A pak jste se probudil a zjistil, že nadále platí, že v ČR potřebujete k životu FIAT měnu jménem Koruna česká. Třeba tady si o ní můžete něco málo přečíst: https:­/­/cs.wikipedia.org­/wiki­/Koruna_%C4%8Desk%C3%A1

A? Nerozumím pointě.

Je to, jak píšu. Tiskárny na peníze ­(měna, jejíž množství roste, typicky v čase stále rychleji­) umožňují vrstvit mylné investice, ale pozorováním reality vidíme, že nebude vůbec snadné přehodit výhybku, např. proto, že na mylné investice je vázán velký majetek celé řady lidí, o který pochopitelně nechtějí přijít atd.

V okamžiku, kdy tyto ekonomické nesmysly dosáhnou neúnosné míry, nastane konec s průběhem, který nelze odhadnout a může být i velmi drsný.

Naopak tvrdá měna ­(s konečným celkovým množstvím­) zajistí zejména finanční spravedlnost a ze své podstaty brání vzniku ­(bobtnání­) mylných investic bezodkladným krachem mylné investice.

Pointa je, že už několik let stále strašíte něčím, čeho se velmi pravděpodobně ani jeden z nás nedožije. A je úplně jedno, nakolik jste přesvědčený o tom, že to velmi brzy musí nastat a přijde to naprosto nečekaně, protože to říkají nějaké teorie, aneb co by bylo ideální a skvělé.

To je otázka ;­-­).

Víte co, to máte covid, nyní Ukrajinu, problém z článku je také šílený ­- erár vydá nějaké nesmyslné normy na spotřebu, korporace se automaticky podřídí... Toto a řada dalších problémů jsou situace, které postupně nahlodávají existenci celé společnosti a já bych řekl, že ta rychlost nahlodávání je v posledních letech docela prudká ;­-­)...

Opravdu by měla široká veřejnost usilovat o tvrdou měnu. Pokud je Bitcoin z nějakého důvodu neprůchodný, veřejnost by měla tlačit na stát, aby ji zavedl.

To je Váš názor, který třeba já nesdílím, protože stávající problémy ve fungování státu­/společnosti nevidím jako něco, co by nějak vybočovalo z dlouhodobého průměru ­(mění se parametry, kulisy a herci­). Je třeba si uvědomit, že když nějakou situaci a problémy zrovna sám prožíváte, budete to vnímat jako více hektické­/urgentní než cokoli z dřívější doby, ale z dlouhodobého měřítka to přitom tak být vůbec nemusí. Prostě to, že jste přesvědčený o nějakém stavu, nemusí vůbec znamenat nějaký objektivní závěr.

No když se budete takto dívat do minulosti, tak můžete pozorovat, že ty krize přichází ve stále kratších cyklech, a to já třeba vidím v tom, že naše měny nejsou navázány na nějakou pevnou stabilní hodnotu. Pokud by aspoň fungovalo navázání na HDP, tak by nějaká relativní stabilita mohla být, ale ani to už nefunguje...
Ale ani ten Bitcoin nevidím jako řešení, protože i ten nefunguje jak původně měl­(pokud už tenkrát nebyl aktuální stav úmyslem­) a podobně jako třeba emisní povolenky ­( které jsem počítal že měly fungovat jako prostředek na financování přechodu na čistější zdroje energie­) se dnes v rukách spekulantů chovají mnohdy ještě hůře než Fiat měny...

Míra dnešních regulací je mnohem větší ve srovnání s 50. či 60. lety 20. stol. na západě. O starším období nemluvě. Současnost proti konci 19. stol. v USA už je v podstatě čistá totalita.

Dokonce dnes máme řadu regulací, které u nás nezavedli ani komanči. To by pro nás mělo být velké varování.

Je to vlastně výsledek mylných investic. Ve vztahu ke státní moci se mylné investice projevují zkrátka tak, že se státy mohou ­"do nekonečna­" zadlužovat. Díky tomu bobtnají, což mimo jiné způsobuje zavádění dalších a dalších regulací.

To by s ­"tvrdou měnou­" nešlo. Krásný příklad máme např. v USA s tím jejich neustálým schvalováním dlouhového stropu.

