Studie navrhuje zviditelnit Zemi pomocí výkonného laseru pro přilákání cizích pozorovatelů

Snahy přitáhnout pozornost mimozemských inteligentních bytostí mají mizivou šanci na úspěch, ale zcela bezpečně přitahují kritiky, dle nichž něco takového opravdu není dobrý nápad. Pokud by se přihodilo, že by někdo náš signál skutečně zachytil a navíc byl schopen se sem dopravit, je pravděpodobné, že bychom o takové setkání vůbec nestáli. Ale o to nyní nejde. Co tedy vymysleli na MIT a jejím Department of Aeronautics and Astronautics? 

 

 

James Clark přišel s nápadem, jak by se Země mohla zviditelnit i v záplavě světla od Slunce. Při pozorování cizích systémů jsou totiž viditelné v podstatě pouze hvězdy, zatímco exoplanety můžeme hledat spíše jen dle jejich vlivu právě na jejich hvězdu. To v případě, že ji z našeho pohledu zastíní nebo může jít o vliv gravitace. Pochopitelně že to neplatí na sto procent, neboť exoplanety byly spatřeny i přímo, jako například Beta Pictoris b. Jenomže to je také planeta o polovinu větší než Jupiter a pokud bychom měli chtít hledat přímo ekvivalent Země v cizím systému, na to můžeme s aktuální úrovní techniky zapomenout. 

 

Dá se tak usuzovat, že to bude podobně složité i pro případnou protistranu hledající známky života v našem systému, ale nemuselo by, kdyby se dle Clarka použil 1 či 2MW laser a 30 až 45metrový teleskop. Paprsek tohoto velice výkonného laseru, ovšem rozhodně ne bezprecedentně výkonného, by se tak soustředil pomocí teleskopu, takže tento vysoce koncentrovaný paprsek by měl pro vzdáleného pozorovatele překonat i svit Slunce. Problém je však s teleskopem, však i Gran Telescopio Canarias s největším zrcadlem na světě má průměr 10,4 m. 

 

James Clark tvrdí, že takto by byla Země detekovatelná až do vzdálenosti 20 tisíc světelných let, a to teoreticky s využitím teleskopu s průměrem zrcadla pouze 1 metr. Do světla by se pak pochopitelně daly zakódovat informace v binárním kódu. Nicméně jak vyplývá z celého konceptu, museli bychom si vybrat vždy jen jeden cíl vysílání. 

 

Dá se říci, že takové zařízení asi neuvidíme v chodu, však těžko někdo bude stavět teleskop s dosud nevídaným 30 metrovým zrcadlem jen proto, aby zkoušel posvítit do vesmíru.