Úložiště dat na internetu: k datům odkudkoli
24.1.2013, Radan Tuhý, článek
Stále častěji se hodí přistupovat k datům odkudkoli a z více počítačů, včetně možnosti sdílení a odkazování. Nejjednodušším způsobem, jak toho dosáhnout, je zřídit si některé internetové datové úložiště (cloud). Jak tato úložiště fungují a jaké máme možnosti?
Kapitoly článku:
Klíčovým momentem je volba vhodného internetového úložiště. Způsob využívání online datového prostoru se bude s největší pravděpodobností lišit u každého uživatele. Je to dáno především charakterem ukládání dat, osobními preferencemi, převažující platformou a podobně. Proces samotného výběru služby závisí na celé řadě faktorů, které jsme se pokusili shrnout do následujícího přehledu.
Poměrně důležitou vlastností internetového úložiště je jeho kapacita. Vzhledem k tomu, že primární funkcí je ukládání dat, je velikost prostoru, kterou dostaneme k dispozici, celkem zásadní. Většina z nás pravděpodobně nebude překračovat limit datového prostoru, který je k dispozici zadarmo, a budeme se tedy dívat na to, kolik dat vlastně můžeme uložit.
Neměli bychom ale zapomínat ani na budoucí možnost rozšíření, tedy dokoupení placeného prostoru za účelem navýšení kapacity. Nikdy nevíme, jestli něco takového v budoucnu nebudeme potřebovat, proto je dobré zvážit i tuto skutečnost a podívat se, jaké jsou podmínky a možnosti. Někteří poskytovatelé cloudového řešení nabízí progresivní navyšování, jiní dokonce za určitý paušální poplatek poskytnou neomezený prostor.
Někteří poskytovatelé nabízí také možnost získáni dodatečného úložiště zdarma, například za získání nového uživatele služby. To je například doménou služby Dropbox, kde za každého získaného uživatele získáme dodatečný prostor pro ukládání dat.
Služba Dropbox nabízí 500 MB za každého získaného uživatele.
Samotný způsob využívání online prostoru je taktéž podstatným faktorem. Jako příklad můžeme uvést Google Drive, který je prakticky dalším vývojovým stupněm Google Docs. Velkou výhodou je možnost souběžné editace dokumentů více uživateli, dokumenty interního formátu Google se navíc nepočítají do datového limitu a dostaneme k dispozici relativně pohodlnou možnost editace dokumentů ve webovém rozhraní s možností synchronizace s celou řadou zařízení.
Pokud bychom na internet nahrávali převážně fotografie, dalo by se uvažovat spíše o zřízení služby Dropbox, která má pro tento typ dat optimalizované synchronizační aplikace a umožňuje třeba v mobilním telefonu automatické ukládání pořízených fotografií do cloudu. Webové rozhraní ovšem nenabízí možnost editace dokumentů, pouze jejich stažení (u fotografií to neplatí, ty jsme schopni v internetovém prohlížeči normálně zobrazit).
Všechny cloudové služby (až na naprosté výjimky) hlásají nezávislost na použité platformě. To je na jednu stranu pravda, všechna data se nachází na webu (tedy na serveru provozovatele úložiště) a při práci s internetovým prohlížečem to rozhodně platí. Situace se ovšem trochu mění v okamžiku, kdy plánujeme instalovat synchronizační aplikace na počítač, případně nějaké další (např. mobilní) zařízení.
Jako příklad můžeme uvést Microsoft SkyDrive. Ano, na webu je práce s daty totožná, nicméně pokud vlastníme počítač s Linuxem, případně mobilní telefon s Androidem, můžeme narazit na drobné komplikace v podobě chybějících funkcí a snížení uživatelského pohodlí. Přece jenom, dá se předpokládat, že poskytovatel služby (v tomto případě Microsoft) bude mít zájem na tom, aby jeho služba fungovala nejlépe s jeho vlastním operačním systémem, tedy Windows, ať už ve své desktopové nebo mobilní verzi.
Pokud většina přátel a lidí v našem okolí využívá konkrétní cloudové úložiště dat, nejrozumnější volbou bude pravděpodobně zřídit si účet u stejného poskytovatele. Ostatní se nám nebudou muset přizpůsobovat, mají již u daného provozovatele vytvořené účty a zřejmě také uložená i nějaká data, která s námi prakticky okamžitě mohou začít sdílet (a naopak).
