Steve Jobs: život a smrt fenoménu
14.10.2011, Petr Štefek, článek
Minulý týden nás opustil velikán světa počítačů a všemožných inovací Steve Jobs. K uctění jeho památky jsme připravili článek o jeho životní i profesní cestě. Doplněno o kapitoly mapující období 1997 až 2011. Jaký byl Jobs manažer? Jaký měl osobní život?
Kapitoly článku:
- Steve Jobs: život a smrt fenoménu
- Předzvěst budoucnosti (1955-1976)
- Počátky Apple (1976-1985)
- NeXT - pracovní přestávka (1986-1996)
- Pixar Animation Studios – Steve má vedlejšák (1986-2006)
- Doplněno: Jobsův návrat do Apple (1997)
- Doplněno: Jobsova rezignace z čela Apple (2011)
- Doplněno: Osobní život Jobse
- Doplněno: Jobsovo zdraví na pořadu dne (2008-2010)
- Doplněno: Jobsová rezignace a rychlý konec
Jobs neměl své želízko v ohni v letech 1986 až 1996 pouze v podobě společnosti NeXT, protože po svém odchodu od Apple koupil za 10 miliónů dolarů i divizi The Graphics Group od společnosti Lucasfilms. Tato divize se nezabývala ničím jiným než počítačovou grafikou a Jobs původně počítal s tím, že se tato divize stane vývojářem špičkové grafiky pro počítače. Společnost měla v počátcích k dispozici jako kapitál 5 milionů dolarů a jako šéfa Johna Lassetera, který ji vedl dalších 15 let.
The Graphics Group původně působila v Kerner Studios v San Rafael v Kalifornii, ale v průběhu let se přesunula do města Emeryville taktéž v Kalifornii. Původní směr společnosti se ukázal jako chybný a společnost využila svůj potenciál podstatně kreativněji, a to ve tvorbě filmového materiálu. Zde se datují počátky plně renderovaných filmů, jak je známe dnes.
Toy Story 1995
Společnost se v průběhu let přejmenovala na Pixar Animation Studios a byla zodpovědná za první celovečerní „počítačový“ film Toy Story (1995). Následovaly hity jako Život brouka (1998), Příběh hraček 2 (1999), Příšerky s.r.o. (2001), Hledá se Nemo (2003), Úžasňákovi (2004), Auta (2006), Ratatouille (2007), WALL-E (2008), Up (2009) nebo Příběh hraček 3 (2010). Několik titulů získalo ocenění Akademie za nejlepší animovaný film.
Po dobu své tvorby byla společnost Pixar zaštiťována kolosem v podobě filmového gigantu Disney, což se ukázalo pro Jobse jako zásadní v pozdější době, kdy v roce 2003 vypršel kontrakt s Disneyem a jeho tehdejší šéf Michael Eisner nevyjednal s Jobsem nový kontrakt, ač se o to poměrně snažil. Jobs tehdy nelenil a vyhlásil, že Pixar hledá nového partnera pro distribuci svých filmů, což mělo nečekanou odezvu. V roce 2005 se nový šéf Disney, Bob Iger, rozhodl jít na celu věc zostra a udělal Jobsovi nabídku, kterou nemohl odmítnout.
Akvizice Pixaru ze strany Disneye přišla v roce 2006 a celková hodnota transakce byla 7,4 mld. dolarů. Tyto peníze nedostal Jobs na ruku, ale získal podíl ve společnosti a stal se největším samostatným akcionářem společnosti s podílem 7 %. Zastínil tak nejen Eisnera se skoro 2 %, ale také nejstaršího žijícího člena rodiny Disneyho s jedním procentem podílu. Tento krok dal vzniknout speciální šestičlenné komisi pro další rozvoj obou spojených společností. Jobs hrál opět hlavní roli.
Stopy Jobse se tedy dají najít hned v několika oborech, které výrazným způsobem ovlivnil a dosáhl v nich úspěchu. S přibývajícím věkem se ale Jobsova touha po nových vizích a projektech nijak neztišila, spíše naopak.
The Graphics Group původně působila v Kerner Studios v San Rafael v Kalifornii, ale v průběhu let se přesunula do města Emeryville taktéž v Kalifornii. Původní směr společnosti se ukázal jako chybný a společnost využila svůj potenciál podstatně kreativněji, a to ve tvorbě filmového materiálu. Zde se datují počátky plně renderovaných filmů, jak je známe dnes.
Toy Story 1995
Společnost se v průběhu let přejmenovala na Pixar Animation Studios a byla zodpovědná za první celovečerní „počítačový“ film Toy Story (1995). Následovaly hity jako Život brouka (1998), Příběh hraček 2 (1999), Příšerky s.r.o. (2001), Hledá se Nemo (2003), Úžasňákovi (2004), Auta (2006), Ratatouille (2007), WALL-E (2008), Up (2009) nebo Příběh hraček 3 (2010). Několik titulů získalo ocenění Akademie za nejlepší animovaný film.
Po dobu své tvorby byla společnost Pixar zaštiťována kolosem v podobě filmového gigantu Disney, což se ukázalo pro Jobse jako zásadní v pozdější době, kdy v roce 2003 vypršel kontrakt s Disneyem a jeho tehdejší šéf Michael Eisner nevyjednal s Jobsem nový kontrakt, ač se o to poměrně snažil. Jobs tehdy nelenil a vyhlásil, že Pixar hledá nového partnera pro distribuci svých filmů, což mělo nečekanou odezvu. V roce 2005 se nový šéf Disney, Bob Iger, rozhodl jít na celu věc zostra a udělal Jobsovi nabídku, kterou nemohl odmítnout.
Akvizice Pixaru ze strany Disneye přišla v roce 2006 a celková hodnota transakce byla 7,4 mld. dolarů. Tyto peníze nedostal Jobs na ruku, ale získal podíl ve společnosti a stal se největším samostatným akcionářem společnosti s podílem 7 %. Zastínil tak nejen Eisnera se skoro 2 %, ale také nejstaršího žijícího člena rodiny Disneyho s jedním procentem podílu. Tento krok dal vzniknout speciální šestičlenné komisi pro další rozvoj obou spojených společností. Jobs hrál opět hlavní roli.
Stopy Jobse se tedy dají najít hned v několika oborech, které výrazným způsobem ovlivnil a dosáhl v nich úspěchu. S přibývajícím věkem se ale Jobsova touha po nových vizích a projektech nijak neztišila, spíše naopak.
