Star Citizen: mnohem více než vesmírný simulátor

Pokud máme v alfa verzi něčeho už relativní dostatek, pak to jsou lodě. Jak už ale bylo řečeno, zatím si je můžeme leda vypůjčit na omezený čas za vydělané REC, nebo koupit za opravdové peníze, čímž vývojáře podpoříme nad rámec základních 50 eur (aktuálně). Existují tak i lidé, kteří takto do Star Citizena vrazili (o jejich investici se nedá moc mluvit) tisíce i desetitisíce dolarů. Stačí se podívat na to, jaké balíčky jsou nabízeny. Aktuálně je možné vývojářům poslat najednou až 16,5 tisíce eur, za což dostaneme balíček THE COMPLETIONIST - DIGITAL a v něm desítky lodí včetně jejich různých verzí, dále různé plakáty, oblečení, 20.000 UEC do začátku, soundtrack, atd. Nicméně člověku, který se netopí v penězích, nebo mu nepřeskočilo, bude stačit základní balíček a trpělivost. Však nyní stejně nemůžeme v alfa verzi dělat ani zlomek toho, co nám má umožnit finální verze hry.
Stejně ale stojí za to se alespoň podívat na ta kvanta lodí, které si pro nás autoři připravují. Stejně jako v případě Elite: Dangerous tu máme několik výrobců, mezi něž patří i RSI (Roberts Space Industries). Každý výrobce má nějakou strategii, minulost a zkrátka pozadí, které si vývojáři vymysleli k tomu, aby nešlo o pouhá jména, a hra tak nabyla na realističnosti. Společnost RSI má dvě tváře, jednu reálnou jako divize studia Cloud Imperium Games a druhou virtuální jako firma, která přišla s kvantovým pohonem, jenž lidstvu umožnil expanzi do vesmíru. Ve světě Star Citizena tak jde o legendární firmu, která vyrábí řadu lodí a příslušného zařízení a vybavení. Své výrobce mají také mimozemské národy.
Pokud se rozhodnete pro startovní balíček v ceně 50 eur a pak se vám Aurora nebo Mustang už nebude líbit, máte také možnost upgradu. Ten zohledňuje původní hodnotu lodi, takže si novou můžete pořídit takzvaně na protiúčet, přičemž řada upgradů jsou v podstatě jen výměny za jinou loď, za které nezaplatíme vůbec nic. Čili pokud začínáte s lodí Aurora ve verzi MR, ta má stanovenou cenu 25 dolarů, a tak přechod na Avenger Stalker bude zhruba o to levnější, než kdybyste si prostě pořídili novou loď. Je to ostatně logické, neboť při upgradu o Auroru přijdeme a při koupi nové lodi ne.
Proč ale také věnujeme lodím v této hře celou kapitolu? Především kvůli jejich propracovanosti, což je opět částečně i důsledek toho, jakou volnost má hráč v prostředí Star Citizena. Jde tak o to, že se můžeme ve své lodi volně procházet, což budou moci i další členové posádky.
Například taková nákladní loď Caterpillar je určena pro pět členů posádky, kteří se mohou starat o řízení, navigaci, komunikaci, pohon či zbraně. Mají k dispozici vlastní sprchy a toaletu, přičemž na ilustraci je vidět i oddělené oficírské sanitární zařízení (Officer's Head). Vedle toho jsou zde i stíhače, do kterých se stěží vejde samotný pilot, což je právě třeba i Mustang, ale pak to jsou i daleko větší plavidla řadící se do třídy torpédoborců (destroyers) či fregat (frigate), jež mají v sobě celé paluby, hangáry pro menší plavidla. Podívejme se třeba na takovou fregatu IDRIS-P.
To už je vskutku mohutná vesmírná loď, která by mohla teoreticky nést stovky členů posádky, ale zde to vývojáři nepřehánějí. Je možné, že na ní budou pobíhat nějaké NPC postavy, ale co se týče lidských hráčů, pro ty má tato loď maximálně deset pozic. Podobně mohutné budou i některé záchranné lodě jako Reclaimer nebo těžařská Orion.
Stačí si tak jen představit mohutné flotily hráčských lodí, které budou cestovat vesmírem se stíhači na palubě a tvořit ochranu třeba pro těžařskoy nebo obchodní flotilu. To je velice pěkná představa, ovšem je třeba dodat, že vývojáři nám k tomu dají "pouze" prostředky, zatímco my samotní musíme být schopni svou spoluprací toho využít. Ale samozřejmě, pokud je někdo v tomto ohledu asociální, vždy se bude moci jako správný freelancer spolehnout jen sám na sebe. Stejně jako v reálném životě.