Steve Jobs: život a smrt fenoménu
14.10.2011, Petr Štefek, článek
Minulý týden nás opustil velikán světa počítačů a všemožných inovací Steve Jobs. K uctění jeho památky jsme připravili článek o jeho životní i profesní cestě. Doplněno o kapitoly mapující období 1997 až 2011. Jaký byl Jobs manažer? Jaký měl osobní život?
Kapitoly článku:
- Steve Jobs: život a smrt fenoménu
- Předzvěst budoucnosti (1955-1976)
- Počátky Apple (1976-1985)
- NeXT - pracovní přestávka (1986-1996)
- Pixar Animation Studios – Steve má vedlejšák (1986-2006)
- Doplněno: Jobsův návrat do Apple (1997)
- Doplněno: Jobsova rezignace z čela Apple (2011)
- Doplněno: Osobní život Jobse
- Doplněno: Jobsovo zdraví na pořadu dne (2008-2010)
- Doplněno: Jobsová rezignace a rychlý konec
Jobs po odchodu z Apple jako velmi hrdý člověk a vizionář vzkázal světu, že jeho propuštění z Apple bylo to nejlepší, co se mu mohlo stát a uvolnilo to jeho potenciál pro nové projekty. Tehdy považoval svou práci ve společnosti NeXT za nejlepší a nejkreativnější část svého života. Nyní si zběžně prozradíme, co Jobs po léta ve své společnosti NeXT dokázal. Tato firma sice není tak proslulá jako Apple, ale na svém kontě má např. vůbec první server pro tehdy vznikající World Wide Web.
Počítač značky NeXT se dostal až do švýcarského CERNu a Jobs tohoto faktu náležitě využil sloganem „Propriete CERN“ na klávesnici a také upozorněním „Tento stroj je server. Nevypínejte jej!“. Tyto zdánlivé maličkosti byly předem promyšlené marketingové nástroje, které stanicím NeXT posloužily v profesionálním segmentu. Úspěch ale ani zde nepřišel lehce a Jobs balancoval na samém okraji propasti. Po poměrně trnité cestě se na světlo světa dostala první pracovní stanice NeXT, která byla typická svou černou barvou a tvarem kostky.
Jobs odešel z Apple v roce 1985 se 7 milióny dolarů, které investoval do své společnosti NeXT, ale další rok byl již téměř bez peněz a nové produkty byly zatím pouze na vzdáleném horizontu. Naštěstí dokázal zaujmout miliardáře Rosse Perota, který do jeho společnosti investoval obrovskou sumu několika desítek miliónů dolarů.
První pracovní stanice NeXT byla vypuštěna v roce 1990 a její cena byla typicky baťovská, tedy 9 999 dolarů. Jobs plánoval, že se tato moderní technologie prosadí ve školství, kde byla ovšem následně opomíjena pro svou poměrně vysokou cenu. NeXT Workstation si vydobyla dobré jméno u vývojářů objektově orientovaného software. Pracovní stanice si našla místo i ve finančním sektoru, vědě a akademické sféře. Pracovní stanice NeXT byla lákadlem a doménou zbrusu nových technologií jako Mach kernel, digitální signálový procesor nebo Ethernetový port.
Druhá revidovaná generace stanic NeXT na sebe nenechala dlouho čekat a byla uvedena také v roce 1990. Jobs tehdy zaútočil s marketingem sdílení obrázků, grafiky nebo využití telefonních konferencí pod označením NeXTcube a multimediálním emailovým systémem NeXTMail. Steve tehdy prohlašoval do světa, že takto koncipované osobní počítače zcela změní mezilidskou komunikaci a práci ve skupinách a podnicích. Jak se později ukázalo, měl stoprocentní pravdu.
NeXTcube
Jobsův perfekcionalismus jsme mohli vidět v návrhu hořčíkového šasi pro NeXTcube. Komerční úspěch se ale nedostavil a Jobs prodal za celou dobu asi 50 000 počítačů, což nestačilo k tomu, aby se společnost dostala do černých čísel. Firma na to reagovala svou transformací a začala se plně věnovat vývoji software, což následně vyústilo ve spolupráci s Intelem v technologii NeXTSTEP. Tento krok se ukázal jako správný a společnost se konečně v roce 1994 dostala do zisku se svým finálním výsledkem 1 mil. dolarů.