Před registrací je tedy praktické zjistit, co vlastně naše okolí nejčastěji využívá za služby, a podle toho se pak případně zařídit. Mít více úložišť zároveň je sice také možné, ale s rostoucím množstvím online úložišť roste roztříštěnost vlastních dat, a ze zkušeností musíme podotknout, že velmi jednoduše začneme ztrácet přehled o tom, co jsme kam vlastně uložili, a co jsme komu nasdíleli za data. Je to podobné, jako vlastnit více emailových schránek. Může to být praktické, ale nic se nemá přehánět.
Značný vliv na pohodlné využívání služby má také rychlost a přehlednost webového rozhraní. Pokud je rychlé a přehledné a jsme schopni provedením několika jednoduchých operací nasdílet potřebná data ostatním, je vše v pořádku. Přílišná komplikovanost a těžkopádnost nabídek je spíše na škodu, nehledě na to, že bez rychlého internetového připojení nám bude všechno trvat podstatně déle.
S tím také do značné míry souvisí rychlost synchronizace dat. Ta by měla začít prakticky v okamžiku, kdy do synchronizované složky nahrajeme nová data (případně původní data odstraníme). Pokud se tak neděje, synchronizace trvá nezvykle dlouho, nebo dokonce často generuje chyby a neprobíhá, obvykle to znamená komplikace a nutnost pravidelně kontrolovat vlastní data na webu (jestli tam vůbec jsou).
Rychlé a jednoduché webové rozhraní Dropboxu. Změny jsou okamžitě synchronizovány.
Ačkoli se to může zdát přehnané, je dobré zjistit také aplikační podporu pro námi zvolené úložiště. Pokud je k dispozici aplikace pro více platforem, je to velké plus dané služby. Naopak absence daného programu může způsobit nemožnost synchronizovat data na některých vybraných zařízeních.
Prakticky každé úložiště na internetu nabízí synchronizační nástroj pro operační systém Microsoft Windows. Kromě webového rozhraní tedy dostaneme možnost nakonfigurovat synchronizaci ve Windows, což může působit dostatečně, v praxi tomu ale tak obvykle nebývá. Hraje zde roli zejména velké množství dalších možných zařízení, s kterými bychom mohli v budoucnu chtít data synchronizovat. Pokud navíc daný poskytovatel nedal veřejně k dispozici svoje API (z anglického Application Programming Interface), znemožňuje tím vznik aplikací třetích stran, a my se tak stáváme závislí na tom, co daný provozovatel vytvoří za software.
Kromě synchronizačního nástroje pro Windows by se mohla hodit aplikace pro další operační systémy. Klienta pro OS X sice nabízí téměř všechny služby, to se už ale nedá říct o Linuxu, pro který celkem nepochopitelně chybí podpora např. u Google Drive. Podobná situace je také u chytrých telefonů. U naprosté většiny služeb jsme schopni získat aplikaci pro Android, ale to již neplatí pro Windows Phone nebo BlackBerry.
Zveřejnění API oceníme třeba v situaci, kdy bychom si přáli synchronizovat data např. v rámci domácího úložiště NAS. Operační systémy úložišť jsou navíc většinou postavené na Linuxu, takže skutečnost, že Linux nemáme na domácím počítači, ještě neznamená, že jeho podporu nemůžeme využít třeba u domácích úložišť (a podobně).
Někteří zaměstnavatelé mají tendence monitorovat datové toky v rámci své interní sítě, což je velmi často doplněno přístupem k internetu prostřednictvím serveru proxy. Ten navíc dovoluje zaměstnavateli poměrně efektivně blokovat určitý typ datových toků, a to včetně blokace konkrétních internetových stránek. Mezi blokovanými webovými stránkami se sice nejčastěji vyskytuje Facebook, na seznamu se ale může objevit také některé z internetových úložišť.
Před zřízením úložiště si tedy také otestujte, jestli se na webové rozhraní dostanete ze všech míst, odkud se připojujete k internetu. Rozhodně se nesnažíme nabádat k tomu, abyste místo práce trávili čas procházení soukromých dat, jedná se spíše o pojistku, že se na své úložiště dat dostanete a provedete potřebné úkony, bez kterých byste nemohli pokračovat v práci (např. nutnost neodkladného prohlédnutí fotografií přátel z dovolené).
Každá služba je svým způsobem specifická. Abychom výběr vhodného úložiště maximálně ulehčili, vybrali jsme několik internetových úložišť, která jsme vyzkoušeli a prozkoumali jejich možnosti.
