Pěkně popsáno a plný souhlas, jen bych dodal, že se sice těží pořád stejné množství bitcoinů zhruba každých 10 minut, nicméně jednou za pár let se množství sníží vždy o polovinu. Tak postupně poroste význam poplatků za transakce.
Odpovědět1 0
Nejsem fyzik, o relativitě mám jen obecné povědomí, co do mě natloukli na VŠ, ale nemohu s vámi souhlasit :)
1. Poslední vzorec na https://en.wikipedia.org/wiki/Time_dilation#Simple_inference_of_velocity_time_dilation - pokud bude v=c, vyjde nekonečný čas. Pro pozorovatele pohybujícího se rychlostí světla čas neexistuje. To je samozřejmě jen teoretická úvaha, protože hmotný pozorovatel nikdy rychlosti světla nedosáhne.
2. Autor sám přiznává, že jeho video tento problém neřeší: 'I've taken liberties with certain things like [...] ignoring the laws of relativity concerning what a photon actually "sees" or how time is experienced at the speed of light'
Ono přeci jen video o nulovém čase by nemělo takový úspěch :)
1. Poslední vzorec na https://en.wikipedia.org/wiki/Time_dilation#Simple_inference_of_velocity_time_dilation - pokud bude v=c, vyjde nekonečný čas. Pro pozorovatele pohybujícího se rychlostí světla čas neexistuje. To je samozřejmě jen teoretická úvaha, protože hmotný pozorovatel nikdy rychlosti světla nedosáhne.
2. Autor sám přiznává, že jeho video tento problém neřeší: 'I've taken liberties with certain things like [...] ignoring the laws of relativity concerning what a photon actually "sees" or how time is experienced at the speed of light'
Ono přeci jen video o nulovém čase by nemělo takový úspěch :)
Odpovědět1 0
Hodnota těžby je v běhu ekosystému a evidentně jsou lidé, co jsou ochotni ji platit. Banky také spotřebovávají energii na to, aby přesouvaly peníze tam a zpátky.
Nicméně souhlasím, že spotřevovaná energie je zbytečně vysoká. A nejsem sám, proto existují Proof of Stake měny a měny nepoužívající blockchain (nano, iota a další).
Nicméně souhlasím, že spotřevovaná energie je zbytečně vysoká. A nejsem sám, proto existují Proof of Stake měny a měny nepoužívající blockchain (nano, iota a další).
Odpovědět0 1
Jasně, neschopnost jít s dobou je bohužel vlastní hudebnímu, filmovému i jiným mediálním průmyslům.
Kvantita u hudby zásadně vzrostla, s tím souhlasím, s kvalitou bych nesouhlasil, mám osobně opačný dojem, ale to je věc názoru a žánru, kde se člověk pohybuje.
Jen se mi opravdu nezdá, že kdyby pirátství najednou z nějakého důvodu "přestalo fungovat" (např. by riziko z něho bylo pro naprostou většinu neakceptovatelné), tak že by zisky z hudby/filmů nešly nahoru. Lidé, co znám, pirátí většinou z pohodlnosti, možná začnou poslouchat méně hudby a sledovat méně filmů, ale nepřestanou úplně.
Jinak jde možná o mou sociální bublinu, ale většina lidí, co znám, nesleduje TV vysílání. A když už sledují, tak jen pár kanálů. Kabelovku má málokdo, většinou jen jako vedlejší produkt balíčku s Internetem. Na TV podle mě dneska koukají už jen starší lidé a maminy na mateřské...
Kvantita u hudby zásadně vzrostla, s tím souhlasím, s kvalitou bych nesouhlasil, mám osobně opačný dojem, ale to je věc názoru a žánru, kde se člověk pohybuje.
Jen se mi opravdu nezdá, že kdyby pirátství najednou z nějakého důvodu "přestalo fungovat" (např. by riziko z něho bylo pro naprostou většinu neakceptovatelné), tak že by zisky z hudby/filmů nešly nahoru. Lidé, co znám, pirátí většinou z pohodlnosti, možná začnou poslouchat méně hudby a sledovat méně filmů, ale nepřestanou úplně.
Jinak jde možná o mou sociální bublinu, ale většina lidí, co znám, nesleduje TV vysílání. A když už sledují, tak jen pár kanálů. Kabelovku má málokdo, většinou jen jako vedlejší produkt balíčku s Internetem. Na TV podle mě dneska koukají už jen starší lidé a maminy na mateřské...