Vše pokračovalo až do roku 1996, kdy přetvořená společnost NeXT Software uvedla platformu WebObjects, což byl framework pro vývoj webových aplikací. NeXT Software byla následujícího roku 1997 odkoupena překvapivě společností Apple a nově získané know-how posloužilo později k vytvoření elektronického obchodu Apple Store, služby MobileME nebo prvního iTunes Store. Vše do sebe zapadalo jako puzzle a skoro by se dalo říci, že pro Jobse byla podobná zkušenost k nezaplacení, neboť kdyby v Apple v roce 1985 zůstal, velmi pravděpodobně by společnost dopadla díky neřízenému vizionářství Jobse na úplné dno. Apple se ale v této době nedařilo příliš dobře, a tak se hledala různá východiska z této šlamastiky. Jobs byl zpět a v plné síle.
Počítač značky NeXT se dostal až do švýcarského CERNu a Jobs tohoto faktu náležitě využil sloganem „Propriete CERN“ na klávesnici a také upozorněním „Tento stroj je server. Nevypínejte jej!“. Tyto zdánlivé maličkosti byly předem promyšlené marketingové nástroje, které stanicím NeXT posloužily v profesionálním segmentu. Úspěch ale ani zde nepřišel lehce a Jobs balancoval na samém okraji propasti. Po poměrně trnité cestě se na světlo světa dostala první pracovní stanice NeXT, která byla typická svou černou barvou a tvarem kostky.
Jobs odešel z Apple v roce 1985 se 7 milióny dolarů, které investoval do své společnosti NeXT, ale další rok byl již téměř bez peněz a nové produkty byly zatím pouze na vzdáleném horizontu. Naštěstí dokázal zaujmout miliardáře Rosse Perota, který do jeho společnosti investoval obrovskou sumu několika desítek miliónů dolarů.
První pracovní stanice NeXT byla vypuštěna v roce 1990 a její cena byla typicky baťovská, tedy 9 999 dolarů. Jobs plánoval, že se tato moderní technologie prosadí ve školství, kde byla ovšem následně opomíjena pro svou poměrně vysokou cenu. NeXT Workstation si vydobyla dobré jméno u vývojářů objektově orientovaného software. Pracovní stanice si našla místo i ve finančním sektoru, vědě a akademické sféře. Pracovní stanice NeXT byla lákadlem a doménou zbrusu nových technologií jako Mach kernel, digitální signálový procesor nebo Ethernetový port.
Druhá revidovaná generace stanic NeXT na sebe nenechala dlouho čekat a byla uvedena také v roce 1990. Jobs tehdy zaútočil s marketingem sdílení obrázků, grafiky nebo využití telefonních konferencí pod označením NeXTcube a multimediálním emailovým systémem NeXTMail. Steve tehdy prohlašoval do světa, že takto koncipované osobní počítače zcela změní mezilidskou komunikaci a práci ve skupinách a podnicích. Jak se později ukázalo, měl stoprocentní pravdu.
NeXTcube
Jobsův perfekcionalismus jsme mohli vidět v návrhu hořčíkového šasi pro NeXTcube. Komerční úspěch se ale nedostavil a Jobs prodal za celou dobu asi 50 000 počítačů, což nestačilo k tomu, aby se společnost dostala do černých čísel. Firma na to reagovala svou transformací a začala se plně věnovat vývoji software, což následně vyústilo ve spolupráci s Intelem v technologii NeXTSTEP. Tento krok se ukázal jako správný a společnost se konečně v roce 1994 dostala do zisku se svým finálním výsledkem 1 mil. dolarů.
Vše pokračovalo až do roku 1996, kdy přetvořená společnost NeXT Software uvedla platformu WebObjects, což byl framework pro vývoj webových aplikací. NeXT Software byla následujícího roku 1997 odkoupena překvapivě společností Apple a nově získané know-how posloužilo později k vytvoření elektronického obchodu Apple Store, služby MobileME nebo prvního iTunes Store. Vše do sebe zapadalo jako puzzle a skoro by se dalo říci, že pro Jobse byla podobná zkušenost k nezaplacení, neboť kdyby v Apple v roce 1985 zůstal, velmi pravděpodobně by společnost dopadla díky neřízenému vizionářství Jobse na úplné dno. Apple se ale v této době nedařilo příliš dobře, a tak se hledala různá východiska z této šlamastiky. Jobs byl zpět a v plné síle.