Jelikož je poměrně komplikované monitorovat všechna možná úložiště, vybrali jsme ta nejpoužívanější, která navíc nabízí alespoň nějaký základní (rozumný) prostor pro naše data zadarmo.
Velikost úložného prostoru zdarma
Poměrně důležitou vlastností internetového úložiště je jeho kapacita. Vzhledem k tomu, že primární funkcí je ukládání dat, je velikost prostoru, kterou dostaneme k dispozici, celkem zásadní. Většina z nás pravděpodobně nebude překračovat limit datového prostoru, který je k dispozici zadarmo, a budeme se tedy dívat na to, kolik dat vlastně můžeme uložit.
Neměli bychom ale zapomínat ani na budoucí možnost rozšíření, tedy dokoupení placeného prostoru za účelem navýšení kapacity. Nikdy nevíme, jestli něco takového v budoucnu nebudeme potřebovat, proto je dobré zvážit i tuto skutečnost a podívat se, jaké jsou podmínky a možnosti. Někteří poskytovatelé cloudového řešení nabízí progresivní navyšování, jiní dokonce za určitý paušální poplatek poskytnou neomezený prostor.
Někteří poskytovatelé nabízí také možnost získáni dodatečného úložiště zdarma, například za získání nového uživatele služby. To je například doménou služby Dropbox, kde za každého získaného uživatele získáme dodatečný prostor pro ukládání dat.
Služba Dropbox nabízí 500 MB za každého získaného uživatele.
Typ ukládaných dat
Samotný způsob využívání online prostoru je taktéž podstatným faktorem. Jako příklad můžeme uvést Google Drive, který je prakticky dalším vývojovým stupněm Google Docs. Velkou výhodou je možnost souběžné editace dokumentů více uživateli, dokumenty interního formátu Google se navíc nepočítají do datového limitu a dostaneme k dispozici relativně pohodlnou možnost editace dokumentů ve webovém rozhraní s možností synchronizace s celou řadou zařízení.
Pokud bychom na internet nahrávali převážně fotografie, dalo by se uvažovat spíše o zřízení služby Dropbox, která má pro tento typ dat optimalizované synchronizační aplikace a umožňuje třeba v mobilním telefonu automatické ukládání pořízených fotografií do cloudu. Webové rozhraní ovšem nenabízí možnost editace dokumentů, pouze jejich stažení (u fotografií to neplatí, ty jsme schopni v internetovém prohlížeči normálně zobrazit).
(Ne)závislost na platformě
Všechny cloudové služby (až na naprosté výjimky) hlásají nezávislost na použité platformě. To je na jednu stranu pravda, všechna data se nachází na webu (tedy na serveru provozovatele úložiště) a při práci s internetovým prohlížečem to rozhodně platí. Situace se ovšem trochu mění v okamžiku, kdy plánujeme instalovat synchronizační aplikace na počítač, případně nějaké další (např. mobilní) zařízení.
Jako příklad můžeme uvést Microsoft SkyDrive. Ano, na webu je práce s daty totožná, nicméně pokud vlastníme počítač s Linuxem, případně mobilní telefon s Androidem, můžeme narazit na drobné komplikace v podobě chybějících funkcí a snížení uživatelského pohodlí. Přece jenom, dá se předpokládat, že poskytovatel služby (v tomto případě Microsoft) bude mít zájem na tom, aby jeho služba fungovala nejlépe s jeho vlastním operačním systémem, tedy Windows, ať už ve své desktopové nebo mobilní verzi.
Jaká úložiště již využívají naši přátelé
Pokud většina přátel a lidí v našem okolí využívá konkrétní cloudové úložiště dat, nejrozumnější volbou bude pravděpodobně zřídit si účet u stejného poskytovatele. Ostatní se nám nebudou muset přizpůsobovat, mají již u daného provozovatele vytvořené účty a zřejmě také uložená i nějaká data, která s námi prakticky okamžitě mohou začít sdílet (a naopak).
Před registrací je tedy praktické zjistit, co vlastně naše okolí nejčastěji využívá za služby, a podle toho se pak případně zařídit. Mít více úložišť zároveň je sice také možné, ale s rostoucím množstvím online úložišť roste roztříštěnost vlastních dat, a ze zkušeností musíme podotknout, že velmi jednoduše začneme ztrácet přehled o tom, co jsme kam vlastně uložili, a co jsme komu nasdíleli za data. Je to podobné, jako vlastnit více emailových schránek. Může to být praktické, ale nic se nemá přehánět.
