opraveno

Musíte se svojí inteligencí chlubit i tady?
Tržní kapitalizace je měřítko velikosti firem a to nejpoužívanější měřítko.
Svoji velikost samozřejmě AMD využívá. Kdyby neměla tak velkou tržní kapitalizaci, tak by nikdy nemohla koupit Xilinx, jednoduše proto, že tolik peněz nemá ­(na konci roku 2021 měla kumulovanou ztrátu z let minulých 1,5 miliardy dolarů­) a půjčit si tenkrát požadovaných 35 miliard dolarů opravdu nehrozilo. Díky tomu, že má vysokou tržní kapitalizaci, mohla nabídnout akcionářům Xilinxu místo peněz svoje akcie a oni na to přistoupili.
Co si Intel dovolí nebo nedovolí, to netuším. Každopádně se mu bude dýchat volněji, protože zoufalci jako vy mu už nebudou moci vyčítat, že využívá svou velikost k zadupání menší konkurence. Ale jak vidím, vás to stejně nepřesvědčí, takže je to jedno.
Co si dovolí AMD, to je taky ve hvězdách. Proti Intelu asi nic, protože nemá co nabídnout. Intel mohl na své dodavatele tlačit díky svému širokému portfoliu produktů. AMD nemá čím tlačit.

„Je zajímavé, jak lidem leží v žaludku Intel, který fabriky staví jak na běžícím pásu. Ale že Apple, AMD, nVidia, Broadcom, Qualcomm, MediaTek... nemají ani nestaví fabriku žádnou, to těm samým lidem nevadí. Jen pro srovnání ​­- Apple je 14x větší než Intel, nVidia je 3,5x větší než Intel, Qualcomm je stejně velký jako Intel, Broadcom je asi 1,2x větší než Intel.­" Radeček ­(vymyšleno jeho Ynteligentním mozkem­)

Tržní kapitalizace není to nejdůležitější pro vnímání velikosti v kontextu tohoto tvého příspěvku.
Např.
Nvidia Q4 2021 ­- čistý zisk 1,457 miliardy dolarů
Intel Q4 2021 ­- čistý zisk 4,623 miliardy dolarů

Konečně chápeš nebo si budeš dál hrát na Radečka­-Blbečka? Z čeho se staví fabriky? Z tržní kapitalizace nebo spíše ze zisku? Např. tržní kapitalizace Tesla Motors je obrovská, ale nemůže si za ní vytvořit ani polovinu R&D oddělení jako má Toyota.

Fabriky se staví většinou z betonu. Ale vy se asi ptáte, z čeho se ty fabriky financují. Rozhodně ne z čistého zisku ­(zbytečné zdanění­). Existují v podstatě tři možnosti financování. První je ta, kterou máte na mysli u Intelu. Tedy firma si vydělá dostatek peněz na to, aby z toho ufinancovala stavbu. Druhá možnost je, že stavbu financuje z úvěru, případně místo půjčování peněz v bance vydá nějaké firemní dluhopisy. No a třetí možností je, že navyšuje své základní mění a vydává nové akcie. Tímto třetím způsobem třeba financovala celou dobu výstavbu svých fabrik Tesla. Firmy samozřejmě používají i kombinaci těchto metod financování. Obecně platí, že firma použije to, co je pro ni v daný okamžik nejvýhodnější. Kdyby fabriku financovala nVidia, tak pravděpodobně volí možnost třetí. Kdyby potřebovali 20 miliard, tak naředí své stávající akcie jen asi o 3 %, což by pro akcionáře bylo pravděpodobně zkousnutelnější, než snížení provozního zisku na nulu na další dva roky.

Zbytečně to okecáváš. Nvidia si nemůže postavit 3,5x více fabrik než Intel, jak si jasně naznačil. Ona by totiž měla problém i s 0,5x počtem fabrik:­).

