Sunspring: podívejte se na sci-fi napsané umělou inteligencí

Snímek Sunspring minulý týden exkluzivně zveřejnil server Ars Technica, kde se tak na něj můžete sami podívat, pokud jen máte čas devět minut. Scénář, který naprosto celý napsala umělá inteligence díky algoritmu LSTM (Long-Short-Term Memory), se týká třech lidí žijících v budoucnosti. Ti pravděpodobně žijí na vesmírné stanici a vypadá to, že může jít o klasický milostný trojúhelník. Nejistota pramení z toho, že Benjamin nebyl zrovna specifický s popisem prostředí a jím vytvořené dialogy také nejsou zrovna jednoznačné. Záleželo pochopitelně i na tom, jak tento scénář pojme režisér a herci.
Do zmíněného trojúhelníku patří neurotický H (Thomas Middleditch) se zlato-stříbrnou bundou, kterou má i H2 (Elisabeth Gray) hrající si s počítači a pak je tu jistý C (Humphrey Ker) se zlatým čtvercovým límcem. Ten při svém entrée ohlásí, že "musí jít do lebky", než svůj obličej zaboří do přístroje, který mu se zelenou září proskenuje hlavu. Prostředí tak odpovídá béčkovému sci-fi filmu s nízkým až nulovým rozpočtem a navíc s "bonusem" v podobě ne moc souvisejících dialogů i děje. Nicméně právě to, že je autorem scénáře umělá inteligence, z tohoto filmu dělá náramně zajímavé dílo, v němž lze najít prvky romantiky, případ vraždy a to celé v temném světě budoucnosti.

Snímek režíroval Oscar Sharp pro festival Sci-Fi London a jeho 48-Hour Film Challenge. Sharpův dlouhodobý spolupracovník Ross Goodwin je výzkumník zabývající se umělou inteligencí na univerzitě v New Yorku, takže už je jasné odkud vítr vane. Před natáčením se skupina filmařů a herců shromáždila kolem tiskárny, která jim zakrátko poskytla Benjaminův scénář a Sharp pak náhodně vybral role pro okollní herce. Ti rozhodně neměli snadný úkol, neboť Benjamin po jednom z nich žádal například to, aby stál ve hvězdách a současně seděl na podlaze. Museli se se svým scénářem tedy trošku poprat, aby dokázali celé dílo nakonec zfilmovat. Do filmu se ještě navíc vešla krátká přestávka s popovou skladbou, kterou složil opět Benjamin poté, co se strojově učil z příkladu dalších 30.000 popových písní.

Watch this on The Scene.

Benjamin použil podobný postup k tomu, aby se naučil psát scénáře a konkrétně jde o AI založené na neurální síti pro rozpoznávání textu. Goodwin pak Benjaminovi předložil sbírku desítek sci-fi scénářů, které našel online a především šlo o díla z 80. a 90. let (Hvězdná brána, Akta X). Benjamin se učil od základů, a to tak, že nejdříve pomocí algoritmu LTSM dával dohromady jednotlivá slova, pak z nich tvořil sousloví, celé fráze a věty. Postupně se Benjamin naučil napodobovat celou strukturu scénářů, a to jak herecký text, tak scénické pokyny. Nenaučil se ale tvořit vlastní jména, neboť ta se nepoužívají stejně jako jiná slova, a tak vytvořil dvě různé postavy se jménem H. Zde už musel Goodwin zasáhnout a jednu z nich přejmenovat na H2.

A jak tedy Sharp, Goodwin, Benjamin a ostatní dopadli na Sci-Fi London? Mohli se těšit z umístění v nejlepší desítce mezi stovkami soutěžících snímků, ovšem porotce Pat Cadigan k tomu uvedl, že jim dá nejlepší známku, pokud slíbí, že už něco takového neudělají. Poté došlo na hlasování veřejnosti, kdy si Goodwin dle naskakujících hlasů u snímků v top ten uvědomil, že ostatní s největší pravděpodobností používají boty, tedy internetové skripty pro hlasování ve vlastní prospěch. V reakci si vzali na pomoc Benjamina, který podvodníky rozmetal svými 36 tisíci hlasy za hodinu, ale nakonec to přiznali pořadateli festivalu Louisi Savymu, i když se zároveň od podvodného hlasování Bejamina distancovali. Louis Savy tím byl nepokrytě nadšen a rozhodl se, že s Benjaminem uspořádá interview přímo na scéně při závěrečné ceremonii. Položili mu tři otázky:

A přesně takto Benjamin získal své jméno.

Zdroj: Ars Technica