Švédský Altris uvedl nehořlavé sodíkové akumulátory Na-Ion se 150 Wh/kg

Nové technologie akumulátorů budoucnosti se nevyvíjí jen v Číně, ale i v Evropě. Švédská společnost Altris (vznikla z projektu švédské Uppsala University) je jednou z mnoha evropských firem, která se o to snaží a která před několika dny představila své sodíkové akumulátory (Na-Ion). Ty řeší mnoho materiálových problémů spojených s lithiovými články. Odpadá nám tady kontroverzní kobalt a nikl (např. v Li-Ion NCM), tedy i tradiční argument ohledně práce dětských otroků v Africe. Poněvadž jsou tyto akumulátory založené na sodíkových iontech a nikoli lithiových, odpadá nám dokonce i lithium (tedy i zbývající problém u Li-Ion LFP, které sice řeší kobalt a nikl, ale nikoli lithium).

 

 

V případě akumulátorů Altris tu máme katodu založené na pruské bílé, což je derivát tradičního pigmentu, pruské modře. Proti němu má navíc právě onen sodík. Chemický vzorec je Na_xFe[Fe(CN)₆], přičemž x>1,9. Společnost tento materiál nazývá Fennac a všechny materiály pro něj potřebné (sůl, dřevo, železo a kyslík) jsou snadno dostupné v Evropě, takže odpadá i obava ze závislosti na materiálech z Číny a zemí, které má pod svou kontrolou.

 

Prezentované akumulátory dosahují kapacity 160 mAh/g a v článcích standardizovaných tvarů a rozměrů dosahují energetické hustoty 150 Wh/kg. To sice není zrovna mnoho a je to lehce pod úrovní Li-Ion LFP, nicméně dělá je to už velmi dobře použitelnými pro energetická úložiště, tedy např. k obnovitelným zdrojům energie a různým službám pro vyrovnávání odběrových špiček. V zásadě by se daly použít i u některých základních elektromobilů s krátkým dojezdem (v Číně se už Na-Ion články místních výrobců používají v elektrických skútrech a některých velmi levných elektromobilech).

 

Björn Mårlid, CEO společnosti Altris, se nechal slyšet, že by společnost měla brzy dosáhnout dalšího navýšení hustoty okolo 160 Wh/kg (což je zhruba úroveň LFP). Výhodou sodíkových baterií by měla být vyšší životnost, širší rozsah pracovních teplot i mnohem vyšší bezpečnost. Elektrolyt NaBOB, který se zde používá, totiž není hořlavý, je dokonce retardérem hoření. Továrna v Sandvikenu by měla v budoucnu vyrábět 2000 tun materiálu pro katody ročně, což by mělo zajistit až 3 GWh akumulátorů (zvláštní, že na jiném místě prezentace se ale hovoří jen o 1 GWh). 3 GWh je zhruba 50 tisíc 60kWh akumulátorů.

 

Zdroj: greencarcongress.com, altris.se