019­-7.html­) opět cituji ­"Stáří likvidovaných aut se zvyšuje od roku 2015, kdy průměrný věk likvidovaných autovraků byl 19,42 let.­" V roce 2019 byl průměrný věk 20,09 roku. Což odpovídá i mému pozorování z vrakoviště.

Nebo tohle by Vás mohlo zajímat ­(https:­/­/byznys.hn.cz­/c1­-66755880­-pocet­-aut­-na­-ceskych­-silnicich­-presahl­-sest­-milionu­-prumerne­-stari­-vozu­-poprve­-presahlo­-15­-let­) Cituji: ­"Naopak 41 624 vozů bylo v 1. čtvrtletí z registru vozidel vyřazeno. Z toho 7616 aut bylo z Česka vyvezeno a 34 008 osobních vozů majitelé odhlásili a odvezli k sešrotování.­" Pouhých 18 % vozů tedy jde dále na východ, 82 % se sešrotuje zde a ve své další životní pouti nepokračuje. A jak ukazuje článek výše i mé pozorování z vrakoviště, nastává to v průměru po nějakých 20­-21 letech.

Bazary prodávají i velmi nová auta ­(třeba 1 rok­). Pokud se nejvíce prodávají řekněme 15 leté, pak průměr bude těch 11 let. Průměr je průměr, nikoliv to co se nejvíc prodává. Prostě se zeptejte v bazaru, jaká auta se nejvíc prodávají a sám uvidíte. Můžete i v AAA.

Na vrakoviště se dostávají i nová auta po totálce. Pokud tam budou normálně auta po doježdění končit v 25 letech a zbytek po nehodách ­(tj. mladší­), bude průměr těch 20 let. Průměr není ani maximum ani modus ­(modus by byl nejčastěji vrakované auto­).

Že jde 18% ­(tj. každé páté auto­) na východ nic nemění na tom, že na východě jsou auta průměrně starší. A už vůbec to nic nevypovídá o tom, kolika se auta většinou dožívají, to je naprosto chybná úvaha.

Jinak řečeno ­- zaměňujete průměr, modus, medián a vlastní dojem.

"Prostě se zeptejte v bazaru, jaká auta se nejvíc prodávají a sám uvidíte. Můžete i v AAA. ­"

Tak jsem se zeptal v AAA. Je to 9,6 roku ­(https:­/­/www.autoweek.cz­/aaa­-auto­-pujde­-cestou­-inovaci­). Prostě nemáte pravdu. Celorepublikové statistiky říkají 11 let, AAA tvrdí 9,6 roku, tak kde pořád chodíte na ty nesmysly s 15 roky? Jak se mohou prodávat tak moc ta 15letá auta, když v těch bazarech skoro nejsou? Vždyť ani v těch AAA tak stará auta skoro nenabízí, tak jak je mohou prodávat? Vozy 15 let a mladší tvoří 92,5 % nabídky AAA ­(14 let a mladší 88,5 %­).

"Na vrakoviště se dostávají i nová auta po totálce.­"

To sice máte pravdu, ale těch zas tolik není. Jak jsem říkal už v předchozích příspěvcích. Dal jsem Vám seznam aut, která na tom vrakovišti byla. V podstatě skoro žádné nebylo starší 30 let, nebyla ani mladší 10 let, naprosté minimum aut po totální bouračce. Průměr cca 21 let. A odpovídá tomu opět i statistika. Nic nenasvědčuje tomu, že byste měl pravdu. Statistiky, fotky, nic.

"A už vůbec to nic nevypovídá o tom, kolika se auta většinou dožívají, to je naprosto chybná úvaha. ­"

No to právě, že vypovídá. Jestli celých 82 % aut končí na vrakovišti v průměru po 20­-21 letech, tak jen 18 % vozů nám chybí v tomto průměru, protože jde jinam. Abyste se dostal na těch Vašich 25 let, pak by se ta vyvezená auta musela dožívat v průměru na tom východě přes 50 let.