Fabia kombi s roku pana 2000 1,9 SDI papala priemerne 2,8L­/100km dnes jediny volswagenacky dizel 2,0 TDI dneška si rad ked sa dostaneš pod 6L­/100km, Auta žeru čoras viac a viac, človek by čakal že spotreba klesne a ona 2x sa zvyšila...

Asi záleží jak u čeho, u benzínu to klesá, počet naftových motorů více a více klesá, z nabídek se vytrácí, takže to ten průměr asi moc zvedat nebude.

1.9 SDI zral 2.8l­/100km tak mozna pri kontinualni jizde z kopce. Meli jsme kratkou Fabii s timto motorem ve firme a spotreba byla vzdy kolem 5l­/100km. Budto o tom nic nevic nebo si jen vymyslis.

A jeste srovnavat SDI a TDI motor...

my mame doma fabiu kombi 1,9 hlatky deazel a bracho s nou chodi Košice Poprad a spotreba je 2,8l­/100km 22 rokov na nej beha takto.

1, To by mě zajímalo, jak může takové spotřeby dosáhnout, normální jízdou to určitě nejde.
2, Že to říká PP, neznamená, že je to pravda. Dívám se na spotřeby reálných uživatelů, PP ve Fabii SDI kecá v průměru o cca 8 % ­(u některých okolo 4 %, u některých až o 15 %­). Takže z 2,8 máme 2,9­-3,2.
3, Že se na jedné trase dá dosáhnout nízké spotřeby, neznamená, že za to jezdí auto v průměru. Také mám trasu, kterou jezdím za cca 5,0­-5,2 dle PP ­(asi 5,3­-5,5 v reálu­), ale průměrná spotřeba na pumpě je 7,6.
4, Zmínil bratr kterým směrem? On Poprad­-Košice je poněkud z kopce. Dá to těch 2,8 i do kopce? ;­-­)

Za 2,8 litru to prostě nejezdí. V průměru prostě ne. Je strašně zajímavé, že každý druhý diskutér na českém a slovenském internetu je o desítky procent úspornější než nejúsporněji jezdící člověk v Evropě, který si to měří dle dotankování na pumpě a uvádí to na SM. Ale nikoho z těchto československých borců, kteří jezdí o litr i litry úsporněji než nejúspornější lidé na kontinentu, na SM nevidím.

Ale já bych mu i věřil. Za specifických podmínek dokážu jet podobnou spotřebu i se svým hybridem. Léto, rovina, bezvětří, rychlost do 50km­/h apod. Nelidské. ;)

ja som mal fabia 1 1,9 SDI a pod 4,2 som sa nezmestil, ale bol som velmi spokojny. Potom mi nedal prednost mercedes na stopke a auto islo do srotu. Kupil som si firemnu Fabiu 1 1,4 TDI ­(trojhorniec­) a tam sa mi v lete pri dochodcovskom tempe ­(max 80 km­/h na 5 prevodovom stupni­) podari dosiahnut dlhodobu spotrebu 3,756 l­/100. Tvoja spotreba je z kopca. Chodieval som mezdi dedinami a kusok cez Malacky. Nevedel som sa dostat pod 3,7. Sa to neda. Takisto ako som sa nevedel dostat pod 4,0 s 1,9 SDI. Kamos ma dosteraz 1,9 TDI tusim 77 KW tiez v fabia comi 1 a aj ked to netlaci mi hovoril, ze max sa dostal na moju urovet co je 3,7 l­/100. Takze netrep.
PS.: Ked som sa snazil ist na spotrebu tak zrychlenie z 60 na 80 mi trvalo cez minutu a strasne vela som brzdil motorom, pripadne som vyuzil, ze idem z kopca a je volna cesta. Taky motor do auta co zerie pd 3,0 som vo fabii este nevidel. Tusim ale, ze VW Lupo so specialnou ediciu 3,0 ­(1,2 TDI automat­) to malo za ciel, ale aka je realita tak to neviem.

"Ked som sa snazil ist na spotrebu tak zrychlenie z 60 na 80 mi trvalo cez minut ­"

To ale není nejlepší způsob, jak snížit spotřebu. Pro snížení spotřeby je potřeba se spíše rychle dostat na požadovanou rychlost a pak ji udržovat. Souvisí to s účinností motoru, která je obvykle nejlepší ve středních otáčkách při poměrně velké zátěži. Lepší je jet pár sekund v nejefektivnějším režimu a spotřebu chviličku skokově navýšit, než to trápit pomalou akcelerací a mít sice menší navýšení okamžité spotřeby, ale po dlouhou dobu.

