Artemis byla bohyní? Dle mého skromného mínění stále ještě je :-).
Formulace "...abychom se konečně mohli začít rozšiřovat za hranice Země" je fascinující. Já opravdu něco tak zajímavějšího neslyšel. Já seděl na větvi. Doktor Grygar nebo zum Beispiel doktor Drábek povídají také zajímavosti, ale proti panu Polívkovi to jsou úplné voloviny. Přistání lidí na Marsu: pokud k němu dojde, pak doufám, že přispěje k pochopení faktu, že osidlovat Mars je blbost.
Odpovědět0 2
Děkuji za přispění do diskuze na téma, jak jsme se konečně vydali na cestu, abychom přestali být coby lidstvo existenčně závislí na jedné jediné planetě. Chápu, že je to pro Vás asi těžko uchopitelná představa, protože se to nestane za 1 den, za 1 rok a ani za 10 let. Ale každá cesta má nějaký svůj počátek. A právě proto, že ta cesta bude dlouhá, je důležité se na ni vydat a pomalu se přibližovat k cíli, přestože to bude trvat z pohledu lidského života velmi dlouho. To, že si ten cíl právě Vy nedovedete představit, na tom naštěstí vůbec nic nezmění :-).
Odpovědět1 0
Vy tomu říkáte "cesta", ale naštěstí je to jen totální utopie.
Odpovědět0 2
Totální utopie je představa, že můžeme zůstat navěky věků coby lidstvo existenčně závislí na 1 planetě s vidinou toho, že se s ní nikdy nic nestane.
Nikdo na světě dnes nemůže 100% vědět, zda se za 1 rok, za 10 let nebo třeba za 30 let se Zemí nestane něco, kvůli čemu se stane neobyvatelnou (např. náraz dostatečně velkého asteroidu, globální konflikt s nasazením jaderných nebo biologických zbraní, vypuknutí nové pandemie...). Potřebujeme tak pracovat na tom, abychom získali schopnost soběstačně existovat i za hranicemi Země a měli nějakou svou přítomnost i mimo ní. Je to otázka zachování naší existence, ne jen nějaký rozmar.
Odpovědět1 0