Psal jsem, že v bazarech se nejvíce prodávají stará auta, tedy šunky ­(jak říkají bazarníci­). Také že v ČR se neprodávají auta nad 25 let ­(vy jste totiž psal o autech 30+ let­), protože nejsou ­- jednoduše zrezavěla, protože nebyla v pozinku, a protože stojí stejně jako mladší a lepší auta. Psal jsem, že mimo velká města auta dožívají a není problém tam mít 25 let staré auto, které najezdí méně než 5000 km za rok a nevadí relativně vysoké náklady na údržbu na ujetý km. V AAA je průměrný věk prodávaných aut 9,6 roku, ale aby toho dosáhli, musí prodávat i auta starší. Pokud prodají auta ve stáří 20, 12, 5 a 1 rok, je průměr 38:4 = 9,5 roku a neznamená to že se neprodávají auta starší 9,5 roku ­(naopak to znamená, že se jich prodá hodně­). V nabídce mají AAA celkem 127 vozů starých 20 a více let, přičemž ty nejlevnější šunky jsou těch 25+ let ­(veterány nepočítám­), schválně se podívejte.

Všechno překrucujete, uvádíte do nesmyslných souvislostí a nechápete kupecké počty. Nemá smysl se s vámi dál bavit.

"Psal jsem, že v bazarech se nejvíce prodávají stará auta, tedy šunky ​­(jak říkají bazarníci​­).­"

Pořád pro to nemáte žádný důkaz, pořád je to jen Váš vesnický dojem, kterému odporuje vše, co jsem tu předložil. Předložte nějaký důkaz, že máte pravdu. Zatím pořád jen Vaše dojmy, nic jiného.

"Psal jsem, že mimo velká města auta dožívají a není problém tam mít 25 let staré auto­"

Tak jasně, že to není problém. Vtip je v tom, že v celorepublikovém měřítku je takových aut málo. Věku nad 25 let se dožije málo aut. Většina aut jde do šrotu kolem 20 let. Můžete s tím nesouhlasit, ale data hovoří jasně. Průměrné auto jde do šrotu ve věku kolem 20 let. Že Vaše auto má 25 let a jezdí, fajn, nic proti tomu. Vy jste zrovna ten, kdo ten průměr navyšuje. Ale existují spousty lidí, kteří ten průměr snižují.

"V AAA je průměrný věk prodávaných aut 9,6 roku, ale aby toho dosáhli, musí prodávat i auta starší.­"

No to je mi překvapení :­-­) Tak to je snad nad slunce jasné, že musí prodávat i starší auta. Pak by asi toho průměru dosáhli dost těžko. Pokud je něco pod průměrem, tak něco musí být i nad průměrem, to je naprosto logické.

"neznamená to že se neprodávají auta starší 9,5 roku­"

A on někdo někdy něco takového řekl? Kde? Jestli má průměrné prodané ojeté auto 9,5 roku, tak je jasné, že tam budou i auta stará přes 15 let. Ale není jich hodně. Nemůžete tam mít extrémně moc aut nad 15 let, protože jinak byste nedosáhl na těch 9,5 roku. Nejvíce jich tam můžete mít 63 % a zbytek by byla jednodenní auta, což i Vy musíte uznat, že je blbost. Každé auto v této skupině starších 15 let, které by bylo ještě starší ­(16 let a více­) by znamenalo, že by to táhlo průměr nahoru, takže by jich v této skupině muselo být méně. Každé auto, které bude starší než 1 den, ale mladší než 15 let, by také táhlo průměr nahoru, takže by těch 15+letých zase muselo být méně. Vždyť toho nadpolovičního počtu ani nelze dosáhnout. To by většina těch Vašich starých aut musela mít 15 let ­(ale ne o moc více­) a většina mladších aut by musela mít v podstatě nová. Jinak se Vám ten průměr rozsype. A jistě uznáte, že AAA jistě neprodává jen vozy se stářím 15 let a pár dní, aby Vám to horko těžko vyšlo.

Dejte konečně nějaký důkaz.

