Trumpova NASA: méně Země, více hlubokého vesmíru?
10.11.2016, Jan Vítek, aktualita
Po volbě Donalda Trumpa prezidentem USA vyvstala řada otázek a jednou z nich je budoucnost agentury NASA a případný nový směr, jímž se bude ubírat. Co asi tak můžeme od Trumpa v tomto ohledu očekávat?
Americká NASA má stále v oblasti průzkumu vesmíru zdaleka největší roli, a to jak ve svém širokém záběru, tak zatím i v technologiích. SpaceX ji sice chce předhonit ve vyslání lidí na Mars, ale to budeme hodnotit až v pravý čas. Je přitom složité tvrdit něco určitého o tom, kam se NASA bude ubírat s Trumpem v čele USA, ale už při jeho volební kampani tu byly jisté náznaky. Trump není totiž zrovna příznivcem snah o zmírnění dopadu lidské činnosti na globální oteplování, na což se NASA začala více zaměřovat se svou armádou rozličných satelitů sledujících vývoj klimatu. Tato snaha v minulosti přinesla značné škrty i pro program výzkumu hlubokého vesmíru.
Trumpovi poradci přitom už dříve vyslali jasnou zprávu a chtějí se zaměřit více na hluboký vesmír a jeho průzkum počítající s lidskou posádkou a méně už pak na výzkum samotné Země a jejího klimatu. Očekává se také, že by v tom měly hrát velkou roli soukromé společnosti, které mají také daleko větší touhu po vzdálených místech naší soustavy než po zkoumání klimatu.
Mezi uvedené poradce, kteří by se mohli i nadále pro Trumpa starat o kontakt s NASA, patří Robert S. Walker (dříve předseda House Science Committee) a ekonom Peter Navarro. Dle nich by úlohu NASA ve výzkumu klimatu měly převzít jiné agentury (především NOAA - National Oceanic and Atmospheric Association), které to prý zvládnou lépe a NASA se má zaměřit na výzkum celé Sluneční soustavy. Cílem má být to, aby NASA do konce tohoto století dokázala vyslat lidi ke všem planetám.
některé ze satelití NASA zkoumajících Zemi
Pod Trumpovým vedením by se tak nyní mohla v NASA s nedostatkem financí potýkat divize Earth Science, které Obamova administrativa v posledních letech navyšovala rozpočet z 1,5 miliard v roce 2009 na 1,92 miliard, i když to není hlavní problém financování. Jde především o to, že se postupně snižuje procento z celkového federálního rozpočtu, které do NASA putuje. V dobách příprav na lety na Měsíc to bylo až 4,4 %, zatímco už v 70. letech klesl rozpočet pod 1 %, v roce 2000 to bylo 0,75 % a nyní už jen půl procenta.
Může se tak stát, že divize Earth Science bude kompletně zrušena, ale zde mluvíme o předvolebních slibech konfrontovaných budoucí realitou. Noví prezidenti obvykle nezasahují tak výrazně do programů NASA, ale samotný Obama byl výjimkou, když vedle zaměření na výzkum klimatu zcela zrušil program Constellation (návrat na Měsíc) a vytyčil nejasný plán pro cestu na Mars. Lze očekávat, že Trump si nebude brát v mnoha věcech servítky, a tak by se asi nikdo nedivil, kdyby rázně zasáhl i do činnosti NASA. Co konkrétního to bude znamenat, se můžeme jen dohadovat.
Zdroj: The Verge
Trumpovi poradci přitom už dříve vyslali jasnou zprávu a chtějí se zaměřit více na hluboký vesmír a jeho průzkum počítající s lidskou posádkou a méně už pak na výzkum samotné Země a jejího klimatu. Očekává se také, že by v tom měly hrát velkou roli soukromé společnosti, které mají také daleko větší touhu po vzdálených místech naší soustavy než po zkoumání klimatu.
Mezi uvedené poradce, kteří by se mohli i nadále pro Trumpa starat o kontakt s NASA, patří Robert S. Walker (dříve předseda House Science Committee) a ekonom Peter Navarro. Dle nich by úlohu NASA ve výzkumu klimatu měly převzít jiné agentury (především NOAA - National Oceanic and Atmospheric Association), které to prý zvládnou lépe a NASA se má zaměřit na výzkum celé Sluneční soustavy. Cílem má být to, aby NASA do konce tohoto století dokázala vyslat lidi ke všem planetám.
některé ze satelití NASA zkoumajících Zemi
Pod Trumpovým vedením by se tak nyní mohla v NASA s nedostatkem financí potýkat divize Earth Science, které Obamova administrativa v posledních letech navyšovala rozpočet z 1,5 miliard v roce 2009 na 1,92 miliard, i když to není hlavní problém financování. Jde především o to, že se postupně snižuje procento z celkového federálního rozpočtu, které do NASA putuje. V dobách příprav na lety na Měsíc to bylo až 4,4 %, zatímco už v 70. letech klesl rozpočet pod 1 %, v roce 2000 to bylo 0,75 % a nyní už jen půl procenta.
Může se tak stát, že divize Earth Science bude kompletně zrušena, ale zde mluvíme o předvolebních slibech konfrontovaných budoucí realitou. Noví prezidenti obvykle nezasahují tak výrazně do programů NASA, ale samotný Obama byl výjimkou, když vedle zaměření na výzkum klimatu zcela zrušil program Constellation (návrat na Měsíc) a vytyčil nejasný plán pro cestu na Mars. Lze očekávat, že Trump si nebude brát v mnoha věcech servítky, a tak by se asi nikdo nedivil, kdyby rázně zasáhl i do činnosti NASA. Co konkrétního to bude znamenat, se můžeme jen dohadovat.
Zdroj: The Verge