Pro nízkou spotřebu potřebujete plynulou jízdu a nemáte­-li hybrida, tak hlavně jet tak, aby se co nejméně brzdilo ­(aby se to pak nemuselo dohánět šlapáním na plyn, a tedy zvýšenou spotřebou­). Pokud už ale zrychlujete, je lepší zrychlit spíše krátce rychle než dlouho pomalu.

No tak to plati mozno na vykonne motory, ktore nemaju 3 valce + mega super vyvazovaci hriadel. Skusal som aj vasu metodu a spotreba bola paradone vyssia, nakolko pri 5 prevodovom stupni mam 1700 otacok pri cca 80 km­/h. Ja som pridaval pozvolna na 4 stupni a isiel som do max krutaku pri 2250 otacok. To je velmi naprd motor, lebo ma iba 51 kw. Des.

Ale jak jste to měřil? Uvědomte si, že tu se Vám míchají dvě spotřeby, okamžitá a průměrná.

Příklad. Máte počáteční a cílovou rychlost, ustálená spotřeba je třeba 5 litrů u první ­(třeba 80 km­/h­) a 6 litrů u druhé ­(třeba 100 km­/h­). Berme nějaký určitý časový úsek, třeba 3 sekundy. V prvním případě rychlého zrychlení sice aktuální spotřeba stoupne na 10 litrů, ale jen na chvilku, třeba jeden časový úsek a pak už jedete další časové úseky za 6 litrů. V druhém případě sice aktuální spotřeba stoupne třeba na 7 litrů, ale ta akcelerace Vám místo jednoho časového úseku zabere třeba 5 těchto úseků. Zatímco v prvním případě se akcelerace a následná jízda odehraje v posloupnosti 10+6+6+6+6, tedy 34, v druhém případě je to 7+7+7+7+7, tedy 35, nemluvě o tom, že v prvním případě máte za daný čas průměrnou rychlost ­(90+100+100+100+100­)­/5 = 98 km­/h, zatímco v druhém postupným zrychlováním je to jen 90 km­/h.

Pokud to tak přepočítáme na nějaké virtuální jednotky, ať se v tom nezamotáme, v prvním případě máme 34 jednotek paliva na 98 jednotek vzdálenosti ­(tzn, 0,347 paliva na jednotku vzdálenosti­), ve druhém 35 jednotek paliva na 90 jednotek vzdálenosti ­(tzn. 0,389 paliva­).

To co popisuje mi přijde, že u starších atmosférických dieselů, kde byl relativně vysoký kroutící moment odspodu, celkem fungovalo.... Dříve u nafty platilo že do města patří atmosféra a na delší trasy při vyšší konstantní rychlosti a zátěži patří turbo. A ono to asi bude trochu platit i dnes, už jsem to psal minule, ale třeba ta moje 1.0 atmosféra si o moc víc než 6l nevezme ať s tím jedu jak chci... Protože tam nedostanu víc vzduchu a tím ­( díky dobře nastavené řídící jednotce­) ani víc paliva. Moderní turbo tam nafouká mnohem více vzduchu, ale v tu chvíli potřebuje i mnohem více paliva­( ač poměr je lepší než při nižším zatížení­) a tam mi z mých zkušeností vychází lepší varianta plynulejší akcelerace než ta razantní ale zase ne z 80 na 100 za minutu, to už je zase druhý extrém...
Když vezmu magentis 2l TDI tak já jsem s tím jezdil tímhle stylem pod 6 zatímco kolega co byl na 800km o půl hodiny rychlejší tam měl 8l. A třeba golf 1.4tsi 110kw při kultivované jízdě byl dle pp pod 5l, stačilo trochu přidat a 7­-8 nebyl problém při lehce kratším jízdním čase. Asi nejhorší co jsem kdy měl byla X4 3.0tdi­(když pominu čas strávený v servisu, který překonala jen Sportage­) kterou trumfla jen Š120S s dvěma webery a spotřebou 15­-30l...
Několikrát jsem vedl i debatu o vysokooktanovém benzínu, kde mi tvrdili že na spotřebu to má nulový efekt, ale z mých zkušeností mi vychází že na dálnici ­(kde mám nohu na podlaze­) mají pravdu, ale na okreskách mi to dokáže udělat rozdíl až 10% a dostat se tak skoro na normovanou spotřebu před wltp... Tady by mě docela zajímaly vaše zkušenosti...