"V nabídce mají AAA celkem 127 vozů starých 20 a více let, přičemž ty nejlevnější šunky jsou těch 25+ let ​­(veterány nepočítám​­), schválně se podívejte.­"

Já tam vidím 19 aut do roku 1999, což jsou auta do 24 let. Aut 15 let a starších mají 1366. Celkem jich mají přes 11800. Tedy auta starší 25 let tvoří 0,16 % nabídky. Auta 15 let a starší tvoří 11,5 %. Stále tam nevidím tu nadpoloviční většinu. Dejte nějaký důkaz.

Pokud dáváte rovnítko mezi množství nabízených aut a kolik se jich prodá ­(­"otočí­"), pak opravdu nemá smysl se s vámi dál bavit. A chápu, proč děláte redaktora, tedy spíš EV evangelistu.

To nedávám, ale zároveň nepředpokládám, že většinu prodejů budou tvořit auta, která v těch bazarech skoro už nejsou a pokud statistiky jasně říkají, jaký je průměrný věk aut. Jestli se pohybuje někde kolem 9,5­-10,5 roku, tak mi není jasné, kde chodíte na ty nesmysly o tom, že průměrný věk je nad 15 let. Ale, že jste to Vy, tak tady máte https:­/­/www.cebia.cz­/novinky­/tiskove­-zpravy­/cebia­-summary­-2­-2022­-informace­-statistiky­-a­-zajimavosti­-z­-oblasti­-prodeje­-ojetych­-vozidel

Cituji: ­"Průměrné stáří těchto vozidel dosahovalo 10,6 roku, přičemž podíl vozidel starších 10 let činil 51,56 % a podíl vozidel nad 15 let 22,81 %, což je téměř o 1,2 procentního bodu více než loni­"

Takže kde máte tu většinu? Jasně vidíte, že prodeje ojetých aut s věkem nad 15 let tvoří nějakých 21,6­-22,8 % za poslední 2 roky. Kde máte tu nadpoloviční většinu? Tady nemáte žádné ty Vaše průměry, mody, mediány, nic takového. Naprosto jasná data. Auta starší 15 let NETVOŘÍ většinu prodaných ojetých vozů. Netvoří ani čtvrtinu. Prostě nemáte pravdu. Statistiky hovoří jasně.

Pokud jezdíte 5000 km­/rok, tak Vám auto může vydržet 25 let. Většina lidí ale najede 20­-30 tisíc za rok. Spíše má zkušenost je, že například 15 let staré auto za 30­-50 tisíc Kč se již nevyplatí opravovat, protože cena opravy je vyšší než cena auta. A Ukrajinci do ČR nepřijeli ve starých autech, ale pěkných často drahých a nových.

Ten, kdo jezdí 20­-30 tisíc­/rok, jezdí v novém autě, protože by daleko nedojel ­(nová auta do 5­-7 let nepotřebují servis­). Pak ho prodá právě těm, kteří jezdí málo a nové auto se jim nevyplatí. Starší auto potřebuje 1 až 2 Kč­/km na servis, ale když jezdíte málo, tak se to vyplatí.

Zmínka o Ukrajincích je nesmyslná. Jednak vím, že mají i starší auta a jednak stěhovat se 1800 km na západ může se starým autem jen blázen. Představte si, že vy osobně si vezmete do Švýcarska 20 let starou šunku, která potřebuje neustále servis a budete tam dělat uklízeče ­- jak to zaplatíte? To je prostě nesmysl. Do Švýcarska se přestěhujete i s autem jen případě že na to auto máte dost peněz, tj. s novým. Jako uklízeč tam pojedete autobusem, což i většina Ukrajinců v ČR udělala. Moje bývalá sousedka dělá ve Švýcarsku pečovatelku a jezdí tam taky autobusem, přestože tady si před 20 lety postavila barák za 7 mega, prostě tam auto nepotřebuje. Zatímco bývalý kolega dělá v Curychu manažera a autem tam jezdí ­(protože jezdí po celém švajcu a okolí, prostě auto potřebuje k výkonu povolání­).

