Čemu ty satelity vadí? Na oběžné dráze, kromě pár lidí na ISS, nic nežije, takže tam ty satelity ničemu vadit nemohou.

Vadí třeba pozemním teleskopům a to jako hodně.

Pozemním teleskopům ale vadí i další satelity, není tam jen Starlink. Stejně tak jim vadí světelné znečištění a mnoho dalších vlivů.

No bože, tak mají smouhy přes pořízené obrázky... Stejně nechápu, co v tom vesmíru pořád hledají...

Starlinků je výrazně nejvíc, takže ­(nepřekvapivě­) vadí nejvíc. Ale spíš ja tam dost nepříjemný růst rizika kolizí. Nepříjemně se zahušťuje oběžná dráha a satelity aby pořádaly úhybné manévry co chvilku. Dřív nebo později do sebe něco praští a pak... Nemusí se stát vůbec nic, ale také může být nízká orbita x let nepoužitelná. Když už nic jiného, tak tam létá ISS plus čínská stanice, Rusové plánují svou atd. A rozhodně není dobrý nápad je rozstřílet. Minimálně, že byly dost drahé.

A co zákazat další auta, protože se vzrůstajícím počtem aut na silnicích roste i počet kolizí? Co letadla? Ve vesmíru je místa spousta, lidí je tam do 10ti, a těch satelitů jsou tam pouze tisíce.

Číňan tam má jednu plechovku a rus se do vesmíru dlouho nepodívá.

Ve vesmíru je sice spousta místa, ale problém o kterém je řeč se jmenuje Kesslerův syndrom. Na silnici když se ti srazí dvě auta tak tak zbytky odklidíš a maí zameteš. Na LEO ti zůstanou lítat obrovskou rychlostí klidně roky. Pokud by byla hustota družic dost velká, jedna srážka způsobí tolik smetí který sejme další družice to způsobí další smetí.... a rozjede tak kaskádu srážek. Výsledkem je že na LEO bude taková hromada smetí že tam nepřežije žádná družice

A kolik let bychom byli bez dat o atmosféře, vodě, zemi... Už jen tohle by byl solidní průšvih. Rozstřílené ISS a nebeský palác a nemožnost postavit další stanici na oběžné dráze země by byla jen třešničkou na dortu.

Krátkej průlet by asi stále byl relativně bezpečnej, Starlinky jsou nízko ­- cca 500km tuším , některý trosky by asi měli dráhu s trochou větší excentricitou takže by zasahovaly i trochu vejš, ale ne zas tak moc, takže všechny satelity nad LEO by byly víceméně v bezpečí. Bohužel ISS by to asi odnesla, je vcelku blízko typické orbitě starlinků, ale stejně z pár let už bude na odpis, se stahujícími se rusáky asi už zcela. Oproti tomu nebeský palác je velmi nízko ­- 383.5 km, tam je tuším dost zbytkový atmosféry, takže pokud by nějaký trosky zasahovaly drahou i tam, asi by celkem rychle shořeli v atmosféře...
Takže byla by to fakt velká komplikace, ale ­"bez dat o atmosféře, vodě, zemi­" je přehnané strašení.

Proletět by se dalo. Ale minimálně některé ty trosky by určitě létaly hodně ­"divně­" a klesly do atmosféry až za kolik let. Jak létají satelity různými směry, tak by některé srážky překročily rychlost 10 km­/s a tím pádem by jejich energie byla dost úctyhodná i při pouhých pár gramech součástky, co do toho praští. Orbita pod nějakých 1000 km by nebyla bezpečná kolik let. Za to riziko zkrátka starlink nestojí. Řrkněme si na férovku, že přináší pouze alternativu připoejní k netu, protože nějaké bylo možné i bez něj.

Stážka není perpetum mobile, která vygeneruje energii z ničeho a přesun na vyšší orbitu, či zvětšení excentricity stojí energii. Ano, troska se může pohybovat rychle, ale část energie se spotřebuje na samotnou srážku a destrukci ­(rozbít satelit stojí energii a ta se pak vyzáří jako teplo­)

Sem tam vybouchne palivo, to ano, ale to by asi nebyl častý jev a jen malinká část trosek by letěla vysoko. Navíc Starlinky využívají Hall efect thruster, tak zrovna ty moc vybuchnout nemůžou, možná tak tlaková nádoba s propelantem, což je směšně málo energie. Většina trosek se tedy bude pohybovat na orbitách velmi blízko. Takže fakt myslím že odhady vše pod 1000km nebezpečná je přehnaný strašení. Možná se riziko tak vysoko trochu zvedne, ale tak od oka hádám že i když by se rozjel kesler a smetl celou konstelaci Starlink, tak nad 600 by rizika strmě klesaly.

Tak ono tady riziko je, ale zase si uvědomme jednu věc, Ten prostor není 2D, ale 3D. I kdyby třeba 100 satelitů Starlink bylo v jeden jediný okamžik nad jedním jediným místem na Zemi, jen mezi 550 a 551. kilometrem na zemí by se jich mohlo vejít zhruba 100. Aby se ty satelity srazily, musely by být nejen na stejné zeměpisné šířce a délce, ale také ve stejné výšce. Ono stačí, aby jeden byl v 550000 metrech a druhý v 550010 metrech a už se nesrazí, přestože budou nad stejným místem nad zemským povrchem. Spíše se obávám problémů při průletu raket ven nad tuto oblast.