Turing: 18,6 miliard tranzistorů na obrovském čipu, je to materiál pro GeForce?

Nyní už víme, že nové GeForce budou založeny na architektuře Turing a alespoň některé z nich ponesou označení RTX. Je totiž možné, že low-endovým kartám se podpora ray tracingu vyhne, takže ty by pak stále patřily mezi GTX. Nás ale zajímá především to, co nabídne nový grafický hi-end, respektive hi-end do doby, než dorazí případná RTX 2080 Ti. 

 

 

Čipy generace Pascal ještě postrádaly jádra Tensor, která NVIDIA zahrnula až v generaci Volta a jde o jádra specializovaná na výpočty v plovoucí řádové čárce v přesnosti FP16 a jako taková se hodí především pro účely umělé inteligence. 

 

Generace Turing přihodila jádra RT právě pro zpracování grafiky a její vykreslování ne rasterizací, ale pomocí ray tracingu. Tato metoda sleduje ve scénách dráhu pomyslných paprsků světla mezi jejich zdrojem a kamerou či okem pozorovatele. Tyto paprsky se odrážejí od různých objektů, nebo se v nich lámou, a právě díky tomu je možné realisticky ztvárnit odrazy v lesklých materiálech, stíny, lom světla ve sklenicích, atd. Výkon RT Core se pak v podání NVIDIE měří počtem takových paprsků, které čip dokáže zpracovat za sekundu a aktuálně to tak je cca 10 miliard/s. 

 

V případě GPU Pascal měly ty nejlepší velikost 471 mm² a tvořilo je 11,8 miliard tranzistorů, přičemž výkon CUDA jader dosahoval 13 TFLOPS v FP32. Turing už zdaleka neobsahuje pouze CUDA jádra, i když ta stále zabírají největší plochu. Veliké jsou až 754 mm² a tvoří je 18,6 miliard tranzistorů, čili jsou po obou těchto stránkách menší než Volta GV100. 

 

Co se týče výrobního procesu, máme jasno v tom, že nejde o 7nm čipy. Půjde asi stále o 12nm FF od TSMC, čili vylepšený 16nm FF, protože Pascal má v jednom čtverečním milimetru cca 25 milionů tranzistorů a to samé se dá říci o Turingu. Pak ale nastupuje jedna důležitá otázka, a sice co z toho všeho (CUDA, Tensor, RT) chce NVIDIA dostat do nových GeForce? 

 

 

GeForce jako herní karty nepotřebují jádra Tensor, ale ray tracing byl v budoucích hrách slíben, takže znamená to snad, že karty jako RTX 2080 se budou skládat pouze z CUDA a RT jader? Dávalo by to smysl, kdyby ovšem NVIDIA nemluvila o nové generace hybridního renderování, kde se využije spolupráce rasterizace, ray tracingu i CUDA a AI (Tensor). Vypadá to tak, že veškeré dostupné prostředky čipu budou moci být využity pro vykreslení grafiky, aby žádný z nich nemusel ležet ladem. Jeden příklad za všechny, jádra Tensor mohou zajistit anti-aliasing (mluví se už konkrétně o DLAA - Deep Learning Anti-Aliasing)

 

Čili nové GeForce nejspíše nebudou ochuzeny o žádnou z hlavních částí architektury Turing a vše z toho budou moci využít pro své účely. Jenomže k tomu bude zapotřebí podpora softwaru a her, což je právě důvod, proč Jensen Huang tak zdůrazňoval podporu velkých vývojářů. 

 

Bude nějakou dobu trvat, než se přednosti architektury Turing plně projeví v praxi, ale kdy jindy by NVIDIA měla takové změny provést, než nyní, kdy AMD nedokáže dohonit výkon ani starých Pascalů?