Btw, počítal bych, že je to odrbávka, jako třeba u klimatizace do autobusu nebo vagonu. Příklad: Klima, co ochladí místnost velikosti vnitřku autobusu stojí 7000. Vestavět klimu do autobusu stojí 100. (tisíc) Vagon by ochladily dvě, takže to místo 20000 (i s prací) stojí půl míče... Prostě pohoda...
Odpovědět0 0
Ehm, blbá otázka, ale čím se to liší od situace, vzít "pozemní" terminál, postavit ho do letadla a jen na něj přiletovat jiný kabel a vytáhnouzt anténu ven? (myslím technicky, je mi jasné.,že papírově by to nikdo neschválil)
Odpovědět0 1
Velký vliv bude jistě hrát rychlost. To letadlo se hýbe rychlostí několik set km/h a pro dobrý signál to dokonce vyžaduje externí úpravu letadla, aby byla anténa přímo viditelná (v článku na tom obrázku na Twitteru si všimněte hrbu na střeše letadla - vpravo, jsem fakt zvědav, co to udělá s aerodynamikou a spotřebou). Dále cituji: "Starlink's low-profile Aero Terminal features an electronically steered phased array antenna, which enables new levels of reliability, redundancy and performance."
Odpovědět1 0
Taky se mě zdá, že aerodynamický odpor nebude zanedbatelný a proto bych navrhl posunout ho hodně dozadu, kde rychlost proudění vzduchu ve stejné vzdálenosti od trupu např 10 cm bude nižší. Aspoň tak jsem pochopil aerodynamiku, že díky tření i o rovný povrch vzniká jakoby závětří i na boku letadla s rostoucí vzdáleností od předku. Podobně když jsem jel na kole za autobusem ale nebyl jsem přímo za ním, ale vedle, tak i tam bylo závětří. Věřím, že blíž k předku se závětří zužuje.
Odpovědět0 0
I pro obyčejné technologie platí, že co se nehýbe, to je levnější (dřív různé cdma, lte, teď 5g připojení). Když je to na místě, tak má provider poměrně jasnou představu, kolik klientských zařízení v dané oblasti bude, jaké bude vytížení daného uzlu, jak moc ho musí dimenzovat atd... Když mu s tím začnete hýbat, tak mu stoupají náklady (jak moc je otázka, ale dokážu si představit, že to v určitých případech může být nezanedbatelné) a on si to nechává zaplatit.
No a pak je tu technická část. Když mezi sebou komunikují dvě antény na blízko, tak je to levné a může to být všesměrové vysílání. Hardware za pakatel, ale nic moc dosahy a tak. Když děláš směrové antény pro delší dosah, tak jsou to složitější zařízení. No a pak si vem, že se ta jedna anténa hýbe pěkně rychle a navzájem si snaží něco s vysílačem předat. Tam už si hezky připlatíš jak za HW, tak za SW.
Vem si analogii s wifi.
Jeden vysílač, jeden přijímač kdekoli v bytě = nejnižší náklady a omezený dosah
Když se klient hýbe po větší oblasti, potřebuješ víc AP = vyšší cena. za HW. Když chceš aby mezitím nevypadával signál, potřebuješ roaming mezi těmi AP = ještě vyšší cena za HW + datová režie za komunikaci při předávání v rámci sítě.
Chceš připojit i barák na druhym konci vesnice? Jdeš koupit 5GHz anténu a šteluješ směrový paprsek, cpeš do toho dost energie a platíš místo anténky za pár stokorun za pořádný vysílač. No a teď toho klienta hezky rozjeď a řeš výpočetně i hardwarově, jak to má na sebe furt mřit.
Jo, tyhle (počáteční) ceny docela chápu.
Odpovědět1 0
I kdyby jsi vzal pozemní terminál pro domácnost, viz argumenty předemnou....
Tak k těm argumentům ještě dodám, že někdo musí zaplatit vývoj a vynesení satelitů nové generace (1.5gen) s laserovou optikou aby satelit mohl komunikovat s vedlejším který bude signál předávat na pozemní stanici.
Pokud letíš v letadle uprostřed Tichého oceánu, tak je potřeba cca 4-5 satelitů (nebo i více, nebo i méně, záleží kde jsi), přičemž se uvádí že jeden satelit dokáže pokrýt asi 1400km,
ty satelity si budou data mezi sebou předávat než jeden z nich doletí nad pevninu nebo ostrov s pozemní stanici která je už připojena na podmořský kabel.
Starlinky 1.gen nemaji laserovou optiku, proto dokáží obsluhovat pouze pevninu a i s tím je v poslední době dost problém z důvodu vysokého zájmu, proto Starlink zpomaluje nebo zavádí FUP
Proto je celkově služba Starlink tak drahá, prostě je o ni velký zájem
A teď si představ že o službu Starlink v letadlech a na lodich bude stejný zájem jako o tu pevninskou variantu, jenže satelitů 1.5gen je ještě málo.
Vysokou cenou přirozeně eliminuješ část zájemců a ti co si to koupí za vysokou cenu aspoň podpoří rychlejší vývoj a vynášení dalších satelitů
Nejlepší mapa , má mnoho funkci, včetně sledování pokrytí a na jakou pozemní stanici se satelit připojuje >>
https://starlink.sx
Nebo
https://satellitemap.space/?constellation=starlink#
Odpovědět2 0
Firmwarem i hardwarem. A zrejme i firmwarem satelitu.
- letadlo se porad hybe, cili antena musi mit bud gyroskop, aby porad vedela, kde je obloha a sever a jih a kompenzovala pohyb letadla. Na cidlo zrychleni se nemuze spolehnout, protoze to diky odstredive sile nevidi vektor zrychleni od Zeme (proto se take bez prupravy neda letat pri neviditelnosti bez pristroju, a hlavni pristroj je prave gyroskop). Terminal take muze sledovat oblohu pomoci sveho pole anten a zkouset, jak se pohnul pomoci detekce nejsilnejsiho zdroje signalu na obloze, ale je to nesmirne vypocetne narocne zkouset vsechny moznosti - musi se spocitat signal z stovek jednotlivych prijimacu.
Pozemni verze ma jen 2 motory na pocatecni nastaveni, posleze se uz sledovani satelitu deje pomoci pole malinkych patch antenv dishi terminalu:
https://www.youtube.com/watch?v=-v7E7JIrW5Y
Je toho asi mnohem vice, nez davaji do pozemnich terminalu - prave hlavne co se tyce schopnosti udrzet signal pri pohybu. Problem neni prijem ani vysilani, ale fazovy posuv, ktery nejaka ridici jednotka prirazuje jednotlivym procesorum (ci jak to nazvat) ktere vysilaji s fazovym posuvem, coz dava prave smerovy tok energie. Antena tak muze byt plocha, nebo mit podivny tvar, elektronika ty fazove posuvy a zpozdeni vykompenzuje.
S nadsazkou se da rici, ze takove pole anten vytvari hologram, ktery se promita do urciteho smeru s moznosti zmeny uhlu toku nejvetsi koncentrace paprsku.
https://www.youtube.com/watch?v=h6MfM8EFkGg
Odpovědět0 0