Asi v mém příspěvku vidíte něco, co jsem do něj nedal. Rozhodně jsem nenaznačoval, že Apple může postavit 14x víc fabrik, nVidia 3,5x víc fabrik, Qualcomm stejně fabric či Broadcom 1,2x fabrik. Jen jsem se podivoval nad tím, proč někdo vyčítá Intelu, že staví málo fabrik, když konkurence, která navrhuje své vlastní čipy, nestaví ani nevlastní žádné fabriky, přestože by si to mohla vzhledem ke své velikosti dovolit.

Tržní kapitalizace neukazuje velikost firmy, ale její hodnotu...
Meta před pár týdny neztratila 1­/4 své velikosti, jen ji investoři začali považovat o 1­/4 méně hodnotnou.

Pozn. Akvizice Xilinx snad nevyzadovala zadny uver, probehla ve forme vymeny akci ­(okolo 1,6 akcie AMD za 1 akci Xilinxu­) coz vychazelo z pomeru kapitalizaci v dobe dohody. Predpokladam, ze akcionari Xilinxu ziskali zcela nov ě vydane akcie AMD. Vzhledem k rustu akci AMD v mezidobi trzni hodnota vymenenych akci vzrostla z 35 mldUS$ na 50 mldUS$.

Reagujete na příspěvek, kde jsem napsal toto: ­"Díky tomu, že má vysokou tržní kapitalizaci, mohla nabídnout akcionářům Xilinxu místo peněz svoje akcie a oni na to přistoupili.­" Ale zdá se, že jste příspěvek na který reagujete, ani nečetl.

To nejspíš není podmínkou. Může to pravděpodobně proběhnout i při nížší kapitalizaci ­"kupujícího­" subjektu, pokud se tak strany dohodnou. Jen by v takovém případě ve výsledku většinu akcií pokračující společnosti vlastnili dosavadní majitelé akcií ­"kupované­" společnosti. Jedním takovým scénářem by mohla být například nepřevoditelnost držených práv ­(menší společnost musí jako subjekt přežít, jinak ztratí dosavadní práva k IP­). Myslím, že to je­(byl­) konkrétně případ AMD ­(v historii získaný přístup k x86 od Intelu měl toto omezení­), což mohlo být z jedním důvodů proč AMD nebylo v minulosti nikdy koupeno. V současností díky vypršení starých patentů k x86 a výměně AMD64 za SSE a & již toto omezení asi ani není účinné.

Ono asi vůbec nešlo o ten začátek souvětí, ale o to, že jsem úplně jasně psal o tom, že AMD ­"koupila­" Xilinx za své akcie, nikoli za peníze, na což vy jste nelogicky reagoval: ­"Pozn. Akvizice Xilinx snad nevyzadovala zadny uver, probehla ve forme vymeny akci­". Proto mi přišlo, že jste můj příspěvek, na který jste zareagoval, vůbec nečetl.

Měl jsem to číst pozorněji, ta zmínka o nutnosti vysoké kapitalizace mne zmátla. Nejsem jist, že by nějaké pravidlo v tomto ohledu existovalo ­(pokud ano, zajímal by mne způsob jeho stanovení .. minimální nutný poměr kapitalizací­).

To, že se použil k výpočtu poměru výměny akcí poměr kapitalizací obou společností v čase dohody mohlo být zvoleno pro jeho čitelnost ze strany akcionářů. Její úspěšnost je dána vírou akcionářů v akvizici ­(někdy je pro motivaci akcionářů prodávané společnosti přidáván bonus, výkupní cena­/akcii je navržena vyšší než tržní­). Odhad ceny společnosti může stát na řadě dalších faktorů ­(velikost trhu, podíl na trhu, obrat, marže­/ziskovot, růst, peněžní zásoba, zadlužení, majetek, IP, atd­). V tomto případě asi ne nahodou nezřídka využívaný odhad ceny ~= 10 x rocni_obrat take sedi, Xilinx ma obrat okolo 900milUS$­/Q .. takze 4x10x900=36mldUS$­). ;­-)