Téměř tři minuty a 5 m/s: Ingenuity má za sebou svůj nejtěžší let

Létající Ingenuity už dalece překonala očekávání a nyní už nad původní plán funguje jako doprovod roveru Perseverance, který poskytuje cenné informace o okolním prostředí. A neméně cenné informace sbírají také v NASA JPL díky stále obtížnějším letům, neboť už je asi jasné, že Ingenuity nebude poslední létající dron na Marsu. 

 

 

Od prvních nesmělých pokusů, kdy Ingenuity byla vyslána se jen vznášet 10 metrů nad povrchem a později podnikat výlety do vzdálenosti pár desítek metrů a zase zpět se tak v NASA dostali do bodu, kdy už helikoptérku vysílají do míst, kam není moc dobře vidět a spoléhají se i na velkou dávku štěstí, že ta přistane v pořádku na svých rozkročených nohách. 

 

Už během čtvrtého letu ale Ingenuity dosáhla vzdálenosti doletu 266 metrů a v šestém svém letu vydržela ve vzduchu 140 sekund. V devátém letu z 5. července se ale NASA rozhodla být ještě odvážnější a vydat se vysokou rychlostí přes členitý terén plný kamenů a větrem zvlněného písku, který tvoří oblast nazvanou Séítah. Jde tu zkrátka o to, že Ingenuity může letět zkratkou tam, kde rover musí jet oklikou.

 

A šlo o dlouhý let vyčíslený na 625 metrů, které helikoptérka překonala rychlostí až 5 metrů za sekundu (18 km/h), což celkem trvalo 167 sekund. Takový byl plán, který byl později i splněn, ale podrobnosti o průběhu devátého letu se zatím nedozvídáme. 

 

Bylo tu nebezpečí, že palubní navigační systém, jenž počítá s veskrze plochým okolím, bude zmaten nerovnostmi terénu a vlivem toho postupně naroste celková odchylka od místa přistání. Tomu se NASA snažila předejít pomalejším letem v místech, kde jsou nerovnosti největší a pro jistotu zvolila ještě místo přistání uprostřed planinky, kde měla Ingenuity na každou stranu 50 metrů volného prostoru. Zda se během posledního letu objevily nějaké významné potíže, to zatím nevíme, ale je jasné, že to nakonec dopadlo dobře. 

 

Pokud jde ovšem o Hubbleův dalekohled, v jeho případě není pozitivní vývoj posledních událostí tak jistý. NASA se zatím od poslední a téměř nic nového neříkající aktualizace z 30. června neozvala, a tak se zřejmě stále snaží testovat systémy dalekohledu, hledat konkrétní příčinu a zkoumat, jakým nejlepším způsobem ji vyřešit, k čemuž by Hubble ještě měl mít potřebné prostředky ze svých redundantních zásob, ale uvidíme. Na další informace si musíme počkat.