V autě, na kole i pěšky: GPS navigace a mapy

Slovní spojení "mapové podklady" přesněji však geodata jsou v tomto směru velmi obsáhlý pojem. Rozdělení konkrétních map lze uvažovat podle širokého spektra různých hledisek - dle obsahu (topografické, tematické), účelu (vědecké, vojenské, školní aj.), měřítka (velké, střední a malé), zobrazovaného území atp. Jelikož se zabíváme problematikou GPS navigací, zaměříme se především na mapy elektronické/digitální.

Jejich síla spočívá v interaktivním pojetí (volba měřítka a detailů zobrazení, možnostech vyhledávání aj.) a vlastním přizpůsobení (routování, preference nejrychlejší/nejkratší trasy, placených/neplacených úseků apod.). Můžeme se s nimi setkat v rastrové (digitalizované), vektorové (bodové) a kombinované (rastrové s vektorovou vrstvou) podobě.

Nutno podotknout hned v úvodu, že proces tvorby těchto produktů není vůbec jednoduchý. Na vstupu se mohou objevit letecké/satelitní snímky, digitální modely terénu a samozřejmě také praktická lokální měření pomocí speciální techniky. Výjimkou nejsou ani převzaté již existující podklady. Tato činnost vyžaduje relativně dlouhý čas pro získání, zpracování údajů a nemalé finanční prostředky. Mapové podklady, s nimiž se setkáváme v zakoupených přístrojích, jsou zpravidla dílem specializovaných společností s mezinárodní působností. Ty se přímo zaměřují na sběr, vlastní tvorbu a aktualizaci dat z "celého" světa v celkem pravidelných intervalech.
Pokud bychom měli být konkrétní, zmíníme korporace Navteq a Tele Atlas, ale samozřejmě najdete i řadu menších/lokálních na území konkrétního státu (Central European Data Agency, PLANstudio, CONAN atp.). Pro výrobce navigační techniky by bylo velmi neefektivní tvořit mapy z vlastních zdrojů, a tak provádějí nákup dat od uvažovaných organizací. Pak záleží jen na nich, jak moc upraví jejich formu, vzhled nebo obsah před začleněním do vlastního programového vybavení. Proto bychom měli brát v úvahu zejména kvalitu mapy.
Tím myslíme zpracování silničních sítí (udává se obvykle v procentech), základní a detailní pokrytí obcí ulicemi a adresami, celkový počet tzv. bodů zájmu jako čerpací stanice, restaurace, odpočívadla, parkoviště, letiště, hotely, informační místa etc. Co se týká kvalitního pokrytí, v minulosti platilo zejména pro země západní Evropy jako jsou Velká Británie, Belgie, Holandsko, Lucembursko, Francie, Švýcarsko nebo Německo, přičemž se bavíme o materiálech dvou zmíněných mezinárodních institucích. Pro státy z východu byla situace odlišná, ovšem tento nedostatek se během posledních několika let vytrácí.
Dobré podmínky se dají obecně očekávat i v severských zemích (Norsko, Švédsko, Finsko) a také ve střední a jižní Evropě (Polsko, Česká republika, Slovensko, Rakousko, Itálie, Španělsko, Portugalsko). Naopak stále "nepříznivý" stav se dá předpokládat v severovýchodních oblastech (Estonkso, Lotyšsko, Litva, Bělorusko), východních zahrnujících Ukrajinu, Moldavsko, Maďarsko, Rumunsko nebo Bulharsko a jihovýchodních jako Chorvatsko, Černá hora, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Albánie či Řecko.
Když nahlédneme do nabídek mapových podkladů jednotlivých výrobců, najdeme v nich mnoho produktů spadajících do několika kategorií - silniční, cykloturistické a čistě turistické, letecké, námořní atp. Distribuce je řešena pomocí optických disků DVD, častěji se však setkáváme s řešením na paměťových kartách různých strandardů (pokud již nejsou nahrané v samotném zařízení). K dostání jsou buď samostatně nebo společně s navigačním softwarem pro určitý typ zařízení. Dle značky a typu produktu mohou pokrývat rozsáhlá území nebo jen vybranou lokalitu či zemi.
Je zcela zřejmé, že prostředí nejen kolem nás se bez přestání vyvíjí. Neustále vznikají nové objekty, zanikají ty nepoužívané a staré, mění svoji funkci apod. Na základě toho bychom mohli napsat, že mapování a s tím související aktualizace podkladů je jakýmsi nekončícím procesem, a je třeba na ni brát při koupi ohled. I když se nedá z dlouhodobého hlediska zajistit, aby veškerá data byla vždy 100% aktuální, situace je v tomto ohledu ucházející.

Jak jsme výše napsali, velké mezinárodní korporace vydávají své aktualizace v pravidelných intervalech. Nicméně zda se takto zachovají i výrobci GPS navigací a poskytnou svým zákazníkům nově uvedené mapy nebo jen pouhé upgrady, to záleží zcela na jejich obchodní politice. Na jejím základě se setkáváme také s různými poplatky a cenami za tyto služby.

Obecně je důraz u elektronických/digitálních map kladen na jejich srozumitelnost. Pouhým pohledem na displej přístroje bychom se měli být schopni zorientovat. K tomu například přispívá schematické zobrazení následujícího manévru (nejčastěji v podobě směrové šipky), jež lze kombinovat přímo s mapou. Na závěr je nutné zopakovat, že bychom měli brát v úvahu kvalitu mapy a její aktuálnost případně možnost ji v budoucnu pravidelně updatovat. Také nesmíme zapomenout zdůraznit, že mapový software je vždy zpracováván jen pro přístroje vlastní značky a nelze jej používat v konkurenčních navigátorech.