Sonda Juno se už blíží k Jupiteru, chce nahlédnout pod mraky
20.6.2016, Jan Vítek, aktualita
Zhruba před pěti lety americká NASA vypustila do vesmíru sondu Juno, která zamířila k našemu velkému ochránci, Jupiteru. Nyní se už k němu pomalu blíží a jejím úkolem bude nahlédnout pod tlusté mračno.
Jupiter je jako největší planeta naší soustavy velice důležitý a nám posloužil a stále slouží především jako velký ochránce, který svou gravitací přitahuje komety a asteroidy, jež mohly ohrozit život a jeho vývoj na Zemi. Jeho průzkum přitom není zrovna jednoduchý, a to kvůli radiaci i tlusté vrstvě mraků, která tvoří mimořádně nepřátelské prostředí, pod niž se dosud žádná z osmi minulých robotických sond nepodívala. Nezavítá tam tedy ani sonda Juno, která k tomu využije své palubní přístroje.
NASA vypustila sondu Juno v létě roku 2011, kdy se po výstředné dráze vydala k Marsu, který obletěla a připravila se na opětovnou cestu k Zemi, u níž v roce 2013 provedla klasický gravitační manévr, který ji zvýšenou rychlostí vyslal k Jupiteru. NASA předpokládá, že se Juno přiblíží k Jupiteru dne 4. července a usadí se na polární oběžné dráze. Bude tak obíhat kolmo na směr otáčení od pólu k pólu, díky čemuž bude moci lépe pokrýt povrch planety.
Dle očekávání NASA sonda Juno oběhne Jupiter během 20 měsíců asi 37krát, přičemž ty pozdější oběhy budou trvat cca 14 dní. Nejdříve ale bude nutné provést několik dlouhých oběhů, během nichž sonda využije svůj malý hydrazinový motor, aby ji dostal na správnou dráhu. Pokud tento manévr bude úspěšný, sonda bude obíhat pouze 4800 kilometrů nad vrcholem mračen Jupiteru, což je mnohem blíže, než se kdy jaká sonda dostala. Jde o nebezpečnou pozici vzhledem k velkému množství inozujícího záření, kterou Jupiter vyzařuje, ale na to bude Juno připravena. Pro srovnání, radiační pozadí na Zemi je asi třetina radu, zatímco u Jupiteru bude Juno vystavena více než 20 milionům radů.
Juno se tak bude moci zblízka podívat na Jupiter, který by mohl vyjevit, jaká hmota tvořila mladou Sluneční soustavu. Astronomové věří, že Jupiter při svém formování vyluxoval veškerý okolní plyn a právě ten jej nyní tvoří a nyní čeká na analýzu. Juno bude také s pomocí svého mikrovlnného radiometru sledovat, kolik vody je v atmosféře, což odhalí další záhady o zrodu Jupiteru a vedle toho by mohla sonda odhalit i to, zda Jupiter má, nebo nemá pevné jádro, a to pomocí měření gravitace během svých úvodních přiblížení. Sonda tak bude mapovat rozložení hmoty uvnitř planety, díky čemuž zjistí, jaké má Jupiter jádro. A nakonec se pochopitelně nezapomnělo ani na pořádné fotoaparáty, takže se můžeme těšit na podrobné fotografie s dosud nevídanými detaily.
Zdroj: Extremetech
NASA vypustila sondu Juno v létě roku 2011, kdy se po výstředné dráze vydala k Marsu, který obletěla a připravila se na opětovnou cestu k Zemi, u níž v roce 2013 provedla klasický gravitační manévr, který ji zvýšenou rychlostí vyslal k Jupiteru. NASA předpokládá, že se Juno přiblíží k Jupiteru dne 4. července a usadí se na polární oběžné dráze. Bude tak obíhat kolmo na směr otáčení od pólu k pólu, díky čemuž bude moci lépe pokrýt povrch planety.
Dle očekávání NASA sonda Juno oběhne Jupiter během 20 měsíců asi 37krát, přičemž ty pozdější oběhy budou trvat cca 14 dní. Nejdříve ale bude nutné provést několik dlouhých oběhů, během nichž sonda využije svůj malý hydrazinový motor, aby ji dostal na správnou dráhu. Pokud tento manévr bude úspěšný, sonda bude obíhat pouze 4800 kilometrů nad vrcholem mračen Jupiteru, což je mnohem blíže, než se kdy jaká sonda dostala. Jde o nebezpečnou pozici vzhledem k velkému množství inozujícího záření, kterou Jupiter vyzařuje, ale na to bude Juno připravena. Pro srovnání, radiační pozadí na Zemi je asi třetina radu, zatímco u Jupiteru bude Juno vystavena více než 20 milionům radů.
Juno se tak bude moci zblízka podívat na Jupiter, který by mohl vyjevit, jaká hmota tvořila mladou Sluneční soustavu. Astronomové věří, že Jupiter při svém formování vyluxoval veškerý okolní plyn a právě ten jej nyní tvoří a nyní čeká na analýzu. Juno bude také s pomocí svého mikrovlnného radiometru sledovat, kolik vody je v atmosféře, což odhalí další záhady o zrodu Jupiteru a vedle toho by mohla sonda odhalit i to, zda Jupiter má, nebo nemá pevné jádro, a to pomocí měření gravitace během svých úvodních přiblížení. Sonda tak bude mapovat rozložení hmoty uvnitř planety, díky čemuž zjistí, jaké má Jupiter jádro. A nakonec se pochopitelně nezapomnělo ani na pořádné fotoaparáty, takže se můžeme těšit na podrobné fotografie s dosud nevídanými detaily.
Zdroj: Extremetech