Odpovědět1 1
Studii jsem sice nečetl, jen článek, ale mně třeba závěry překvapují. Za dvacet let, co má skoro každý doma internet, klesly příjmy z hudby o polovinu, viz třeba:
https://www.digitalmusicnews.com/2014/08/26/music-industry-1973-2013/
Co se filmů týče, dřív se sice taky kopírovaly videokazety a DVD, ale pořád si je velké množství lidí kupovalo, nebo půjčovalo v půjčovnách. Dnes v mém okolí znám možná tak 10 % lidí, co za filmovou produkci platí (mimo občasnou návštěvu kina).
Ze své vlastní zkušenosti bych tedy řekl, že kdyby pirátství neexistovalo, příjmy by byly opět nahoře. Čímž rozhodně nechci obhajovat nějaké další pravomoce státu.
https://www.digitalmusicnews.com/2014/08/26/music-industry-1973-2013/
Co se filmů týče, dřív se sice taky kopírovaly videokazety a DVD, ale pořád si je velké množství lidí kupovalo, nebo půjčovalo v půjčovnách. Dnes v mém okolí znám možná tak 10 % lidí, co za filmovou produkci platí (mimo občasnou návštěvu kina).
Ze své vlastní zkušenosti bych tedy řekl, že kdyby pirátství neexistovalo, příjmy by byly opět nahoře. Čímž rozhodně nechci obhajovat nějaké další pravomoce státu.
Odpovědět0 1
Dobrý nápad, vzhledem k tomu, kolik lidí jezdí s Google navigací, doufám, že do nich funkcionalitu brzy přidají a navigace bude optimalizovat trasu i podle děr v silnicích. Akcelerometr má dneska prakticky každý smartphone, tak by to neměl být problém.
Odpovědět0 0
Ta využitelná kapacita ale není poloviční... vůbec ten test je podle mě dost odfláklý, zřejmě autor neměl k dispozici měřící techniku (i když jinak články pana Šurkaly čtu rád).
V prvním testu se měří, kolikrát se foťák nabije, při výpočtu dodané energie se však neberou do úvahy ztráty při nabíjení, což nezáleží jen na elektronice článku, ale i foťáku a hlavně bateriích. Při účinnosti nabíjení baterie 70 % se tak dostáváme na 16 Wh. Pořád to na 20,7 Wh pokulhává, ale už to není tak hrozné.
Druhý test (jinak dobře zařazený - provoz na externí baterii místo nabíjení) autor pro jistotu tolik nevyhodnocoval, protože mu předpokládám vyšla stejná nesmyslná čísla jako mně - pokud navigace vydrží na nabití běžně 4 hodiny, má 1,25 Ah baterii na 3,7 V a vydržela v testu 30 hodin (z vybitého stavu), dostáváme, že zařízení dodalo (bez zepočtení ztrát prvního nabíjení) zhruba 30/4 * 1,25 * 3,7 = 34,7 Wh. O čemž bych si dovolll pochybovat (ne o tom, že autor naměřil, ale o tom, že opravdu dodalo).
Takže celé měření má sice nenulovou, ale opravdu jen orientační informační hodnotu.
V prvním testu se měří, kolikrát se foťák nabije, při výpočtu dodané energie se však neberou do úvahy ztráty při nabíjení, což nezáleží jen na elektronice článku, ale i foťáku a hlavně bateriích. Při účinnosti nabíjení baterie 70 % se tak dostáváme na 16 Wh. Pořád to na 20,7 Wh pokulhává, ale už to není tak hrozné.
Druhý test (jinak dobře zařazený - provoz na externí baterii místo nabíjení) autor pro jistotu tolik nevyhodnocoval, protože mu předpokládám vyšla stejná nesmyslná čísla jako mně - pokud navigace vydrží na nabití běžně 4 hodiny, má 1,25 Ah baterii na 3,7 V a vydržela v testu 30 hodin (z vybitého stavu), dostáváme, že zařízení dodalo (bez zepočtení ztrát prvního nabíjení) zhruba 30/4 * 1,25 * 3,7 = 34,7 Wh. O čemž bych si dovolll pochybovat (ne o tom, že autor naměřil, ale o tom, že opravdu dodalo).
Takže celé měření má sice nenulovou, ale opravdu jen orientační informační hodnotu.
Odpovědět0 0
Nejsem tedy žádný ligvista, ale pod větou "Porovnáním disků v benchmarku CrystalDiskMark jsme zjistili téměř totožné chování všech tří recenzentů při sekvenčním čtení i zápisu." bych si představil spíše jak si šli tři redaktoři udělat kafe a přečíst noviny během testů :) Nemělo tam být "recenzovaných"? Nebo jsem jen něco nepochytil?
Odpovědět0 0
Navíc bych neřekl že je úplně mrtvý, na freeware herní scéně se používá, na Linuxu si pak DirectX moc neužijí.
Odpovědět0 0
