Voltaire má jistě pravdu. Předpokládal však inteligentní JEDNOTLIVCE.
120 let po Voltairovi napsal jiný Francouz ­(Gustave Le Bone­) knihu Psychologie davu. Inu pokrok. Z této knihy vychází dodnes všichni manipulátoři a propagandisté. Když tedy stojíte o citáty, zvláště poučné věty:
"Už od počátku civilizace davy podléhaly vlivu iluzím. Hlavním faktorem ve vývoji národů byl vždy klam. Davy totiž netouží po pravdě, pokud se jim nelíbí, mají raději klamy, které je oslňují. Ten, kdo se snaží v lidech vzbudit iluze, je ovládne velmi snadno, naopak, ten, kdo se lidi snaží zbavit iluzí, skončí jako oběť.­"
"Jedině zkušenost má dostatek moci na to, aby zničila iluze, které jsou nebezpečné. Je ale nutné, aby se zkušenost často opakovala, protože zkušenosti nabyté jednou generací nemají význam pro generace následující. To je hlavní důvod, proč nemohou historická fakta sloužit jako důkaz.­"
Teď se hraje o to, jestli lidé musí stále dokola opakovat stejné průšvihy.

Zda Voltaire předpokládal inteligentní jednotlivce rozhodně říct s určitostí nemůžeme.
Předpokládal ale svobodu projevu a onen inteligentní jednotlivec, si už jistě udělá obrázek sám.
O citáty nestojím, jsou mi ukradené. Pouze jsem se vyjádřil k svobodě projevu a stejně jako Voltaire ji hodlám bránit.

Jedna věc je vyjádření vlastního názoru v diskusi, veřejné vyjádření k davu je něco úplně jiného. Nemyslím si, že Voltaire mluvil o propagandě. Naproti tomu jakékoliv veřejné vyjádření současných politiků je v první řadě určeno veřejnosti. Pokud ten politik není osel, chová se podle toho.

Nemyslím si, že v tom je zas tak markantní rozdíl jak se snažíš popsat.. Vyjádření je jen jedno, ať je to v okruhu přátel, nebo před sálem posluchačů, nebo v rozhlase. Svoboda slova má být obecná. Je pouze na společnosti, jak se k projevu postaví.

čo robili dodatočne krvne testy vzoriek tak covid­-19 našli vo vzorke s 2018. Preto ked začali testovať tak ten covid našli v každej krajine sveta. Ked si to tak vezmeš pred rokom v EU umrelo na chrypku 700 000 ludi len v tedy sme o covide nevedeli všetko to bola chripka... covid nieje ako covid už mu našli zo 20 000 mutacii. Preto na slovensku zomreli 45 ludi ktory mali covid, ale nepišu že zomrelo 45 ludi na covid, covid je svina čo ti podstatne oslabi imunitu a ked maš nejake važne ochorenie tak smola.

A nenasli po dodatecnych testech covid i ve vzorcich Adama a Evy? Ja bych se ani nedivil :­-D

To, že našli covid ve vzorcích z roku 2018 nemusí nutně znamenat, že dnešní viry jsou ­"potomky­" toho původního. Může jít o dvě zcela nezávislé mutace, které skončily se stejným­(podobným­) výsledkem každá s vlastní historií ­(ne­)šíření v populaci. Příčemž mutace ­(2018­) nezaznamenala takový ­"úspěch­" u lidí jako ta 2019.

Problém je že keď niekoho zrazí auto alebo spadne z lešenia a zomrie, tak sa v správe napíše že zomrel na covid ­(ležal v nemocnici, kde covid mu pomohol so zhoršením dýchaním­) a takto sa narukujú čísla.. rovnako ako starý ľudia majú zápal pľúc, zomrú nato ale v správe sa napíše že zomrel na choroby spojené so starobou

No, ve zprávách se obvykle píše primární a sekundární příčina smrti ­(jsou­-li tímto způsobem dvě příčiny­). Je poněkud zajímavé, že to, zda člověk zemře ­"s covidem­" nebo ­"na covid­" se u covidu řeší tak moc, ale když se to srovnává s chřipkou, tak u chřipky se to nebere v potaz. Ta vysoká čísla ­(u chřipky cca 1500 lidí ročně v ČR­) mnoho lidí bere jako úmrtí ­"na chřipku­", přičemž to jsou ale úmrtí ­"na i s chřipkou­". Na chřipku u nás jako primární příčinou smrti ročně umře jen pár desítek lidí. Skutečné číslo však bude jistě znatelně vyšší, protože ne vždy se prokáže chřipka.

