Technologie: Plazma displeje
19.11.2003, Zdeněk Kabát, článek
Po delší době se opět vracíme k popisu nějaké zobrazovací technologie. Tentokrát jsme si vzali do hledáčku plazma displeje, které jsou základem nejen hi-endových televizí, ale jsou ve velké míře využity v informačních technologiích.
Kapitoly článku:
- Technologie: Plazma displeje
- Plazma a struktura displeje
- Princip zobrazování, výhody a nevýhody
- Moderní displeje - Fujitsu ALiS
- Další PDP technologie
Po mnoho desítek let byla nejpoužívanější technologie nejen pro televizní obrazovky CRT, nebo-li Cathode Ray Tube. Princip katodového děla pálícího elektrony proti fosforovému povrchu obrazovky byl a stále je technikou s velmi dobrými výsledky. Jenže nevýhoda tohoto systému leží hlavně ve velikosti. Protože rostou nároky na velikost obrazovek, musí se televize a prezentační displeje přizpůsobovat.
Jenže problémem u technologie CRT je, že čím větší zobrazovací plochu chcete mít, tím větší musí být vzdálenost mezi katodovým dělem a obrazovkou. Důvod je prostý – dráha ke všem bodům na ploše musí být co nejpodobnější, aby se okrajové části „nezpožďovaly“ za centrální oblastí. A tu narážíme na limitaci CRT technologie – velké úhlopříčky již prostě nezvládá, protože nároky na prostor jsou pak příliš velké.
Obr. 1 – Příklad plazmové televize
Čím tedy nahradit CRT?
Jednou možnou náhradou se staly nepochybně LCD TFT displeje (viz náš popis jejich technologie). Ovšem přestože již dnes dosahují téměř stejných kvalit jako CRT obrazovky, mají podobnou nevýhodu – S úhlopříčkou roste geometrickou řadou i cena. Proto jsou na přijatelné úrovni 17“ LCD displeje, pro fajnšmekry nalezneme 19“-22“ modely, ale jako náhrada televize zatím nepřipadá v úvahu.
Řešením jsou tedy, jak Vám nemohlo uniknout, plazmové displeje. Přestože jejich cena je také velmi vysoká, oproti velkým LCDčkům mají řadu výhod. Porovnáme-li je s CRT monitory, tak zatímco při metrové úhlopříčce dosahují CRT televize podobné hloubky (kolem 80-100cm), tloušťka plazma obrazovek je pouze desetinová, kolem 7-10cm. Podívejme se tedy na jejich technologii zblízka.
Jenže problémem u technologie CRT je, že čím větší zobrazovací plochu chcete mít, tím větší musí být vzdálenost mezi katodovým dělem a obrazovkou. Důvod je prostý – dráha ke všem bodům na ploše musí být co nejpodobnější, aby se okrajové části „nezpožďovaly“ za centrální oblastí. A tu narážíme na limitaci CRT technologie – velké úhlopříčky již prostě nezvládá, protože nároky na prostor jsou pak příliš velké.
Obr. 1 – Příklad plazmové televize
Čím tedy nahradit CRT?
Jednou možnou náhradou se staly nepochybně LCD TFT displeje (viz náš popis jejich technologie). Ovšem přestože již dnes dosahují téměř stejných kvalit jako CRT obrazovky, mají podobnou nevýhodu – S úhlopříčkou roste geometrickou řadou i cena. Proto jsou na přijatelné úrovni 17“ LCD displeje, pro fajnšmekry nalezneme 19“-22“ modely, ale jako náhrada televize zatím nepřipadá v úvahu.
Řešením jsou tedy, jak Vám nemohlo uniknout, plazmové displeje. Přestože jejich cena je také velmi vysoká, oproti velkým LCDčkům mají řadu výhod. Porovnáme-li je s CRT monitory, tak zatímco při metrové úhlopříčce dosahují CRT televize podobné hloubky (kolem 80-100cm), tloušťka plazma obrazovek je pouze desetinová, kolem 7-10cm. Podívejme se tedy na jejich technologii zblízka.
