je dobrej. Sonda vyfotila prostor, kde se pohybuje Voyager 1. Pokusit se fotit Voyager 1 na takovou vzdálenost je asi jako "pokusit se vyfotit atom vodíku na Měsíci ze Země".
Pamatuji si časopis Hrom počátkem devadesátých let (vím, správně stých let). Tam ty titulky zněly stejně :-)
Odpovědět0 0
Ono jde sice o očividnou nadsázku, ale jistě, je to prostě sprostý bulvár.
Odpovědět1 0
S těmi Machy se to tak říci nedá. Machovo číslo "Udává poměr rychlosti pohybu tělesa určitým prostředím k rychlosti šíření zvuku v témže prostředí.", viz wiki. U zemského povrchu, za standardního tlaku, teploty a vlhkosti (to vše má vliv) odpovídá 340,3 m/s, s výškou (tj. se snižujícím se tlakem) odpovídající rychlost klesá. A jelikož se ve vakuu zvuk nešíří, nelze ani rychlost této sondy vyjádřit v Machově čísle.
Odpovědět3 0
Měla to být odpověď na snajprika.
Odpovědět0 0
Až 39 machov leti ta sonda :D
Ja to vidim tak, že jedina šanca na skumanie inych slnečnych sustav je, ked na obežnu drahu vytiahneme cern. Doň vložiť mini satelit, urýchliť aspoň na 0,2 svetelnej rychlosti (200 000 machov) a šup ho tam, smerom ku hviezdam :D
Odpovědět1 3
Já se docela divím tomu, že ty sondy při těchto rychlostech nejsou už jako cedník...náraz do sebemenšího zrnka prachu je jako průstřel padesátkou...
Odpovědět0 0
Ono tam těch prachových částic zase tolik není. ISS nemá průrazy extra často a to je proti sondám obrovská. Plus prakticky vše je zvdojeno. (Ano, AŽ budeme dokázat vypustit sondu, alespoň řádově jednotkou procenta rychlosti světla, (viz máj druhý příspěvek) ASI bude nutný nějaký štít. (Led? Kov? Tavená skála? Vše má své pro i proti.)
Odpovědět0 1
Jediny štit čo ma napada je štit čo použivaju bakterie či virusi
Odpovědět0 0
Jasně, ze země to nepůjde. Ale určitě by to šlo z měsíce. Myslím, že "nějakou" tu gravitaci víc než vyváží možnost, se do odpalu pořádně opřít. Nějaký "předurychlovač" o průměru pár set KM a pak finální, "zakřivený lineární" Třeba podél čttvrtiny rovníku. Ohromnou výhodou je nepřítomnost atmosféry. Jednak není nutné budovat "trubku", stačí pouhé obruče se supravodivými magnety. Dvak, už jen, když se pořádně zastíní proti slunci, budou "málo teplé." Druhý stupeň chlazení, kapalný vodík. "levný" a hlavně, v prostředí BEZ atmosféry stoprocentně bezpečný. Plus naprosto není rpoblém to pohánět klidně celou soustavou jaderných reaktorů. Plus, když se pár posledních obručí s magnety udělá větších a řiditelných, bude spolu s volbou doby startu slušný rozptyl, kam půjde poslat sondu. A v podstatě jediné, co této vizi chybí je, plně funkční starship a možnost kolonizace. Netroufnu si odhadovat, za jak dlouho bude, ale Muskovi šikulové na ní makají viíc než snaživě. A rozhodně nehrozí, ža by projekt zařízl.
PS: jasně, pokud by se povědlo vynalézt lepší supermagnety, hodily by se, ale tohle bychom naprosto reálně uměli už teď, současnou technologií.
Odpovědět2 3
by som chcel vidieť, ako taký reaktor uchladíš a čím...na Mesiaci!
dostať rovno celý výkon na elektrinu...to by bolo!
Odpovědět0 0