Pokud by se držel dosavadní říjnový průměr přes 20 úmrtí za den na covid­/s covidem, tak do konce roku tu máme dalších 2000 mrtvých, tedy zhruba okolo 3000 lidí. A to je dvojnásobek toho, co se prokáže s chřipkou. Chřipka bude patrně mnohem výše ­(viz první odstavec­), na druhou stranu těchto čísel s covidem dosahujeme s bezpečnostními opatřeními, která u chřipky neděláme. Nechci odhadovat, jaká by ta čísla byla bez nich. Za rok šíření nemoci ­(do března 2021­) by to bylo okolo 4000 mrtvých lidí, a to za předpokladu, že ta čísla budou celou dobu stagnovat.

1­) Když srovnáme nynější čísla, máme 1500 vs. 900 pro chřipku.
2­) Pokud ale uvážíme, že covid je tu jen 7 měsíců, tak zprůměrováním dostaneme zhruba 1500 pro covid.
3­) Pokud navíc uvážíme, že by se počet mrtvých neprůměroval, ale byl by na cca 20 za den jako v posledních týdnech, tak jsme na cca oněch 4000 lidech
4­) Pokud bychom předpokládali, že počet mrtvých denně bude narůstat stejným tempem, pak bychom mohli hovořit o 20­-40 tisících do března 2021.
5­) Pokud se schválí a začne používat nová vakcína­/lék, odhady těchto čísel naopak mohou klesat.

Jenom k tomu doplnim, kdyby se konecne zacalo vetrat ­- hlavne ve sdilenych prostorech ­(verejna doprava, metro, bary, skoly...­) tak nepotrebujeme spolehat na nejakou vakcinu, ktera nebude univerzalne fungovat proti 20000 mutaci tohoto viru. Farmaceuticka lobby samozrejme bude chtit zneuzit epidemie k vlastnimu obohaceni. Jenze u velke rady lidi vede ockovani k vedlejsim ucinkum, poskozeni mozku, autoimunitnim chorobam, ktere se nikde nezaznamenavaji, protoze ­"to neni prukazne­".

Psal jsem jiz v polovine brezna clanek o dulezitosti vetrani v boji s epidemii. Zda se, ze jsme jiz dorazili do stanice idiokracie, protoze nikde se vetrani nedoporucuje, po skolach se nevyzaduje, lidi zaviraji okna i po proskoleni jak je to dulezite. To co sklidime je jen nasledek nepouzivani mozku k uvazovani.

V modelu prenosu viru, kde se da omezit sireni na ctyrech mistech jsme proste to nejdulezitejsi misto, ktere bude rozhodovat o tom, jestli je ­"otevreni ekonomiky­" mozne zcela ignorovali. Sepisu jak to vidim ja:

1. Nechod tam vubec ­- 100% ucinnost
2. Dej si hadr pres hubu ­- ucinnost omezeni vypousteni od 50% pres 80% do 95% ­(satek, respirator FFC2, repirator FFC3­)
3. umyj vzduch ­- vyvetrej to ­- odhaduji ucinnost mezi 10% az 90% ­(staci otevrit predni­/zadni okenko v dopravnim prostredku­). V obchodech otevrit dvere a v pritilehlem rohu otevrit nejake okenko aby byl pruvan. Ve skolach treba 2x za hodinu vetrat pruvanem 3minuty.
4. Ta sama maska ­- i lepsi masky budou propoustet 50% viru dovnitr, protoze rychle zvlhnou. Bez zvlhnuti az 98.5% u suchych N98 masek

