Možná si ještě vzpomenete na diskuse o užitečnosti AGP rozhraní, které se rozpoutaly v době jeho uvedení (přibližně před třemi lety). Dnes je AGP neodmyslitelnou součástí základní desky a objevuje se jeho třetí “generace” – AGP 4x.
Hlavním rozdílem mezi AGP a PCI je to, že AGP je spíše port než sběrnice. AGP dokáže obsloužit pouze jedno zařízení a tím je zatím pouze grafická karta (na desce proto nemohou být dva AGP porty). AGP zajišťuje přímé spojení čipsetu grafické karty se systémovou pamětí, procesorem nebo PCI sběrnicí.
Standardně používaná PCI sběrnice je 32-bitová a je taktována na 33MHz, to znamená, že nabízí 133MB/s datovou šířku. Existuje sice i 64-bitová PCI sběrnice taktovaná na 66MHz (má čtyřnásobnou datovou šířku 533MB/s), používá se ale jen velmi zřídka, např. ve výkonných serverech. AGP sběrnice je také 32-bitová a je taktována na 66MHz. To znamená datovou šířku 266MB/s v případě AGP 1x. AGP 2x přenáší data dvakrát během cyklu (na náběžné a sestupné hraně), tudíž dosahuje dvojnásobné datové šířky – 533MB/s. A konečně AGP 4x tuto hodnotu ještě zdvojnásobuje na 1066MB/s.
Ale je opravdu potřeba taková datová propustnost? To záleží na použité aplikaci, to znamená nejčastěji na hře. Současné a připravované hry jsou stále dokonalejší a pro svou dokonalost vyžadují zpracovávat obrovské množství dat, ať už textur nebo objektů, kterých se v 3D scénách objevuje víc a víc. AGP dokonce umožňuje zpracovávat textury přímo v systémové paměti, ačkoliv s tím stále ještě problémy.
Pro zjištění výkonu AGP sběrnice je nutné zasytit ji co největším množstvím dat, což není vždy jednoduché, protože AGP je součástí grafického podsystému, jehož slabým místem nemusí být zrovna AGP sběrnice, ale třeba paměť, ke které kromě grafického čipu přistupuje i procesor a další zařízení.
Správný provoz AGP, stejně jako každého jiného zařízení, musí zajistit software. Ovladače grafických karet většinou obsahují podporu pro intelovské čipsety, pro VIA je vhodné nainstalovat vlastní AGP ovladač. To zahrnuje především GART (Graphics Address Remapping Table) ovladače, které vyhrazují místo v systémové paměti. Problémem jsou Windows NT, které s žádným AGP nepočítaly a ani v žádném ze service packů není podpora GART zahnuta. Závisí tak pouze na výrobci grafické karty, zda GART do ovladačů pro NT zahrne a jak.
Ale dost už teorie, pojďme se podívat na benchmarkové výsledky a srovnání AGP 1x, 2x a 4x. K testování byl použity čtyři různé platformy s grafickou kartou GeForce:
Benchmarky 3DMark2000 a SphereMark (od nVidia) ukazují nárůst výkonu v závislosti na nastaveném AGP, mezi AGP 4x a 2x je však menší rozdíl než mezi AGP 2x a 1x. AGP sběrnice už zřejmě musí čekat na ostatní zařízení. Ve hře Quake 3 jsou rozdíly mezi jednotlivými AGP minimální, pozorovatelné (nikoli však výrazné) jsou až ve vyšší kvalitě. SPECViewperf 6.1.1 (OpenGL) ukazuje rozdíl mezi AGP 1x a 2x, výsledek AGP 4x je ale prakticky totožný s AGP 2x. Pouze v ProCDRS se projevuje zrychlení i v AGP 4x.
Všechny zmiňované benchmarky si můžete prohlédnout na Tom’s hardware.
Prozatím se zdá, že AGP 4x (a často ani 2x) nemá v praxi příliš velký význam. To by se ale mělo změnit s příchodem nových her, které nám vývojáři i výrobci čipsetů slibují už nějakou dobu.
Podle Tom’s Hardware
Hlavním rozdílem mezi AGP a PCI je to, že AGP je spíše port než sběrnice. AGP dokáže obsloužit pouze jedno zařízení a tím je zatím pouze grafická karta (na desce proto nemohou být dva AGP porty). AGP zajišťuje přímé spojení čipsetu grafické karty se systémovou pamětí, procesorem nebo PCI sběrnicí.