Ono hodně záleží na tom, o čem se bavíme. Vy můžete mít stejnou jízdní dobu a úplně jiné spotřeby, stejně jako můžete mít stejnou spotřebu a úplně jinou jízdní dobu. Takové srovnávání s kolegou je velmi ošidné, on může mít úplně jiný styl jízdy, a to i tehdy, když pojedete za sebou a dojedete tam za stejnou dobu. Srovnávejte spíše svoje výsledky, tam se můžete dobrat průkaznějších hodnot.

V případě vysokooktanového benzínu jsem nějaké zásadní rozdíly nepozoroval ­(a pokud ano, tak spíše jako psychologický efekt­). Maximálně tak nějaké nízké jednotky procent, které by mohly jít na vrub spíše jinému jízdnímu stylu, podmínkám...

Z mé zkušenosti je s atmosférami dobré jezdit tak, aby se nedusily, ale ani se nemusí nějak extrémně vytáčet. Prostě tak, aby ten motor vždy dokázal při sešlápnutí plynu rozumně zrychlit a netrápit se v žádném extrému. Pokud jde o turba, tak tam s Vámi budu souhlasit, tam je docela velký rozptyl mezi jízdou bez zatížení a se zátěží ­(zde pozor, nehovořím přímo o dravé jízdě, ale o zatížení ­- třeba kopec při stále téže rychlosti na tempomat­). Atmosféra jezdí stále tak nějak stejně, turbo ne.

Co se týče té rychlé akcelerace, ono někteří takto jezdí ekorally. Rychle ­(ne úplně maximálně­) se v pásmu co nejvyšší efektivity rozjedou ­(tzn. získají nejlepší poměr energie a spotřeby­) a pak to auto nechají volně jet. Teď jsem si to tu simuloval a počítal akceleraci 100­-130 km­/h a udržování této rychlosti a vyšlo mi následující v jednotkách spotřeby na km:

pomalá akcelerace ­(minutu­): 66
rychlá akcelerace ­(15 sekund­): 69
maximální akcelerace ­(10 sekund­): 70

Vtip je v tom udržování rychlosti. Max. akcelerace dosáhla nejhoršího výsledku, protože jsem pak pořád jel 130 ­(což potřebuje energii­). Pokud ale potřebujete auto rozjet a pak ho třeba nechat plachtit, tak to jsou dramatické rozdíly. Rozjíždět auto pomalu, celou minutu na 130 km­/h Vás bude stát 127 jednotek spotřeby, max. akcelerací jen 43 ­(ta max. akcelerace byla horší kvůli tomu, co se dělo po těch 43 jednotkách, ne při nich­). Úplně jinak pak vyjde akcelerace 100­-130 km­/h ­(průměr 115­) versus rozjetí se co nejrychleji 100­-130km­/h a pak neutrál doplachtit na 100, rozjetí se... s tímtéž průměrem. Tam to bylo 66 ­(pomalu­) proti 45 ­(rychle­).

Neříkám, že není možné mít na nějaké specificky vhodné trase na PP 2,8 ­(noc, řídký provoz, cesta z kopce, měření dle PP a ne dotankování,...­). Rozhodně to ale není průměrná spotřeba. Jinak co se týče spotřeby, lepší než rovina je pro ICE mírně kopcovitý terén ;­-)

Nejspíš jsi Milane ragoval na můj příspěvek. Takže doplním. Já ten hybrid mám a tak vím co píši. A proto jsem také v závěru napsal, že jet za tu nízkou spotřebu je nelidské. A to nejen pro mne coby řidiče, ale také pro ostatní řidiče.
Coby příklad mohu dát trasu Liberec, Praha, Písek, České Budějovice, kterou dokážu za, jak jsem psal specifických podmínek zajet za nějakých 3,2l­/100km. Jenomže to musím jet na dílnici 100km­/h max., obcemi 30km­/h a na okrskách 80km­/h max. A pokud možno co nejvíc používat tempomat. Tak přesně toto mi už připadá tzv. nelidské, byť jsou to rychlosti, které jsou nařízené například v Rakousku. Pro českého řidiče to je ale děs, že? ;­)

Kde mají takové limity? Dálnice 130­(100 jen některé úseky třeba přes Národní parky­), některé úseky bylo i 140 ale to už zrušili, okreska a tunely 100 pokud jsou dva tubusy, město 50. Jen husté obydlené místa nebo centra mají 30­/40 a průtahy většinou regulují dle provozu a ovzduší mezi 60­-100...

