Svou misi na Venuši má také evropská ESA, ohlásila EnVision

DAVINCI+ a VERITAS budou o průzkumu Venuše a vyzkoušení nových technologií, přičemž kvůli značně nehostinnému prostředí této planety půjde především o zkoumání z oběžné dráhy, i když v misi DAVINCI+ se využije také kulatá průzkumná sonda, která na padáku sestoupí na povrch planety a cestou bude měřit složení její atmosféry. A co ESA a její EnVision? 

 

 

Není ani překvapivé, že ESA se v rámci EnVision neodhodlala sestoupit na povrch planety, kde panují extrémní teploty i tlak a i ty by případná sonda zakusila až poté, co by prolétla hustou atmosférou s příměsí kyseliny sírové. 

 

EnVision tak bude představovat sonda, která se usídlí na oběžné dráze planety, odkud ji bude studovat po dobu čtyř let. ESA aktuálně plánuje start až na květen roku 2032 a o rok později v srpnu by už sonda měla dorazit na místo. Pro své navedení na orbitu přitom částečně využije právě hustou atmosféru planety, o niž zabrzdí, ale pak bude ještě trvat, než dosáhne finální dráhy, z níž bude provádět průzkum. EnVision by tak měla začít svou hlavní část mise až v roce 2035. 

 

ESA zatím neprozradila, jaký rozpočet si tento podnik vyžádá, nicméně zařadila jej z hlediska nákladů do střední třídy, což může představovat cca 500 milionů eur. Co ale bude EnVision u Venuše dělat? S sebou si ponese především dva radary, s nimiž bude skrz atmosféru mapovat povrch planety a hledat známky probíhajících i ukončených geologických procesů a konkrétně i případné vulkanické činnosti. Pomocí spektroskopie pak bude sonda ještě zkoumat složení hornin a atmosféry. Cílem je zjistit především to, zda je Venuše dosud geologicky aktivní planeta a také zda v minulosti náhodou nebyla zcela jiným světem, možná takovým, který se velice podobal Zemi. 

 

V souvislosti s EnVision se ozvala také NASA, která oznámila, že na ní bude s ESA spolupracovat a konkrétně poskytne sondě zařízení Synthetic Aperture Radar zvané VenSAR, které bude sloužit právě k detailnímu mapování povrchu a jeho nerovností. Nová data se budou moci srovnat s těmi, které na začátku 90. let poskytla sonda Magellan, a tak budou moci vědci zjistit, zda se povrch Venuše na některých místech vlivem vulkanismu či jiných procesů nějak změnil.