I po uvedení “grafického procesoru” GeForce zůstává předchozí čip TNT2 velmi populární. Za to vděčí svému výbornému výkonu ve hrách a relativně nízké ceně (ve srovnání s GeForce je o více než třetinu levnější). NVidia vyrábí TNT2 čipy v několika provedeních, které se od sebe liší jednak pracovní frekvencí a jednak přístupem k paměti.
Výchozím bodem je čip “TNT2” (bez dalšího přívlastku), který pracuje na 125MHz a s pamětí komunikuje na 150MHz (na rozdíl od Voodoo3 se může frekvence čipu a pamětí u TNT2 lišit). Výkonnější variantou pak je “TNT2 Ultra” s frekvencí 150MHz a frekvencí paměti 183MHz. Aby měla nVidia co nabídnout i těm, co mají hluboko do kapsy, přišla s čipem “TNT2 M64”. Ten pracuje stejně jako TNT2 na 125MHz (150MHz paměť), ovšem používá užší, 64-bitový přístup k paměti, což pochopitelně snižuje jeho výkon (ve vyšších rozlišeních docela výrazně). Posledním ze čtveřice TNT2 čipů je “TNT2 Pro”, což je něco mezi TNT2 a TNT2 Ultra. TNT2 Pro pracuje na 142MHz a s pamětí komunikuje na 166MHz. Tyto hodnoty uvádí nVidia, výrobce karty je však může změnit k obrazu svému, pokud to čip dovolí. Neberte je proto jako závazné a neměnné. Pro přehlednost si srovnejme všechny čipy do oblíbené tabulky:
Společnými vlastnostmi všech TNT2 čipů je 128-bitová TwiNTexel architektura se schopností vykreslit dva pixely v jednom cyklu a podporou single-pass multitexturingu. Dále je to podpora 32MB paměti (SD/SGRAM), 32-bitové vykreslování, 32-bitový Z/Stencil buffer, AGP 4x, podpora plochých displejů, podpora DVD přehrávání.
Kromě těchto čtyř čipů vyrábí nVidia ještě levnější čip vycházející z TNT2 s názvem “Vanta”. Na svých stránkách jej nVidia prezentuje jako samostatný čip, zatímco předcházející čtyři jsou shrnuty pod společnou položkou “TNT2”. Vanta má také pouze 64-bitový přístup k paměti a nabízí maximální rozlišení 1920x1200 (při 72Hz). Původně měla podporovat zřejmě jen 16MB paměti (v rámci dosažení co nejnižší ceny), najdete však Vanty i s 32MB paměti. Sám výrobce uvádí jednou podporu 16MB paměti, podruhé “up to 32MB”. Každopádně je ale Vanta nejslabší z TNT2 rodiny a je určena spíše pro kancelářské a multimediální aplikace, méně už pro hry. Ostatní vlastnosti (AGP 4x, DVD…) jsou shodné s TNT2.
A na závěr jsem si nechal jednu perličku, která snad potěší majitele základních desek bez AGP portu. Drtivá většina grafických karet s TNT2 čipem (totéž platí pro ostatní novější čipy) je v AGP provedení. I na našem trhu se však objevila grafická karta s čipem TNT2 v PCI provedení. Zpočátku asi nebude zcela jednoduché tuto kartu na pultech nalézt a zřejmě to bude vyžadovat procházku po prodejnách ve vašem okolí, časem se snad stane dostupnější.
Zdroj: nVidia
Výchozím bodem je čip “TNT2” (bez dalšího přívlastku), který pracuje na 125MHz a s pamětí komunikuje na 150MHz (na rozdíl od Voodoo3 se může frekvence čipu a pamětí u TNT2 lišit). Výkonnější variantou pak je “TNT2 Ultra” s frekvencí 150MHz a frekvencí paměti 183MHz. Aby měla nVidia co nabídnout i těm, co mají hluboko do kapsy, přišla s čipem “TNT2 M64”. Ten pracuje stejně jako TNT2 na 125MHz (150MHz paměť), ovšem používá užší, 64-bitový přístup k paměti, což pochopitelně snižuje jeho výkon (ve vyšších rozlišeních docela výrazně). Posledním ze čtveřice TNT2 čipů je “TNT2 Pro”, což je něco mezi TNT2 a TNT2 Ultra. TNT2 Pro pracuje na 142MHz a s pamětí komunikuje na 166MHz. Tyto hodnoty uvádí nVidia, výrobce karty je však může změnit k obrazu svému, pokud to čip dovolí. Neberte je proto jako závazné a neměnné. Pro přehlednost si srovnejme všechny čipy do oblíbené tabulky:
 | TNT2 Ultra | TNT2 Pro | TNT2 | TNT2 M64 |
| Frekvence čipu | 150 MHz | 142 MHz | 125 MHz | 125 MHz |
| frekvence paměti | 183 MHz | 166 MHz | 150 MHz | 150 MHz |
| RAMDAC | 300 MHz | 300 MHz | 300 MHz | 300 MHz |
| Přístup k paměti | 128-bitů | 128-bitů | 128-bitů | 64-bitů |
| Max. rozlišení | 2048x1536 | 2048x1536 | 2048x1536 | 2048x1536 |
Společnými vlastnostmi všech TNT2 čipů je 128-bitová TwiNTexel architektura se schopností vykreslit dva pixely v jednom cyklu a podporou single-pass multitexturingu. Dále je to podpora 32MB paměti (SD/SGRAM), 32-bitové vykreslování, 32-bitový Z/Stencil buffer, AGP 4x, podpora plochých displejů, podpora DVD přehrávání.
Kromě těchto čtyř čipů vyrábí nVidia ještě levnější čip vycházející z TNT2 s názvem “Vanta”. Na svých stránkách jej nVidia prezentuje jako samostatný čip, zatímco předcházející čtyři jsou shrnuty pod společnou položkou “TNT2”. Vanta má také pouze 64-bitový přístup k paměti a nabízí maximální rozlišení 1920x1200 (při 72Hz). Původně měla podporovat zřejmě jen 16MB paměti (v rámci dosažení co nejnižší ceny), najdete však Vanty i s 32MB paměti. Sám výrobce uvádí jednou podporu 16MB paměti, podruhé “up to 32MB”. Každopádně je ale Vanta nejslabší z TNT2 rodiny a je určena spíše pro kancelářské a multimediální aplikace, méně už pro hry. Ostatní vlastnosti (AGP 4x, DVD…) jsou shodné s TNT2.
A na závěr jsem si nechal jednu perličku, která snad potěší majitele základních desek bez AGP portu. Drtivá většina grafických karet s TNT2 čipem (totéž platí pro ostatní novější čipy) je v AGP provedení. I na našem trhu se však objevila grafická karta s čipem TNT2 v PCI provedení. Zpočátku asi nebude zcela jednoduché tuto kartu na pultech nalézt a zřejmě to bude vyžadovat procházku po prodejnách ve vašem okolí, časem se snad stane dostupnější.
Zdroj: nVidia