To hodně záleží na trase. Když se sejdou dobré okolnosti, viz výše, tak jsou možné naprosto fantastické hodnoty. Problém je, když to dotyčný začne prohlašovat za průměrnou spotřebu, za kterou to jezdí. Já se svým atmosférickým dvoulitrem také dokážu jet lehce nad 5, když je dobrá trasa, a to při svižné jízdě mírně překračující limity. Když se sejde noc, řídký provoz, ideální teplota, že člověk nevyužívá klimu, je to z kopce, ještě s k tomu přidá ulhaný PP, tak to na přístrojovce může vykouzlit hodně pěkné číslo i na 80km trase. A tu jízdu si užiju, rozhodně nic nelidského, právě naopak. Jede­-li ten jeho zázračný brácha z Popradu z kopce v noci bez uzavírek, nemá klimu, a jeho PP mu kecá o 15 %, jak to v některých Fabiích SDI bylo, no tak těch 2,8 litru tam opravdu mohl vidět. Rozhodně mu ale totéž nevyjde, až bude tankovat nádrž u benzinky.

Zase nesmysl ­(https:­/­/www.spritmonitor.de­/de­/uebersicht­/45­-Skoda­/398­-Fabia.html?fueltype=1&constyear_s=1999&constyear_e=2008&power_s=47&po­wer_e=50­). Reálná průměrná lidí dle dotankování s Fabii SDI je 4,9 litru na 100 km. Nejúsporněji jezdící člověk tam má 3,8.

ale Snajprik to vo svojej verzii reality zvladne za 2.8. ja mu verYm :­-­) !

On myslel asi olej .. ;)

Tomu oleji mela blíž má stará dobra Jawa třinda. Pěkne to za ní vonělo.

a ty si odkial spadol????????? to viac zozerie moped, Je vidiet, ze sy v tej dobe bol iba decko, a nic sa vlastne od tej doby nezmenilo, bohuzial pre teba. Ak by mala fabka combi taku spotrebu, tak ver tomu, ze cely svet kopiruje jej motor a nepotrebujeme nezmysly ako ele, rozne emisne normy etc. ale zrejma zijes v inej dimenzii a toto je len prepojenie do nasho sveta.
PS: Kde je na vrakaci idem si pre motor.

Není to šílené číslo, v USA se jezdí jinými auty ­(náklaďáky­). Je tedy nesmysl porovnávat spotřebu náklaďáků s auty, které běžně jezdí v evropě.

Tak inak. Je nezmyselne tolkym ludom jazdit nakladiakmi. Tak ako aj SUV.

Tak tam ty ­"náklaďáky­" měli hodně často opodstatnění na těch jejich velkých farmách a pod, jen si je lidé ze zvyku vzali sebou i do měst a různé jejich Muscle car co mají také rádi, mají s těmi velkými pickupy srovnatelné motory.
Ale mají relativně levná a dostupná paliva, tak ani ropné krize na ně tolik nezapůsobily. Postupně se to tam také mění, ale kdyby měli benzín za 50, jako bylo nedávno u nás, tak o tom taky budou více přemýšlet...

V USA jsou lidé na autech zavislí, všechno je daleko, všechno je veliké, všude nevede asfaltová cesta. I člověk žijící ve městě chce jet za příbuznými na venkov, nebo prostě jen nakoupit materiál na opravu domu. Navíc jsou ta auta bezpečnější, takže logicky nechcete vozit děti do školy v nějakém střepu jen proto, že je to elektro­-eko­-zelené.

Taky jezdím po městě vozem SUV, protože bych se jinak nedostal domů, na vesnici. Bylo by ekologičtější mít druhé, menší, auto jen na cesty do města? A co bych s ním v tom městě dělal, když by to zpět neuvezlo ani nákup?