Problém je, že těch 400 km je často papírových a odpovídají spotřebě 5 litrů benzínu u spalovacího auta. Tzn. konstatní jízda rychlostí 90 kmh. Jenže na dálnici 130 kmh se pak dojezd snižuje o 1­/3. Ze 400 je rázem 266 km. Posledních 50 km je vhodné si nechat jako rezervu, protože nechcete být na suchu a riskovat odtah. A dobíječka dobíjí rychle do 80% kapacity baterie. Na zbylých 20% se nevyplatí čekat, takže dalších 50 km dolu a máte dojezd 166 km mezi nabíječkami. Na dojíždění do práce je to ok. Na pravidelné cesty nad 200 km to není. Pokud jezdíte pravidelně Praha ­- Ostrava, tak 150 kWh baterie bude na jízdu stačit, u standardního elektromobilu by byla minimálně jedna zastávka.

Tak člověk by měl zvolit rozumně velkou baterku vzhledem k tomu, jak chce to auto běžně provozovat. Pokud někdo běžně jezdí s EV se 400km po dálnici, tak to není nedostatek auta, ale chyba řidiče, že si zvolil špatné auto. Stejně tak je zbytečné si kupovat EV s dojezdem 700 km, pokud člověk ví, že bude jezdit výhradně po městě ­(jak bylo řečeno výše, ­"kolem komína­") a klidně může zvolit levnější verzi se 400km dojezdem. A to, že na dálnici bude mít 166 km mezi zastávkami, mu pak může být úplně ukradené a vůbec to v takovém případě není problémem.

Někteří lidé, kteří pravidelně jezdí delší trasy s elektromobilem, využívají toho, že nabíjí tolik, aby dojeli do cíle a dobili v cíli ­(pokud je to možné­). Takže nač dobíjet z 20% na 80 %, když mohou nabít chvilkově z 20% na 35 % ­(nebo klidně třeba i v průběhu cesty z 50 na 65 %­), dojet do cíle, a tam to pomalu nabít z těch 20 % na 80, 90, 100 %? Není nutné to nabíjet jen tehdy, když je to skoro vybité, a také není nutné to nabíjet vždy alespoň na těch 80 %.

To je zcela jiste chyba auta, kdyz ho muzete pouzit jen ve meste. Zadne jine takhle omezene auto se nikdy nevyrabelo v masovem meritku.

Podívejte se na to třeba pohledem IT. Je herní notebook s GeForce RTX 4090 dobrý? No to záleží na tom, k čemu to chcete používat. Pokud jste pořád na cestách a na baterce, tak Vaší logikou můžu říci, že nikdo nikdy nevyráběl v masovém měřítku tak příšerný mobilní notebook jako nějaký herní model s RTX 4090. Je to těžké, hlučné, drahé, nic to nevydrží. Ale tentýž notebook bude vynikající volbou, pokud potřebujete mobilní herní stroj. A naopak, lehoučký ultrabook bude naprosto perfektní pro cestování s 10h+ výdrží. Ale zase stejnou logikou můžete říci, že nikdy nikdo nevyráběl v masovém měřítku tak příšerný herní notebook jako tento ultrabook. Je chyba v notebooku? Není. Oba dva jsou dobré i špatné zároveň. Chyba může být v tom, pokud si blbě zvolíte notebook na dané určení.

Když se vrátíme k autům, Škoda Superb nepřeveze 10 tun štěrku, Tatra 815 ano. Dělá to ze Superba špatné auto? Nedělá. Pokud s ní ale budete chtít vozit štěrk na stavbu, očividně to bude chyba toho, kdo to auto zvolil k nevhodnému účelu. Pokud ale budete dělat pravidelné dálniční přesuny, no tak si asi nekoupíte Tatru 815 ­(která byla v předchozím případě auto bez omezení­), ale toho Superba. Je to o určení. Do města je EV se 400km dojezdem vhodně zvolené auto. Není to ale dobré auto pro pravidelné dálniční přesuny.

