Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Sonda OSIRIS-REx spatřila 30.000 světelných let vzdálenou černou díru

4.3.2020, Jan Vítek, aktualita
Sonda OSIRIS-REx spatřila 30.000 světelných let vzdálenou černou díru
Sonda OSIRIS-REx americké NASA je aktuálně na misi, která má přinést vzorky asteroidu Bennu zpět na Zemi. Aktuálně se sonda chystá na dosednutí na povrch asteroidu, takže její mise nemá nic společného s černými dírami. 
OSIRIS-REx se tak aktuálně pohybuje na oběžné dráze kolem asteroidu Bennu a NASA se chystá na to, že sonda na něj dosedne někdy v letošním létě. Nyní nás ale překvapila zpráva, že OSIRIS-REx detekoval desítky tisíc světelných let vzdálenou černou díru a je zřejmé, že se tak stalo neplánovaně, respektive šlo o náhodu, neboť tato mise se černých děr vůbec netýká. 
 
 
Nicméně OSIRIS-REx má na své palubě vhodný přístroj, kterým černé díry detekovat lze, a sice Regolith X-ray Imaging Spectrometer (REXIS). Ten při svém rutinním skenování objevil na 30 tisíc let vzdálenou černou díru nedaleko nad obzorem asteroidu, takže šlo o šťastnou náhodu. REXIS má přitom v této misi analyzovat to, jak povrch Bennu odráží či neodráží rentgenové záření, což poskytne další informace o jeho složení. V rentgenovém spektru se ale může velice jasně rozzářit také okolí černých děr. 
 
Výzkumníci si všimli silného rentgenového záblesku zachyceného přístrojem REXIS už v listopadu předchozího roku a po další analýze bylo potvrzeno, že jde o vzdálený binární systém s černou dírou, který je relativně nový. Vedle černé díry tak do něj patří ještě hvězda hlavní posloupnosti, která svému žravému souputníku poskytuje materiál. Ten pak tvoří tzv. akreční disk, v němž se hmota zahřívá a silně září i v rentgenovém spektru. 
 
Daná černá díra již dostala své označení MAXI J0637-430, a to jednoduše proto, že ve skutečnosti nebyla objevena sondou OSIRIS-REx. Ta jen náhodou spatřila objekt, který byl pouhých několik dní dříve nalezen japonským rentgenovým teleskopem MAXI z paluby Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Poté byl tento objev potvrzen americkým přístrojem NICER rovněž z paluby ISS a až jako třetí v řadě si jej našel REXIS. 
 
 
Pro OSIRIS-REx je ale důležitější jeho vlastní mise. Do konce srpna bude ještě kroužit kolem Bennu a měl by se pokusit také o dva zkušební sestupy, než nakonec dosedne na vybrané místo. Musí se trefit do prostoru s průměrem cca 16 metrů, jak ukazuje obrázek nahoře.