Rychlost a možnosti webového rozhraní, synchronizace dat
Značný vliv na pohodlné využívání služby má také rychlost a přehlednost webového rozhraní. Pokud je rychlé a přehledné a jsme schopni provedením několika jednoduchých operací nasdílet potřebná data ostatním, je vše v pořádku. Přílišná komplikovanost a těžkopádnost nabídek je spíše na škodu, nehledě na to, že bez rychlého internetového připojení nám bude všechno trvat podstatně déle.
S tím také do značné míry souvisí rychlost synchronizace dat. Ta by měla začít prakticky v okamžiku, kdy do synchronizované složky nahrajeme nová data (případně původní data odstraníme). Pokud se tak neděje, synchronizace trvá nezvykle dlouho, nebo dokonce často generuje chyby a neprobíhá, obvykle to znamená komplikace a nutnost pravidelně kontrolovat vlastní data na webu (jestli tam vůbec jsou).
Rychlé a jednoduché webové rozhraní Dropboxu. Změny jsou okamžitě synchronizovány.
Dostupnost aplikací pro synchronizaci
Ačkoli se to může zdát přehnané, je dobré zjistit také aplikační podporu pro námi zvolené úložiště. Pokud je k dispozici aplikace pro více platforem, je to velké plus dané služby. Naopak absence daného programu může způsobit nemožnost synchronizovat data na některých vybraných zařízeních.
Prakticky každé úložiště na internetu nabízí synchronizační nástroj pro operační systém Microsoft Windows. Kromě webového rozhraní tedy dostaneme možnost nakonfigurovat synchronizaci ve Windows, což může působit dostatečně, v praxi tomu ale tak obvykle nebývá. Hraje zde roli zejména velké množství dalších možných zařízení, s kterými bychom mohli v budoucnu chtít data synchronizovat. Pokud navíc daný poskytovatel nedal veřejně k dispozici svoje API (z anglického Application Programming Interface), znemožňuje tím vznik aplikací třetích stran, a my se tak stáváme závislí na tom, co daný provozovatel vytvoří za software.
Kromě synchronizačního nástroje pro Windows by se mohla hodit aplikace pro další operační systémy. Klienta pro OS X sice nabízí téměř všechny služby, to se už ale nedá říct o Linuxu, pro který celkem nepochopitelně chybí podpora např. u Google Drive. Podobná situace je také u chytrých telefonů. U naprosté většiny služeb jsme schopni získat aplikaci pro Android, ale to již neplatí pro Windows Phone nebo BlackBerry.
Zveřejnění API oceníme třeba v situaci, kdy bychom si přáli synchronizovat data např. v rámci domácího úložiště NAS. Operační systémy úložišť jsou navíc většinou postavené na Linuxu, takže skutečnost, že Linux nemáme na domácím počítači, ještě neznamená, že jeho podporu nemůžeme využít třeba u domácích úložišť (a podobně).
Přístupnost webového rozhraní v zaměstnání
Někteří zaměstnavatelé mají tendence monitorovat datové toky v rámci své interní sítě, což je velmi často doplněno přístupem k internetu prostřednictvím serveru proxy. Ten navíc dovoluje zaměstnavateli poměrně efektivně blokovat určitý typ datových toků, a to včetně blokace konkrétních internetových stránek. Mezi blokovanými webovými stránkami se sice nejčastěji vyskytuje Facebook, na seznamu se ale může objevit také některé z internetových úložišť.
Před zřízením úložiště si tedy také otestujte, jestli se na webové rozhraní dostanete ze všech míst, odkud se připojujete k internetu. Rozhodně se nesnažíme nabádat k tomu, abyste místo práce trávili čas procházení soukromých dat, jedná se spíše o pojistku, že se na své úložiště dat dostanete a provedete potřebné úkony, bez kterých byste nemohli pokračovat v práci (např. nutnost neodkladného prohlédnutí fotografií přátel z dovolené).
Výhody, nevýhody a vlastnosti jednotlivých služeb
Každá služba je svým způsobem specifická. Abychom výběr vhodného úložiště maximálně ulehčili, vybrali jsme několik internetových úložišť, která jsme vyzkoušeli a prozkoumali jejich možnosti.
Jelikož je poměrně komplikované monitorovat všechna možná úložiště, vybrali jsme ta nejpoužívanější, která navíc nabízí alespoň nějaký základní (rozumný) prostor pro naše data zadarmo.
