Terahertze možná nebudou nedosažitelné

Stále ještě máme v živé paměti závod o výrobu prvního gigahertzového procesoru a následně nástup architektury Intel Netburst, která slibovala dosažení velmi vysokých frekvencí, ale reálně jsme se dočkali stropu u cca 4 GHz. AMD se mezitím vydalo poněkud jinou cestou, ale Intel také přehodnotil svůj přístup a přišel s architekturou Core, která oproti Netburstu přinesla zvýšení výkonu bez vyšších frekvencí. A nyní se honba za gigahertzy přetransformovala v honbu za počtem jader v jednom procesoru.
Myšlenka na vysoké frekvence však nebyla zcela udušena. Výzkumníci z University of Utah vzpomněli na slova Pata Gelsingera z roku 2001, jenž předvídal dosažení frekvencí 30 až 40 GHz do roku 2010 a pokouší se na jeho vizi navázat. Profesor Ajay Nahata věří, že taktovací frekvence by se mohly v blízké budoucnosti opět začít zvyšovat ze stagnujících 3 - 4 GHz. Budou se ale muset využít optické okruhy místo elektrických a jak Nahata říká, během deseti let by takové počítače mohly být komerčně dostupné. Zde ale tak trochu narážíme na jistou analogii k prohlášení Gelsingera.

Využít se má infračervené záření s delšími vlnovými délkami (far-infrared - 10 až 1000 mikrometrů). Nahata testoval svou teorii na ocelových štítcích s otvory, které sloužily jako vlnovody pro přenos, ohyb, rozdělování či slučování světla. Štítky měly rozměry cca 10 x 2,5 cm a tloušťku pouze 625 mikronů (lidský vlas má průměr 100 mikronů). Otvory měly obdélníkový tvar o rozměrech 500 x 50 mikronů a byly uspořádány do různých seskupení podle svého účelu. Zařízení pak pracovalo dle volby svých tvůrců na frekvenci 300 GHz a šlo tedy dle slov o první krok k vytvoření terahertzových obvodů a nyní je na čase vyrobit první opravdové komponenty.

Zdroj: TG Daily