Špičkové výkony nejnovějších procesorů jsou oslnivé a každý z nás by jistě chtěl ve svém PC mít procesor s taktem 1 GHz, případně i vyšší. Realita však bývá jiná, ceny špičkových procesorů mnohdy překonají cenu běžného počítače a ostatně kdo takový výkon vlastně potřebuje, obyčejný uživatel jistě ne. No a proto existují procesory určené do těchto počítačů, které se označují jako PC s cenou pod 1000 USD. V současnosti jsou mezi těmito procesory aktuální dva, jeden je od tradičního výrobce procesorů společnosti Intel (Celeron) a druhý od jeho hlavního rivala firmy AMD (Duron).
Celeron byl původně uveden ve variantě zcela bez L2 cache, což se negativně projevilo na jeho výkonu a velmi brzy následoval jeho nástupce se 128 KB L2 cache. Ten se stal značně oblíbeným, mimo jiné i pro své možnosti přetaktování. Další verzí je Celeron II (jak se neoficiálně označuje), ten je postaven na jádru Coppermine, což znamená např. Advance data cache, která má šířku přenosu 256 bitů (čtyřnásobný nárůst oproti předchozí variantě), dále je vybaven SSE instrukční sadou. Jeho nevýhoda však spočívá v 66 MHz sběrnici, díky ní je značně kritizován. Na druhou stranu, kdyby Celerony fungovali oficiálně na 100 FSB, kdo by si koupil Pentia III se stejnou frekvencí sběrnice.
Procesor Duron vznikl z produktové řady Athlon a je značně podobný procesoru Thunderbird (který je určen též do patice Socket A), oproti němu má však pouze 64 KB L2 cache (Thunderbird je osazen 256 KB). Ve srovnání s Celeronem má tedy čtyřnásobnou primární a poloviční sekundární cache. Rozdíl však spočívá také ve způsobu práce s ní, zatímco u Celeronu se data z primární cache duplikují v sekundární, u Duronu k tomuto nedochází a paměť je tak využita účelněji. Rozdíl také spočívá v propustnosti sběrnice, jak již bylo řečeno u Celeronu je datová šířka 256 bitů, oproti 64 bitům Duronu.
Test výkonu
Srovnání výkonu obou procesorů provedli na serveru Firingsquad, Celeron byl zapojen do základní desky Abit BE6-II, Duron do Abit KT7. další parametry jsou shodné, 128 MB SDRAM PC-133 operační paměti, pevný disk Western Digital Ultra DMA/66 a grafická karta GeForce 256 32 MB DDR. Testování bylo prováděno pod operačním systémem Windows 98 SE s ovladačem grafické karty Detonator 6.18. Odkazy vedou na výsledky testů.
Vezmeme li v úvahu aplikační testy (3D Mark 2000 či Quake III) v nejnižším rozlišení a 16-bitové barevné hloubce, tedy tam kde je nejmenší vliv grafické karty, pak dojdeme že pod OpenGL má Duron navrch o 30 % a pod Direct3D dokonce o 47%. V neaplikačních testech SiSoft Sandra je Duron vždy výkonnější, avšak tento výkon kolísá od 3 do 10 %. Drtivou většinu uživatelů však zajímá výkon v aplikacích a tam má Duron značně navrch. Cenově je Celeron 600 MHz o polovinu dražší než jeho kolega Duron, jeho nevýhoda je však cena základních desek, neboť co ušetříte na procesoru to dáte do základní desky.
Zdroj Firingsquad
Celeron byl původně uveden ve variantě zcela bez L2 cache, což se negativně projevilo na jeho výkonu a velmi brzy následoval jeho nástupce se 128 KB L2 cache. Ten se stal značně oblíbeným, mimo jiné i pro své možnosti přetaktování. Další verzí je Celeron II (jak se neoficiálně označuje), ten je postaven na jádru Coppermine, což znamená např. Advance data cache, která má šířku přenosu 256 bitů (čtyřnásobný nárůst oproti předchozí variantě), dále je vybaven SSE instrukční sadou. Jeho nevýhoda však spočívá v 66 MHz sběrnici, díky ní je značně kritizován. Na druhou stranu, kdyby Celerony fungovali oficiálně na 100 FSB, kdo by si koupil Pentia III se stejnou frekvencí sběrnice.
Procesor Duron vznikl z produktové řady Athlon a je značně podobný procesoru Thunderbird (který je určen též do patice Socket A), oproti němu má však pouze 64 KB L2 cache (Thunderbird je osazen 256 KB). Ve srovnání s Celeronem má tedy čtyřnásobnou primární a poloviční sekundární cache. Rozdíl však spočívá také ve způsobu práce s ní, zatímco u Celeronu se data z primární cache duplikují v sekundární, u Duronu k tomuto nedochází a paměť je tak využita účelněji. Rozdíl také spočívá v propustnosti sběrnice, jak již bylo řečeno u Celeronu je datová šířka 256 bitů, oproti 64 bitům Duronu.
 | Intel Celeron II | AMD Duron |
| Počet tranzistorů | 28 000 000 | 25 000 000 |
| L1 cache | 32 KB | 128 KB |
| L2 cache | 128 KB | 64 KB |
| FSB | 66 MHz | 200 MHz (2x100) |
| Výrobní proces | 0.18 mikronů | 0.18 mikronů |
| Patice | Socket 370 | Socket A |
| Instrukční sada | SSE | Enhanced 3D Now! |
| Cena | 5300 Kč | 3700 Kč |
Test výkonu
Srovnání výkonu obou procesorů provedli na serveru Firingsquad, Celeron byl zapojen do základní desky Abit BE6-II, Duron do Abit KT7. další parametry jsou shodné, 128 MB SDRAM PC-133 operační paměti, pevný disk Western Digital Ultra DMA/66 a grafická karta GeForce 256 32 MB DDR. Testování bylo prováděno pod operačním systémem Windows 98 SE s ovladačem grafické karty Detonator 6.18. Odkazy vedou na výsledky testů.
Vezmeme li v úvahu aplikační testy (3D Mark 2000 či Quake III) v nejnižším rozlišení a 16-bitové barevné hloubce, tedy tam kde je nejmenší vliv grafické karty, pak dojdeme že pod OpenGL má Duron navrch o 30 % a pod Direct3D dokonce o 47%. V neaplikačních testech SiSoft Sandra je Duron vždy výkonnější, avšak tento výkon kolísá od 3 do 10 %. Drtivou většinu uživatelů však zajímá výkon v aplikacích a tam má Duron značně navrch. Cenově je Celeron 600 MHz o polovinu dražší než jeho kolega Duron, jeho nevýhoda je však cena základních desek, neboť co ušetříte na procesoru to dáte do základní desky.
Zdroj Firingsquad