Pozor na typ 815, sklopka 4x4 může vézt max. 9 tun :­) jinak pokuta na místě + správní řízení :­). Na 10 tun je třeba aspoň 6x6.
Pro starší prostatiky je i 400km na dálnici dostatečná vzdálenost, víc určitě neudrží :­), ani v zimě :­). Ale i pro ně­(pro nás :­)­) bych volil na dálnici auto s větším dojezdem.

Argumenty pana Surkaly mi prijdou jasne, proc se nevyjadrite primo k nim?

Je to chyba uživatele, že si koupil nevhodné auto. Někdy je v tom nevinně, protože se mu změní podmínky používání, což znám z vlastní zkušenosti i se ­"smraďochem­". Proto teď vybírám vhodnějšího smraďocha, Protože ekonomicky se mi nic s baterkou nevyplatí­(při současných cenách paliv­) a ani tolik za pouhé přemisťovadlo dát nechci a případnou vyšší investici bych chtěl během 5 let­/100k km zpět...

Jako druhé auto do rodiny je jistě elektromobil vhodný. Nicméně stále ještě potřebujete to první, které nebude dělat přískoky na dálnici po 166 km s 30 minut čekáním na dobíjení. To je hodně omezující, když chcete jet někam dál a to jednou za čas chcete. Kdežto elektromobil s 150 kWh baterií již dá 450 km jízdy po dálnici v případě plné baterky při výjezdu, což už je vzdálenost, kdy je potřeba zastavit a protáhnout se. Pak už dobíjíte jen do 80%, ale i tak to jsou přískoky 350 km, což se dá.
Samozřejmě někdo může namítat, že pokud jedete 100 kmh místo 130 kmh, tak dojedete dál, ale na druhou stranu jet rychlostí 100 kmh po dálnici do Chorvatska by byl dost opruz. Velkou vzdálenost chce mít člověk co nejdříve z krku.

" Nicméně stále ještě potřebujete to první, které nebude dělat přískoky na dálnici po 166 km s 30 minut čekáním na dobíjení. ­"

Osobně bych si asi v takovém případě asi spíše na tu dobu půjčil spalovací auto, které ten problém nemá. Přijde mi trochu divné volit auto, které je 350 dní v roce horší jen kvůli tomu, aby bylo 15 dní v roce lepší. Toto pochopitelně závisí na tom, jaká rodina to je, jak daleko jezdí, jak často,...

"Samozřejmě někdo může namítat, že pokud jedete 100 kmh místo 130 kmh, tak dojedete dál, ale na druhou stranu jet rychlostí 100 kmh po dálnici do Chorvatska by byl dost opruz. Velkou vzdálenost chce mít člověk co nejdříve z krku.­"

V tomto má elektromobil nevýhodu. Čím rychleji pojedete, tím častěji budete nabíjet, a to, co ušetříte rychlou jízdou, zase částečně naberete při nabíjení. Řekněme, že potřebujete ujet 1000 km. Spotřeba při 100 km­/h je třeba 20 kWh­/100 km. Máte např. 80kWh baterku ­(poprvé nabijete na 100 %, poté cca 20­-80%­). Jízdou strávíte 10 hodin. Pokud bude každé nabíjení 30 minut, strávíte tím 90 minut ­(3×30 minut, poprvé po 320km, poté co 240 km, tedy při 560km a 800 km­). Zbyde Vám 24kWh a 120 km. Celkem 11,5 hodiny.

Teď pojedete 130 km­/h. Jízdou strávíte 7,7 hodiny. Spotřeba ale vzroste např. na 28 kWh­/100km. Poprvé zastavujete po 229 km, poté každých 171 km. Takže máte zastávku při 229, 400, 571, 742 a 913 km ­(pro zjednodušení dávám vždy nabíječku tam, kde byste měl 20 %­). Nabíjení strávíte 2,5 hodiny. Zbyde Vám 40 kWh a pro popojíždění ­(20kWh­/100km­) asi 200 km. Celkem 10,2 hodiny, což není zas až tak obrovský rozdíl. Na druhou stranu vidíme, že do cíle byste přijel s napůl nabitým akumulátorem. Pokud je tam nabíjení, je to zbytečné a to poslední nabíjení při 913 km můžete klidně nabít o 16 kWh méně ­(také dojedete s 24 kWh jako v prvním případě­) a ušetříte cca 15 minut nabíjení a srazíte to na cca 10 hodin.