Standardně používaná PCI sběrnice je 32-bitová a je taktována na 33MHz, to znamená, že nabízí 133MB/s datovou šířku. Existuje sice i 64-bitová PCI sběrnice taktovaná na 66MHz (má čtyřnásobnou datovou šířku 533MB/s), používá se ale jen velmi zřídka, např. ve výkonných serverech. AGP sběrnice je také 32-bitová a je taktována na 66MHz. To znamená datovou šířku 266MB/s v případě AGP 1x. AGP 2x přenáší data dvakrát během cyklu (na náběžné a sestupné hraně), tudíž dosahuje dvojnásobné datové šířky – 533MB/s. A konečně AGP 4x tuto hodnotu ještě zdvojnásobuje na 1066MB/s.
Ale je opravdu potřeba taková datová propustnost? To záleží na použité aplikaci, to znamená nejčastěji na hře. Současné a připravované hry jsou stále dokonalejší a pro svou dokonalost vyžadují zpracovávat obrovské množství dat, ať už textur nebo objektů, kterých se v 3D scénách objevuje víc a víc. AGP dokonce umožňuje zpracovávat textury přímo v systémové paměti, ačkoliv s tím stále ještě problémy.
Pro zjištění výkonu AGP sběrnice je nutné zasytit ji co největším množstvím dat, což není vždy jednoduché, protože AGP je součástí grafického podsystému, jehož slabým místem nemusí být zrovna AGP sběrnice, ale třeba paměť, ke které kromě grafického čipu přistupuje i procesor a další zařízení.
Správný provoz AGP, stejně jako každého jiného zařízení, musí zajistit software. Ovladače grafických karet většinou obsahují podporu pro intelovské čipsety, pro VIA je vhodné nainstalovat vlastní AGP ovladač. To zahrnuje především GART (Graphics Address Remapping Table) ovladače, které vyhrazují místo v systémové paměti. Problémem jsou Windows NT, které s žádným AGP nepočítaly a ani v žádném ze service packů není podpora GART zahnuta. Závisí tak pouze na výrobci grafické karty, zda GART do ovladačů pro NT zahrne a jak.
Ale dost už teorie, pojďme se podívat na benchmarkové výsledky a srovnání AGP 1x, 2x a 4x. K testování byl použity čtyři různé platformy s grafickou kartou GeForce:
- Athlon s AMD 750 Irongate čipsetem (pouze AGP 1x a 2x, přepínání se řeší v registrech – HKLMSoftwareNvidia CorporationGlobalSystemEnableIronGate2x nastavením dword hodnoty na 0 nebo 1)
- Athlon s VIA KX133 čipsetem (přepínání mezi AGP 1x/2x/4x se řeší v BIOSu)
- Pentium III na i820 a i840 čipsetech (přepínání mezi AGP 1x/2x/4x se opět řeší v registrech - HKLMSoftwareNvidia CorporationGlobalSystemRegAGPRate nastavením dword hodnoty na 1, 2 nebo 4)
Benchmarky 3DMark2000 a SphereMark (od nVidia) ukazují nárůst výkonu v závislosti na nastaveném AGP, mezi AGP 4x a 2x je však menší rozdíl než mezi AGP 2x a 1x. AGP sběrnice už zřejmě musí čekat na ostatní zařízení. Ve hře Quake 3 jsou rozdíly mezi jednotlivými AGP minimální, pozorovatelné (nikoli však výrazné) jsou až ve vyšší kvalitě. SPECViewperf 6.1.1 (OpenGL) ukazuje rozdíl mezi AGP 1x a 2x, výsledek AGP 4x je ale prakticky totožný s AGP 2x. Pouze v ProCDRS se projevuje zrychlení i v AGP 4x.
Všechny zmiňované benchmarky si můžete prohlédnout na Tom’s hardware.
Prozatím se zdá, že AGP 4x (a často ani 2x) nemá v praxi příliš velký význam. To by se ale mělo změnit s příchodem nových her, které nám vývojáři i výrobci čipsetů slibují už nějakou dobu.
Podle Tom’s Hardware