Dodavam jeste pomocny bod:
5. kdyz nikoho neohrozujes v okoli, sundej si masku at nevlhne a nesnizuje svoji filtracni schopnost. Muze pridat 10%­-40% ucinnosti masce kdyz ji pak potrebujete. V sirsim okoli ci po vetru by nemel nikdo byt, nebo by se mely osoby rychle mijet ­(beh, kolo...­)

Bod 5 uvadim proto, ze muze byt pomocny ve skolach. Na jedne strane v Asijskych zemich, kde deti nosi celou dobu masku pri vyucovani neni potreba, protoze proste skolu­/tridu zavrou pri jedne ci dvou nakazach na skolu, ale u nas, kde to deti proste nevydrzi muze pomoci. Co se mi doneslo, tak deti ktere musi mit respiratory to proste po nekolika hodinach uz nedavaji. Pres hodinu v tom sedi a pak o prestavce to sundaji a rvou a behaji kolem, aby pak zase trictvrte hodiny sedely zticha.

Mozna, ze by ve skolach bylo lepsi, kdyby deti nasazovaly masky jen kdyz maji mluvit a pak o prestavce, kdy brebenti neustale. Zkombinovat to s vetranim dvakrat za hodinu. Mozna s castejsim zkousenim, protoze jak znamo, pri zkouseni vsichni ani nedutaji, vcetne zkouseneho u tabule.

Obecne plati, ze nejmene toho clovek vypusti do vzduchu, kdyz sedi a mlci. Jakmile zacne mluvit, nebo zpivat a pak i kaslat, tak se dramaticky zvysuje pocet kapenek ve vzduchu, vcetne aerosolu kde jsou castice mensi nez 5um v prumeru. Ty pak poletuji po mistnosti a nesednou si.

Ocekaval bych, ze nejaka strategie jak se toho zbavit, jak ­"otevrit ekonomiku­", proste jak udrzet chod spolecnosti bude obsahovat tento nejdulezitejsi bod ­- vetrani ­- a strategii jak ho nasadit.

Ticho po pesine. Minuly tyden konecne prohlasila pani Merkelova, ze vetrani je dulezite. Museli jsme na ni cekat pul roku? Vzdyt to bylo jasne v pulce brezna, ze to je ve vzduchu.

Muj clanek ktery jsem posilal ke zverejneni v pulce brezna je zde
https:­/­/blisty.cz­/art­/100434­-nejlepsi­-ochrana­-proti­-koronaviru­-je­-vetrani.html
Vsimnete si take, za jak dlouho mi ho zverejnili ­- posilan byl 16. brezna.

A co tak si ten článek přečíst?
"Dle CDC ­(Centers for Disease Control and Prevention ­- národního centra pro kontrolu a prevenci nemocí­) na chřipku ročně onemocní okolo 39­-56 milionů Američanů, přičemž se podílí na 24 až 62 tisíc úmrtí. Což má k Trumpově udávaným ­"více než 100 tisícům­" dosti daleko. Když se podíváme na COVID­-19, ten má prozatím v USA 7,5 milionů nakažených ­(tedy zhruba pětinu až sedminu proti chřipce­), ale na svém kontě má 210 tisíc souvisejících úmrtí ­(tedy cca 3,5 až 9× více než chřipka­). Na stejný počet nakažených tak COVID­-19 udává stejná agentura čísla hovořící o 18 až 65krát vyšší úmrtnosti.­"

Takže ne, chřipka je sice rozšířena více, ale úmrtí je podstatně méně. Dojmy vs. pojmy...

Slovenskí chlapci čerpajú ­"informácie­" z ruskej dezinfo scény infovojna, hlavné správy a podobne, tak potom tak vypadajú ich príspevky.

