Technologie: Vodní chlazení
27.7.2004, Jan Vítek, článek
Výkon procesorů jde stále nahoru, ovšem společně s výkonem jde nahoru i tepelná ztrátovost, která u těch nejrychlejších CPU přesahuje i 100W. Tolik tepelné energie se musí z jádra procesoru někam odevzdat. Klasicky na tento úkol postačuje kovový pasivní chladič, kolem něhož proudí vzduch tlačený ventilátorem. Ovšem, jak vodní chlazení ukazuje, jde to i podstatně lépe a hlavně tišeji. Zaměříme se proto na základy vodního chlazení dnešních PC.
Kapitoly článku:
- Technologie: Vodní chlazení
- Vodní bloky
- Vodní bloky - pokračování
- Čerpadla
- Radiátory, hadičky, fitinky a svěrky
- Expanzní nádoby, problémy a závěr
Pokud se rozhodneme pro uzavřený okruh, vzniká problém s doplňováním vody, protože se nám jen těžko podaří vyrobit dokonale hermeticky utěsněný okruh. Voda se vypařuje ve spojích a i hadičky nějakou vodu skrz sebe pustí, ale nejedná se o nějaký dramatický úbytek. Doplnění vody je pak s expanzní nádobou velmi snadné. Navíc, jejím použitím se zvýší objem vody v okruhu a to malou mírou napomáhá lepšímu chlazení. Další funkcí této nádoby je také uvolnění přetlaku který může vzniknout množením bakterií ve vodě.
Obr.17 – Expanzní nádoba od Galaxiho napojená na čerpadlo Eheim
Nyní ještě před závěrem uvedu několik problémů, se kterými se můžete při stavbě a provozování vodního chlazení setkat.
Doufám, že jsem nikoho svými postřehy neodradil a že článek dočítáte obohaceni o nové poznatky, popřípadě rozhodnuti něco podobného zkusit. Vodní chlazení je v první řadě o experimentování a zkoušení co a jak funguje nejlépe. Mohu ho tedy doporučit hlavně nadšencům, kterým dělá práce na PC a jeho vylepšování radost. Ostatním mohu poradit snad jen aby si pořídili tichý a masivní vzduchový chladič, také rozhodně nepřijdou zkrátka.
Pokud se chcete dozvědět víc, protože dnes jsem zdaleka nenapsal o vodním chlazení vše, využijte odkazy na stránky firem a jedinců, které jsem uvedl na 3. stránce.
Za materiály a pomoc při sestavování článku děkuji Ertymu, Galaximu a přispěvatelům z overclocking.cz diskusního fóra.
Obr.17 – Expanzní nádoba od Galaxiho napojená na čerpadlo Eheim
Nyní ještě před závěrem uvedu několik problémů, se kterými se můžete při stavbě a provozování vodního chlazení setkat.
- Při výběru materiálu na vodní bloky a radiátor dbejte na to, aby vše bylo vyrobeno z jednoho typu kovu. Například při použití Cu vaničky a Al krytu u CPU bloku vznikne po napuštění ionizovanou vodou galvanický článek a jeho výsledkem je koroze. Tomu se dá zabránit buď eloxováním (povrchová úprava) kovu nebo vmícháním anti-korozní substance.
- Fitinky vybírejte všechny ve stejné velikosti, zabráníte tak problémům s redukcemi hadiček, které jen zvyšují nebezpečí prosáknutí vody.
- Vodní chlazení není radno naplnit jen obyčejnou vodou. Nejlépe se na tento úkol hodí destilovaná voda. Voda z kohoutku lze sice také použít, avšak minimálně byste do ní měli vmíchat přípravek zabraňující množení bakterií (takže pár kapek sava postačí).
- Samotné „zahoření“ a test vodního chlazení provádějte nanečisto a až potom, co se přesvědčíte, že voda v okruhu cykluje a hlavně že nic nikde neprosakuje.
Doufám, že jsem nikoho svými postřehy neodradil a že článek dočítáte obohaceni o nové poznatky, popřípadě rozhodnuti něco podobného zkusit. Vodní chlazení je v první řadě o experimentování a zkoušení co a jak funguje nejlépe. Mohu ho tedy doporučit hlavně nadšencům, kterým dělá práce na PC a jeho vylepšování radost. Ostatním mohu poradit snad jen aby si pořídili tichý a masivní vzduchový chladič, také rozhodně nepřijdou zkrátka.
Pokud se chcete dozvědět víc, protože dnes jsem zdaleka nenapsal o vodním chlazení vše, využijte odkazy na stránky firem a jedinců, které jsem uvedl na 3. stránce.
Za materiály a pomoc při sestavování článku děkuji Ertymu, Galaximu a přispěvatelům z overclocking.cz diskusního fóra.