Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Vědci objevili materiál supravodivý při pokojové teplotě, ale ještě mu nerozumí

15.10.2020, Jan Vítek, aktualita
Vědci objevili materiál supravodivý při pokojové teplotě, ale ještě mu nerozumí
V časopisu Nature se objevila práce popisující objev materiálu, který je supravodivý při teplotě kolem 15 stupňů Celsia, kterou bychom asi v pokoji mít nechtěli, ale není žádný problém jí dosáhnout. 
Obvykle se totiž supravodivosti dosahuje při extrémně nízkých teplotách a objev materiálu, který bude mít takovou vlastnost při teplotách, v nichž se cítíme komfortně, lze označit za jeden ze Svatých grálů současné fyziky. Takže byl objeven, jak se píše v časopise Nature
 
diamantová kovadlina
 
Jak dobře víme, supravodivý materiál dokáže vést elektrický proud zcela beze ztrát, jež označujeme za odpor. Elektrony v něm tvoří Cooperovy páry, jak popisuje například tento článek. Využití takových vodičů můžeme nalézt třeba v supravodivých magnetech, které na rozdíl od klasických elektromagnetů není třeba napájet, neboť proud se z uzavřeného obvodu díky nulovému odporu neztratí. Dnes už se supravodivé magnety pochopitelně využívají, ovšem vyžadují chlazení na teplotu alespoň kolem 4 Kelvinů, čili velice blízko k absolutní nule. Čili na novém objevu je nejdůležitější právě supravodivost při 15 °C. 
 
Tým vědců si v tomto případě vzal na pomoc prvky síry a uhlíku a s využitím vodíku vytvořil sulfan (H2S) a metan (CH4). Tyto sloučeniny pak umístil na hroty diamantové kovadliny a vytvořil extrémní tlak kolem 270 gigapascalů, což je asi 3/4 hodnota tlaku nacházejícího se v zemském jádře. Poté byl na stlačený materiál namířen laser, který po celé hodiny působil na vazby síry. 
 
Problém je ten, že sami autoři nevědí, co vlastně tímto způsobem vytvořili, neboť diamantová kovadlina jim brání v použití rentgenu či jiných metod pro zjištění složení a rovněž nepomáhá to, že vzorek se při vyšších tlacích fyzicky zmenšuje. A je tu i další očividný problém, a to onen vysoký tlak. Supravodivost sice pozorovali už od tlaku 140 gigapascalů, ale i to je pochopitelně extrémní hodnota. Je tu ale naděje, že materiál bude možné chemicky upravit tak, aby si zachoval své vlastnosti i při mnohem nižším tlaku. 
 
Zdroj: Nature