A co je na něm revolučního? Jde o klasickou evoluci, jakých máme nespočet, a jaké posunuly Li­-Ion baterky od jejich prvních komerčních kousků do stavu, kde jsou dnes.

Pokud se uvede, pro jakou spotřebu elektrické energie na km to platí, což společnost uvádí ­(200 Wh­/km­), tak na tom nic zavádějícího není. 27km­/min, to máme 27*200 = 5400 Wh za minutu ­(5,4 kWh za minutu­), tedy 5,4×60 = 324 kWh za hodinu, tedy nabíjecí výkon 324 kW. A uživatele spíše zajímá, na kolik km další jízdy se mu to za minutu nabije než to, jaký je ten výkon.

Ač jsem absoilutně proti spoučasnímu pojednání eklektromobility, tak mi přidje, že TOHLE jsou správné jednotky. Cena za kilometr a nabvití baterky za minutu..

Ale jo, to máte pravdu... ono je to takové jednodušší, pro budoucí ­"uživatele­" aut.

Já jsem spíš docela konzerva v tom že u technických záležitostí sleduju i ostatní parametry, které jsou mnohem více vypovídající o celkové zátěži soustavy, už dneska jsem docela zklamanej že se moc neudávají proudy a napětí, ale rovnou vynásobené jako výkony, kdy se část informace ztratí, což je imho škoda.

Čina za mesiac dva uvedie na trh uhlikove treba počkať :)

Uvidíme. Já jsem na ně nesmírně zvědavý. Pokud jsou skutečně uhlíkové a pokud doopravdy zvládnou alespoň poloviční čísla, než ta oficiálně udávaná.. Tak je to půlka skutečné ekologické elektromobility. ­(druhá půlka jsou kvalitní a bezpečné jaderné reaktory, pro které máme v současnosti palivo na 3000 let provozu. Tedy pokud se nenajde něco lepšího­)

Já bych v tomto byl trochu opatrný. Pořádné technické specifikace o tom stále nemáme a drtivá většina ­"grafenových­" baterek jsou pořád Li­-Ion, které ale používají grafenové součásti ­(i když někteří mluví o tom, že by mohlo jít o Si­-Ion a zas je otázkou, jak moc tam toho křemíku vlastně bude­). Zda to chcete považovat za evoluci nebo revoluci, to už nechám na vás. Co sleduji, tak většina grafenových baterek ve vývoji nás potřeby lithia nezbaví.

Kdyby to zvládlo poloviční čísla než udávaná, tak by to až takový zázrak nebyl. Hustota kolem 280 Wh­/kg je srovnatelná s nejlepším Li­-Ion ­(tam by polovina byla pěkný průšvih­). 480kW nabíjení je extrémně rychlé, to by byl krok kupředu, byť někteří mají s Li­-Ion už 350 kW ­(a stojí 450kW nabíječky­). Zajímavá je životnost 1 mil. km i při rychlonabíjení, to by např. Teslu s NMC překonávalo asi dvojnásobně. Ono je ale otázkou, nakolik je až tak vysoká životnost kriticky potřeba, ono i půl milionu km najede málokdo.

Sice by to bylo +­- co lithiové baterie, ale bylo by to bez těžkých kovů. To asi myslel wrah666 a tak to beru já. V ten moment bych už nepovažoval elektromobilitu ­(jako tu současnou­) za zhůvěřitlost.

A jak víte, že by to bylo bez těch kovů? Grafenových baterek jsou desítky typů, v různých formách k různým typům akumulátorů, může to být grafenový Li­-Ion, grafenový Si­-Ion, grafenový Al­-Ion, grafen může být příměsí nebo stěžejní části některého prvku baterie, některé jsou kobaltové, jiné bezkobaltové, některé jsou solid­-state, některé ne,...

Házet grafenové baterky do jednoho pytle je podobná blbost, jako říkat o autu, že je hliníkové, nehledě na to, zda má z hliníku karoserii, nápravy, blok motoru nebo jen sportovní pedály. Proto také nelze říci, že grafenová baterka vyřeší problém elektromobility, protože to, že je tam grafen, neznamená, že najednou zmizí všechno ostatní a začne se to tvářit jako baterka, jakou svět nikdy neviděl, vše několikanásobně překoná a nějakým zázrakem tam nebudou všechny ty prvky, které to mělo předtím.

Je to jen další krok dál. A z těchto kroků pak budete mít za 10, 20, 30 let baterku, která ty předchozí zadupe do země. Celých 30 let od uvedení Li­-Ion jsme tu žádnou pořádnou revoluci neměli, ale ty baterky mají dnes 3krát takovou hustotu, řádově rychleji se nabíjí, násobně se zvýšila jejich životnost a cena je v jednotkách procent. Být to skokově, tak to označíte za revoluci, ale tím, že to byly jen tyto postupné kroky, tak si nikdo nevšimne skoro ani tu evoluci.

Pokud někdo čeká, že se nějakým zázrakem objeví revoluční baterka, která bude okamžitým skokem ve všech vlastnostech od výkonu až po environmentální dopad, bude asi zklamán po celý život. A možná si na smrtelné posteli uvědomí, že tu revoluci, kterou čekal skokově, viděl celou dobu před očima v podobě postupné mnoha­-desetileté evoluce.

Jde o Li­-Ion, stále je tam v různých místech lithium, nicméně grafitovou anodu nahrazuje organická struktura s křemíkem, cínem a germaniem, je zde i jiný elektrolyt, polymerová katoda,... Pokud jde o hustotu, ta činí u prototypu 240 Wh­/kg ­(u finální verze se po optimalizaci balení počítá s cca 300 Wh­/kg­) a životnost na 1000 cyklů ­(blíže nespecifikováno­), v tomto veskrze nijak excelentní hodnoty, akorát to umí nabíjení s 10C. Je to další způsob z milionu, jak vylepšit jednu či více vlastností Li­-Ion. Jak jsem říkal několikrát, nečekejme revoluční baterku, to se možná nikdy nedočkáme. Půjde to spíše těmito krůčky, kdy se tuhle vymění tohle a tamhle tamto, až nakonec Li­-Ion možná přestane být Li­-Ionem... A ani nepoznáme, kdy a kde se to vlastně stalo.