Problem je ten, ze data ke ­"chripce­" nebudou moc vypovidajici. Takze se na ne neda jako na relevantni zdro moc spolehat. Normalne nikdo nedela testy ­"na chripku­", jako se to deje u Covidu, proto nemuzete ani ­'statistiky­', ktere jsou o chripce vedene, brat jako prukazne. Tohle dobre mit na mysli, kdyz se caruje s cisli ­'chripka vs covid­'. Tim nezlechcuji Covid, jen rikam, ze vlastne nikdo nic poradne porad nevi a je tuna hypotez, kdy jedna muze byt blizsi realite nez druha. Akorat se neda rict, ktera...

S tímhle souhlasím. Nelze dělat přesné závěry, když zejména ke chřipce nemáme zrovna nejpřesnější data. Nicméně třeba v USA, kde dle oficiálních čísel vychází úmrtnost 18­-65× vyšší u covidu než u chřipky, se dá říci, že i kdyby skutečná čísla pro chřipku byla klidně i desetinásobná, pořád by byla úmrtnost na covid násobně vyšší. Což už je docela vypovídající. Na druhou stranu čísla v ČR ukazují, že je to zatím řádově podobné. Takže co si z toho vybrat?

Ono to ale docela napovídá tomu, že zde hrají roli bezpečnostní opatření. Kdybychom se u covidu chovali stejně jako u chřipky ­(žádné roušky, sociální odstupy,...­), tak by covidová čísla byla pravděpodobně řádově jinde ­(výše­) a covid by vypadal výrazně nebezpečněji, než vypadá. Na druhou stranu, kdybychom se u chřipky chovali jako u covidu, tak by chřipková čísla byla řádově jinde ­(níže­), takže by opět covid vypadal výrazně nebezpečněji, než vypadá. Ono je teď spíše otázkou, jak moc velký rozdíl to vlastně je a obávám se, že na tohle ani nelze najít odpověď ­(zejména proto, že neznáme přesnější chřipková čísla ­- s přesností, kterou dosahujeme u covidu­).

Proto mě neustále udivuje, kolik internetových diskutérů bez větších základů virologie a statistiky tu odpověď ­"zná­" ­(a to na obě dvě strany­).

O tom, že je Covid smrtelnější než chřipka moc pochyb není, stačí se podívat na úmrtnost v postižených regionech za stejné období loni a letos za první pololetí roku. V těch nejvíce postižených oblastech byl počet úmrtí i 5x vyšší než v minulých letech a nic jiného než Covid se za příčinu asi označit nedá.

Ono je docela otázka, kolik lidí zařvalo, protože jim nebyla poskytnuta ­"neakutní­" péče ­(a když už je tam jako akutní dovezla záchranka, tak se s tím nedalo nic dělat­) případně kolik z nich se v atmosféře strqachu bojí vůbec jít k doktorovi. A kolik jich ještě bude. Nevím, jak dlouho tu bude ­"covid­", ale na zanedbanou rakovinu nebo třeba srdce se neumírá hned. Trvá to roky.

Drtivá většina těch úmrtí byla na Covid. Ano, pár lidí, kterým nebyla včas poskytnuta akutní péče určitě zemřelo také, na druhou stranu část obvyklých úmrtí zase ­"odpadla­" kvůli protiepidemickým opatřením, hlavně obětí autonehod muselo být výrazně méně. A je otázka, kam ty úmrtí na akutní stav počítat ­- pokud někdo zemře pro to, že pro něj není volný ventilátor kvůli Covidovým pacientům, tak sice není obětí Covidu ale jeho smrt s ním jednoznačně souvisí...

"O tom, že je Covid smrtelnější než chřipka moc pochyb není­"

A přesto o tom mnoho lidí pochybuje ­(z toho, co se tak dívám, bych dokonce řekl, že jich je většina­) a najdou se kvanta lidí, kteří tvrdí opak.

No jo, to je ten zázrak jménem lidská mysl. Je postavena tak, aby nám pomáhala přežít a vyrovnat se s problémy.
A jedním z efektivních přístupů je problémy prostě ignorovat. Funguje to u Covidu, funguje to i všude jinde...