Ja šoférujem viac ako 25 rokov a len asi dvakrát som prešiel denne viac ako 200 km. Na dlhšie vzdialenosti volím vlak­/lietadlo. Dlhé šoférovanie ma unavuje. Moje vysnívané auto je elektromobil s plne autonómnym riadením.

Tak to moc nejezdíte. Děčín ­- Jičín a zpět je 200 km, přičemž taková cesta je to nejmenší, co jezdím. Navíc představa, že to auto budu muset jezdit třikrát týdně nabíjet, přestože budu jezdit jen do práce, je absurdní. Nedej bože v zimě víckrát.

A přitom stačí, abyste jen v jednom z těchto cílů mohl auto píchnout na ­(i velmi pomalou­) nabíječku, a nebudete muset jezdit speciálně kvůli nabíjení nikam.

Taková trasa se jezdí na otočku, není prostor na čekání. Je absurdní, abych v cíli hledal nabíječku, a pak šel kamsi pěšky nebo čekal. Pomalým nabíjením se nikam nedostanete, i přes noc by to nestačilo ­(natož kdyby nás bylo v zastávce více­). Klient mi nebude platit prostoje a já musím mít výplatu.

EV je naprosto nesmyslné, pokud umíte alespoň trochu počítat. A jestli nic jiného nebude, bude doprava zdaleka nejvyšší položkou v ceně úplně všeho.

Říkám v jednom z těchto cílů. Alespoň tam, odkud to auto vyjíždí, nebo tam, kam to auto dojede. Který z nich, to je jedno. Pokud to není možné, tak pak je EV nevhodné. Pokud v alespoň jednom takovém místě ta nabíječka je, tak by neměl být vážnější problém.

EV má smysl ve vašem případě pokud budete jezdit po okrese a budete mít nabíjení třeba na firmě zdarma z FVE, tam můžete i ušetřit při dnešních cenách paliva. Pokud by se ceny rapidně zvýšily, začne to dávat smysl i v jiných situacích. Já jezdím tak 20k v delších trasách ale možnost nabíjení za hubičku nemám na startu a většinou ani na konci, takže u hybridů mám návratnost 10+let u EV mnohem více, ale jezdit hodně na krátkých trasách s nabíjením ­"zadarmo­" tak při vhodné volbě auta by se to mohlo vyplatit...

Amortizace baterie vyjde na 2 Kč­/km a více ­(pokud jezdíte méně a baterie odejde na sešlost věkem­) a ještě jste nevyjel­/nenabil. Za tu cenu máte naftu do kombíka nebo benzín do mrňouse. Proto se EV nevyplatí ­(do té doby, než zavedou ekologickou daň z litru paliva jako v Holandsku, což ji zdraží na dvoj­- či trojnásobek­).

Jen na okraj ­- při pomalém nabíjení ­(tj. 10A, 1 fáze­), je to 150000­/­(10*230­), což je 65 hodin nabíjení a to nepočítám tepelné ztráty. Představa, že se kdekoliv jen tak můžete napojit a nabíjet, je nesmyslná. Sice si i tchýně může platit 3 fáze, ale kdo ten rezervovaný příkon bude platit? A víte vůbec, že uliční rozvody jsou dimenzované maximálně na 1­/3 celkového odběru a to ještě krátkodobě?

Normální jistič je 16A, tzn. 16A*230V = 3,68kW­/h. Tzn. že 50 kWh ­(200 km po dálnici­) dobijete za 50­/3,68 = 13,5 hodiny. Při normální dobíječce 3x16A*230V = 11 kW­/h. Tzn 50 kWh dobijete za 4,5 hodiny. Kdo má elektromobil, tak dobíjí většinou doma wallboxem 3x16A*230V. Přes noc není problém elektromobil dobít z nízkého tarifu, přes noc je stejně síť nevyužitá a doma neběží skoro žádné spotřebiče. Není potřeba ani zvyšovat jističe, wallbox se dá nastavit, aby dobíjel jen v době, kdy je v domě kapacita. Pokud má člověk solární panely, tak dobíjí i přes den. Pro člověka, který nemůže doma dobíjet, je samozřejmě elektromobil nesmysl.

