Tak baterka elektromobilu Vám domácnost také zvládne napájet cca dva týdny.

Jo, když s tím autem nikam nepojedu a nebudu vařit, ohřívat vodu a topit. Když budu vařit 2 hodiny denně 3kw, tak jsem kapacitu elektromobilu vyčerpal. Když cca 10x ohřeju ­(od studené­) bojler, tak taky. Topení v mrazech nebude nic moc ani na agregát, ale pořád lepší, než na tu baterku z auta. Jasně, když bude blackout, tak člověk omezí komfort. Jenže když budu mít v garáži nafťáka s plnou nádrží, tak můžu autem jet pro zásoby 500km tam a 500km zpět, pokud tam nepůjde natankovat, nebo 1000km tam, natankovat, nabrat kanystry a zase zpět. Když domácnost pojede na elektromobil, tak autem pak už nikam nedojedu :­-D

"Když budu vařit 2 hodiny denně 3kw, tak jsem kapacitu elektromobilu vyčerpal.­"

Pokud bude vážný blackout, tak se asi budeme snažit šetřit a nebudeme hodiny péct kuře v elektrické troubě. To se nejspíše omezíme na něco, co se rychle udělá ve vařící vodě ­(nemám­-li plyn, který ale může být bez elektřiny v dlouhodobějším horizontu také problém­).

"Topení v mrazech nebude nic moc ani na agregát, ale pořád lepší, než na tu baterku z auta.­"

Nebudete přeci vytápět celý barák, ale ideálně jednu, dvě místnosti ­(a to ještě jen tak, abyste tam neumrzl­). Naftovou Octavií barák nevytopíte vůbec. A když tu naftu dáte z auta do dieselagregátu, tak s tím autem také moc daleko nedojedete.

"Jenže když budu mít v garáži nafťáka s plnou nádrží, tak můžu autem jet pro zásoby 500km tam a 500km zpět, pokud tam nepůjde natankovat, nebo 1000km tam, natankovat, nabrat kanystry a zase zpět.­"

Bude blackout a bude se jezdit z Ostravy na nákup do Aše a z Aše do Ostravy :­-­)

Určitě máte pravidelně plnou nádrž v autě ­(v průměru budete zhruba na polovině ­- možná budete mít štěstí na plnou, možná naopak smůlu na téměř prázdnou, obzvlášť takoví, kteří tankují vždy při hladovém oku za pětikilo­). U elektromobilu je díky pravidelnějšímu dobíjení větší šance, že bude blíž plnému nabití. Nejspíš se budete snažit naopak svou spotřebu minimalizovat a nakoupit co nejblíž. Pokud vůbec bude co kupovat ­(viz chaos při začátku koronavirové pandemie, a to jsme proud měli­). Na tankování potřebujete také elektřinu. Drtivá většina čerpacích stanic fungovat nebude, a ty, které ano, mohou být vyhrazeny pro přednostní odbavování záchranných složek a nikoli veřejnost.

Ideální je prostě mít co nejvíce záložních řešení různého typu.

S tím se dá souhlasit, obzvlášť po odstavování uhlí a neochotě budovat jádro. Myslím si, že by stabilní zdroje měly tvořit většinu. Na druhou stranu právě nestabilní zdroje tlačí na budování nejrůznějších typů bufferů ­(nemusí to být nutně baterie­), tedy větší připravenost na nestabilitu ­(kterou ale také samy způsobují­). Mohou pak získat více času v případě, že se něco stane.

Právě. S patřičnými buffery se dá zvládnout i jistý ­(malý­) podíl nestabilních zdrojů. Ale většinu je potřeba mít stabilnícha řiditelných. Nemusí to být obrovské centrální zdroje, stačí i menší, decentralizované. Ale není možné být závislý na tom, jestli svítí dobře sluníčko a fouká přiměřený větřík. A to ani v tak zaostalé zemi, kde průmysl představuje karavana velbloudů. ­(Vím, přeháním, ale zase ne moc­) Natož, když chtějí šílenci takto ­"pohánět­" průmyslové státy.

Ono je to vlastně trochu k zamyšlení ­- zda je člověk více závislý na palivech s elektromobilem či s klasickým spalovákem. Elektřina se v domácích podmínkách vyrábí o poznání lépe, než benzín.

A lépe se doma skladuje.

Vážně? Kanystr 500 kč.+ Benzín ­(nafta­) 700 kč. Baterie: 100 tisíc kč. Nebo generátor za 3000 a k němu kanystr a benzín.

To je naivní představa. Benzín sice můžu snadno skladovat třeba v sudech, ale životnost má omezenou. Navíc jakmile mi ten benzín dojde, jsou mi sudy i s generátorem k ničemu. Benzín si doma těžko vyrobím. Zatímco baterie mají životnost roky a dobíjet je mohu opakovaně ­- třeba ze sluníčka.

Navíc ten systém s bateriemi se vyplatí i za normální situace, takže nezahálí. Zatímco generátor asi za bežné situace startovat nebudete ­- jen aby se vyjel stárnoucí benzín. Životnost solárního systému je třeba 10+ let, takže je člověk po tu dobu nezávislý. Těžko bude mít někdo domá zásobu benzínu na takovouhle dobu, kdy se navíc i zkazí.

Tímto se nehádám ani nepropaguji solárka a větrníky. Jen je to takový námět k zamyšlení se nad krátkozrakostí.

A pochopitelně pokud bychom měli řešit jen jednodenní výpadek, tak elektřinu nepotřebujeme vůbec. 24h bez elektřiny se snad přežít dá. A kritické provozy snad mají své zálohy.

Ona třeba už taková baterka elektromobilu může být v tomto dost nápomocná ­(obvykle se udržuje ve stavu blízkému nabití­). V mém případě mám průměrnou spotřebu 3,4 kWh­/den, to by elektromobil zvládl domácnost napájet na 2 týdny, kdybych se nijak neomezoval. Což když bude problém, asi si člověk dá pozor, aby neplýtval. Pak je zase otázkou, zda je konkrétní domácnost schopna toto využít, což prozatím platí minimálně. Solární systém může zajistit alespoň mírnou samostatnost ­(obzvlášť pokud se člověk uskromní­), ty buffery mohou opět zajistit aspoň krátkodobou zálohu a přidat tak trochu času.

Také je otázkou, k jakému problému dojde. Pokud to bude dlouhodobý nedostatek výroby, standardní nepřízeň počasí kritická pro mnohé OZE nebo velký kybernetický útok jako v knize Blackout od Marca Elsberga, kde se skokově vypnula spotřeba ­(odstavení chytrých elektroměrů­) a byl problém v podstatě opačný ­- kvanta elektřiny, ke kterým chyběli odběratelé ­- největší problém právě pro ty stabilní zdroje ­(jádro­). Což je také námět k zamyšlení, zda náhodou nebudeme mít problém ne kvůli nestabilitě zdrojů, nadměrné spotřebě EV, ale třeba kvůli kybernetickému útoku na infrastrukturu, která je stále více a více propojena s Internetem.

I když je pravda, že počáteční investice do skladovacích kapacit je sice vyšší, ale lze je doplňovat i v domácích podmínkách.