Ja si myslim, ze kdyz se objevi nejaka zasadnejsi chyba, tak je to ze zustane stat na miste to uplne nejlepsi reseni ­(nebo aspon nejmene spatne­)...pokud by se auto nedejboze s pasazerem a treba se ztracenou navigaci pokouselo dojet treba nekam do depa, nemuselo by to vubec dobre dopadnout...

Tak třeba na dálnici by to zastavení rozhodně nebylo dobré.

Jiste, ale porad imho mensi zlo, nez to treba rozjet do protismeru... Hadam, ze se v pripade zavaznejsi poruchy muze stat prakticky uplne cokoliv, bohuzel to je vpodstate takove to klasicke tema ­"kterou vyhybku prehodit­"? Blikacky, zastavit na krajnici, odemknout a urychlene opustit vozidlo mi pak prijde jako ta nejmene spatna moznost.

Zákony schválnosti platí univerzálně a když už se něco porouchá, tak v tom nejméně vhodném místě a čase. Mně auto přestalo jet uprostřed křižovatky a nezmohl jsem se na nic, jen vylézt a zkusit to odtlačit alespoň kousek stranou, po druhé mě nechalo na dálnici krátce po výměně klínového řemenu a napínacích klapek ... správně, prasknul ­(to se potká píst s ventilem a je po motoru­).

To poslední co chceš je, aby ­"rozbité auto­" začalo něco samo řešit. Nicméně jako člověka, který ročně nalítá 80­-90 tisíc km se pochopení pro ­"umělou debilitu­" opravdu nedočkáš. Týdenní pobyt ve špitále v Salcburku způsobil obyčejný igelitový pytlík společně s nařízením úřadu centrál debility a demence, který prosadil automatické dementa nouzového brždění. Nepříjemné zaskočení pro mě, ale i pro ten kamion za mnou a po vypnutí se sám zase zapne. Přirozeně jako nové bylo pojištěné, ale ten krk mě bolel ještě dva měsíce a na nové už čekám 4. měsíc, protože po CV19 pandemii se šíleně natáhli dodací lhůty. Potkat nákupní igelitku, tak mi snad vyletí i čelní airbagy.

Takže pokud plynule zajede ke krajnici a zastaví pomocí nouzového­/záložního systému, je vše naprosto v pořádku a jde o nejlepší možné řešení situace.