Běžná domácí zásuvka Vám dá 3,7 kW. Spotřeba auta dejme tomu 20kWh­/100 km, za hodinu to nabije 3,7 kWh, tedy 18,5 km ­(3,7­/20*100­). Pokud tedy auto jezdí 200 km denně, tak mu stačí parkovat na nabíječce 11 hodin denně, aby nabilo celodenní nájezd. Opravdu to auto neparkuje alespoň 11 hodin denně? Alespoň v jednom z cílů cesty? Ve výchozím nebo cílovém bodě?

Jasně, pokud tato možnost v jednom cíli neexistuje, pak je EV problém. Jen říkám, že stačí, aby byla v jednom z nich ­(pokud v nich je to auto delší dobu­) a máte po problému. Jezdíte­-li na otočku, tak je jasné, který z těchto cílových bodů to musí být. A to se bavíme o superpomalých nabíjeních v domácích podmínkách, která s EV v podstatě nepočítá. Obvykle jsou wallboxy na 11 kW a více, takže 40 kWh projetých za den nabijete po 4 hodinách parkování. A to jsem bych se hodně divil, kdyby to auto 4 hodiny denně neparkovalo.

"kdo ten rezervovaný příkon bude platit?­"

Tak si to rozebereme. 200 km denně, 250 dní v roce, cca 50000 km. Spotřeba nafty 5,5 l­/100km ­(naftová i30­), cena 32,5 Kč, tj. cca 90000 Kč. Elektřina. 14,5­-15,5kWh­/100 km ­(Ioniq, Golf, Leaf...­), počítejme třeba 16 kWh­/100km, ať máte radost, a připočítejme ještě nějaké ztráty ­(např. nabíjecí­) navíc, 20 kWh­/100km. Na 50 tisíc km to máme 10000 kWh, při ceně 6,4­-8,4Kč­/kWh, to máme 64 tisíc v nízkém tarifu ­(ušetřených 26 tisíc­) až 84 tisíc ve vysokém. Např. ČEZ má nyní stejnou platbu do jističe až do 1×25 A ­(1×10A je za stejnou cenu­) nebo 3×10A, a to 900 Kč, tedy máme 65 tisíc v prvním a 85 tisíc v druhém ­(pořád o 25, resp. 5 tisíc méně­). Kdybyste chtěl třeba 3×25A, tak ročně proti nejnižšímu rezervovanému příkonu připlatíte 1335 Kč za rok. Hotová tragédie v situaci, kdy při nabíjení v nízkém tarifu ušetříte 25 tisíc za rok.

Opravdu chcete argumentovat rezervovaným příkonem? Něčím, co nedělá ani 2% provozních nákladů? Navíc v situaci, kdy je podstatně větším problémem mnohasettisícový rozdíl v cenách aut? O moc méně významných parametrů už asi vymyslet nešlo.

3,7 kW při 16 A je v naší síti 230 V~ nejvyšší teoreticky dosažitelný výkon. Do akumulátorů kvůli tepelným ztrátám v měniči a chemické reakce v akumulátorech dostanete tak 80%, účiník střídače se bude pohybovat od 0,8 do 1, řekněme průměrně 0,9 ­(což dá tu čtvrtinu na ztráty­). Pak se do akumulátorů uloží max. 2,7 kW­/hod ­(i když na palubní desce třeba uvidíte 3,7 kW­). Jenže takto naplno ­(16 A­) z běžného el. rozvodu byste nabíjet neměl, protože se to někde v zásuvce či krabici začne hřát a dřív nebo později i hořet. Případně auto úplně odmítne nabíjet ­(pokles napětí, nestabilita napětí­). Kvůli tomu potřebujete domácí nabíjecí stanici, ke které vedete tlustší a kratší dráty od rozvodné skříně ­(bez přerušení­), viz třeba https:­/­/voltdrive.com­/pro­-vas­/jak­-pripravit­-dum­-na­-nabijeni­-elektromobilu­/

