SpaceX oznamuje misi na Mars pro rok 2018

Jak je dobře známo, okénko pro vypuštění mise na Mars se otevírá každé dva roky, takže od letošního roku to bude nejdříve v roce 2018. Je to proto, že Mars má zhruba dvakrát delší rok, čili dobu oběhu kolem Slunce, než Země. Elon Musk a jeho SpaceX si tak vybrali nejbližší možný termín pro odstartování mise na Mars, přičemž nemá jít o "pouhý" výlet na jeho orbitu nebo snad jen dokonce průlet v blízkosti planety. Půjde rovnou o přistání, a to modulu Red Dragon, modifikované verze lodi Dragon v2, která je právě ve vývoji. Tím by společnost SpaceX jedním skokem překonala i samotnou NASA, která dosud k Marsu vyslala stanice nebo vozítka. Na druhou stranu NASA sleduje poněkud jiné cíle než SpaceX a musí veškeré náklady na průzkum hlubokého vesmíru obhájit před kongresem a veřejností, a to nejlépe vědeckým přínosem. SpaceX je oproti tomu soukromá společnost, které do jejích cílů nemá kdo mluvit.

• Lidstvo a Mars: bůh války, záhada i technologická výzva
• Lidstvo na Marsu: cesta k soběstačnosti ve vesmíru

Jádrem mise na Mars se má tedy stát raketa Falcon Heavy (dříve Falcon 9 Heavy), která byla poprvé představena v roce 2011 jako zařízení, jež dosáhne výš než na nízkou orbitu Země. Její první stupeň obsahuje tři jádra odvozená z Falcon 9, z nichž se každé skládá z devíti motorů Merlin 1D. Ty mají dohromady dostatečný tah na to, aby mohly vyslat druhý stupeň s pouhým jedním motorem Merlin 1D (upraven pro práci ve vakuu) k planetám naší soustavy. Dle propočtů firmy SpaceX dokáže Falcon Heavy vyslat k Marsu náklad 13.200 kilogramů a na nízkou orbitu Země to je cca 53 tun. Pro porovnání, dosud stále nejvýkonnější raketa, která kdy byla použita, je Saturn V pro mise Apollo na Měsíc, která dokázala vynést na oběžnou dráhu maximálně 140 tun a pro cestu na Měsíc 48,6 tun.

Od první mise SpaceX na Mars pochopitelně nemůžeme čekat mnoho a určitě ne dopravení lidské posádky. Půjde spíše o přistání modulu Red Dragon na povrchu planety, což bude samo o sobě velký úspěch a nezbytný základ pro budoucí mise. Cestou se budou jistě zkoumat cesty k tomu, jak by mohla lidská posádka takovou několikaměsíční cestu zvládnout a největší problém jako obvykle bude samotný přistávací manévr. Sondy obvykle vstupují do atmosféry Marsu rychlostí několika kilometrů za sekundu a kvůli řídkému plynnému obalu planety (oproti Zemi) musí obvykle využít více způsobů pro snížení své rychlosti. Něco tedy zařídí atmosféra, ale pak se využívají supersonické padáky kombinované s raketovými motory. Právě od SpaceX můžeme očekávat, že se využijí právě motory, neboť firma už má dost zkušeností s vertikálním přistáním, které stále testuje na prvním stupni rakety Falcon 9. S tím již úspěšně přistála nejen na pevné zemi, ale i na plovoucí platformě. Při přistání na Marsu bude pochopitelně kvůli několikaminutovému zpoždění signálu od Země nutné, aby celý manévr proběhl automaticky.

Moduly Dragon v2 jsou určeny pro celkem sedm lidí, ale navrženy jen pro krátké mise. Prostor uvnitř není pro ně o moc větší než v autě, takže takové zařízení nemůže posloužit ani pro menší posádku, jež by se chtěla vydat na takovou cestu. Red Dragon budou nepilotované verze Dragon v2 a po dosednutí poslouží jako stanice, které odešlou různé informace o průběhu přistání a okolním prostředí. Pro vyslání lidské posádky bude Musk potřebovat daleko větší loď.

Společnost SpaceX zatím nezveřejnila, ale lze odhadnout, že start musí proběhnout v dubnu až květnu 2018. První let rakety Falcon Heavy je plánován ještě na letošní rok.

Zdroj: SpaceX