Problém rezervovaného příkonu jsem už zmínil. Uliční rozvody nejsou dimenzované na maximální současné odběry více domácností, natož dlouhodobé. Nutnou přestavbu je potřeba zaplatit, takže částka za distribuci se bude zvyšovat ­(s příchodem chytrých elektroměrů zřejmě velmi výrazně, protože jinak to zaplatit nepůjde, resp. aby to platili ­"všichni­" by bylo velmi hnusné­).

Tak on ten rezervovaný příkon bude nabírat na důležitosti se stoupajícím podílem BEV ­- zatím se nabíjí jednotky aut na celou čtvrť, ale až to budou desítky až stovky, tak to bude jiná ­"sranda­" pro rozvodnou síť, to pak taky ráno můžete zjistit, že místo pohodového nabití na plnou kapacitu Vám to nabíjelo jen slabou hodinku ­(protože vás prostě nabíjelo moc najednou a hlavní přívod narazil na strop­) a vy dojedete stěží do práce

"že místo pohodového nabití na plnou kapacitu Vám to nabíjelo jen slabou hodinku ​­(protože vás prostě nabíjelo moc najednou a hlavní přívod narazil na strop​­) a vy dojedete stěží do práce­"

Ale no tak. I blbá hodinka 11kW nabíjení nabije dojezd tak na 50 km, to stačí i na cestu z práce zpět. Dokonce i pomalé 3,7kW nabíjení by za hodinku nabilo přes 15 km. A problém by to byl jen v tom případě, že byste jako na potvoru přijel s prázdnou baterkou, což v případě, že takto nabíjíte aspoň trochu pravidelně, nastane jen těžko. Jestli máte 400km dojezd a do práce a zpět 50 km, tak i kdyby jste nenabíjel ne že hodinku, ale ani minutu po 7 dní, tak do té práce dojedete ještě 8. den.

Tzv. pomalé nabíjení z domovní zásuvky je typicky 10 A mínus ztráty, takže do akumulátoru reálně zhruba 1,6 kW­/hod. Na rychlejší potřebujete wallbox včetně revize ­(cca 50 až 70 tisíc, byla na to ale nějaká dotace­), protože jinak můžete snadno vyhořet ­(16 A na jednu fázi je nesmysl, i těch 10 A riskujete, protože se přechodové odpory vyhřejou­). Chytré elektroměry jsou za rohem a reálně to dopadne tak, že buď nenabijete nebo přeplatíte souseda ­(klidně desetinásobkem ceny za 1 kWh­). Na sídlištích, resp. hustě osídlených čtvrtích to bude brzy extra problém ­(i v těch bohatších­). Redaktor ignoruje nejen kupecké počty, ale i fyziku a matematiku :­-)

Jistič 16A se běžně používá na jednu fázi. Nevím co s tím máte za problém. Na domě máte třeba 3x25A nebo 3x32A. V noci je odběr minimální ­- lednice + nějaké drobnosti. Ve dne běžně běží dohromady pračka, sušička, trouba, varná deska, topení a další elektrospotřebiče, což dá někdy i více než 11kWh . Wallbox pozná, že je v domě minimální odběr a dobíjí.

Psal jsem, že nabíjení z 200 V zásuvky nemůže být 16 A, ale pouze 10 A. Včera jsem si ověřil, že všechna auta včetně Tesly nabíjejí z jednofázové zásuvky pouze 10 A. Takže ne, nenabije se to rychleji. A kvůli ztrátám je 2,3 kW­/h jen maximální teoretická rychlost. Navíc hrozí po delším nabíjení vyhřátí a následné zahoření kteréhokoliv spoje na cestě od hodin až k autu, protože domovní rozvody nejsou dimenzované na dlouhodobou vysokou zátěž.

A ano, na jakékoliv rychlejší nabíjení vyžaduje wallbox, ke kterému vede nepřerušený tlustý kabel.