Já tedy nevím, jaká je definice „plného osvitu“ a tedy jak se spočtou ty 3,5 vs. 6 hodin.

Ale potom se ptám: s tím se dá něco ­(lidskými silami­) „dělat“?
Třeba že by zastavili otáčení Země nebo tak něco? :­-)

Měl jsem na mysli poměr instalovaného výkonu a skuteečné ­"výroby­" elektřiny. Který je v čr cca 3,5h na den. Ovšem v průměru za celý rok, v létě je to podstatně více, v zimě daleko méně. A ano, lidskými silami se s tím nedá dělat nic, proto jsem to zmínil jako ­"drobnou­" vadu na kráse.

No, jenže těch 3,5 hodiny platí pro starší generace křemíkových solárních panelů, které pracují jen tehdy, když na ně přímo svítí slunce. Což ale tyhle nejsou. Takže nejde o ­"vadu na kráse­", když tuto vadu nemají ­(rozhodně ne v takové míře­). Otázkou samozřejmě je, kdy se hybridní solární panely ­(ne nutně tento typ­) objeví reálně na trhu, za jakou cenu a s jakou výdrží.

No tak fajn, budou mít MOŽNÁ 4,5 hodiny. Stále naprosto k ničemu. A navíc je to zcela nepředvídatelné i v létě. Přijde mráček a během 10s jde výkon ­"elektrárny­" na půlku.

No počkej. Spočítal sis to? Vysmíváš se tady půlce, tak si to schválně spočítej. Průměr dne 12 hodin, z toho 3,5 hodiny slunka, 8,5 hodiny zamračeno ­(kdy je to dnes blízko nule­). Kdybys byl při zamračenu na té tvé půlce, tak bys měl 3,5×1 + 8,5×0,5 = 3,5+4,25 = 7,75 h. Zdvojnásobení mi nepřijde jako ­"k ničemu­".

Jenže ono to k ničemu je. A vždy bude, i kdyby to na plno využilo každou vteřinu, kdy na to svítí slunce. Dobré jako pomocný zdroj. Když se to chytře ­(tedy draze­) využije, může tím domácnost pokrýt část vlastní spotřeby. Což by nebylo špatné. Jenže domácnost. Kde máte průmysl, kde máte dopravu? Jako lokální zudroj použitelné, jenže pseudozelení to propagují jako zdroj globální. A globálně to prostě k ničemu je a vždy bude. ­(a i jako lokální zdroj by to nebylo potřeba, kdyby se raději soustředila snaha na bezpečnější jaderné elektrárny a případně pokusy o fůzi.­) Jediné reálné využití kde to má smysl je mimo síť, kam se prostě nedá natáhnout drát.

Už by ses mohl konečně rozhodnout, o co ti vlastně jde. V prvním příspěvku jsi řešil to, že je to k ničemu, když slunce svítí 3,5 hodiny a jak to hodlají řešit. A když se ukázalo, že jde právě o technologii, kterou to řeší, tak najednou je to k ničemu zase z jiného důvodu? Proč najednou řešíš nějaké globální zdroje, pseudozelené, když jsi řešil dobu osvitu? Psal jsi v prvním příspěvku něco o globálním zdroji? Nevidím to tam. Ještě v předposledním příspěvku jsi řešil ­"mráčky­". Proč tedy najednou skáčeš z mráčků a diskuze o efektivitě panelu za neideálních podmínek na něco jiného?

Vždyť ani sami tvůrci to nikomu necpou jako globální řešení pro všechny energetické problémy světa. Nikdo ti tu nevyvrací, že to je nebo není vhodné jako primární zdroj. O tom ale také nebyla diskuze. Celou dobu jsi tu točil o tom, že je to k ničemu kvůli mráčkům. A najednou...

Mlady hloupy priteli, ten zasadni rrozdil je ze Zeme je osvetlovana celodenne, pouze ruznou intenzitou a ruznou vlnovou delkou.

Plus ta drobnost, že takzvané rozptýlené svěšštlo prostě má podstatně méně energie než plná palba. Stačí vylézt pod mrak a na plnéí slunce, rozdíl je víc než citelný na vlastní kůži :)

Ted jste si trrochu nabehl, mohu vam dat pocitit na vlastni kuzi jak se chova vlnova delka 9,3 um a 808 nm ev 1064 ve vsech pripadech bude CW a rizeno na 50%. jednoduse z toho duvodu ze pri stejnem vykonu clovek vnima stejny vykon ruzne, v zavislosti na tom jak clovek absorbuje. :­-­) Ale clovek neni clanek.

Jo, ale intenzita prosě klesá. Všude. I přes nejtenčí mrak. natož přes nějaký ­"běžný­" A s tím se nadělá leda pendrek. A klesá rozhodně i u Uv a IR složky.

Je jasne ze neco jako absorbcni vlastnosti ti nic nerikaji, no nic.

s tím osvitem je to asi trochu jinak, že? protože jestli nemáme natáčecí FV panely ­- teď upřímně ­- kdo někdy viděl solární elektrárnu s natáčecími panely? kdo se hlásí? nebo aspoň někde ve světě? adresu? hm? ­- tak osvit panelu 12h je trošku nesmysl ne?
neboť v šest ráno­/večer světlo dopadá na panel jak? rovnoběžně ­- sin0=0 ­- výborně, to je výkon, panečku
dobře, v 8:00­/16:00 dopadá jak? pod úhlem 30° ­- ale pouze v případě, že je panel vertikálně vhodně natočený taky ­(což NENÍ­) takže je to MAX teoreticky sin30°=0,5 ... prakticky by to mohlo být 20°

no a takhle můžeme vesele pokračovat ­- což je naprosto zbytečná věc, jelikož fanatiky to jenom utvrdí v jejich pravdě, ať už je jakákoli ­- klidně opačná ..... a nikoho dalšího to nezajímá, dokud to sype

Tak bereme tu dobu svícení slunce na panel nebo výslednou efektivitu? Pokud jde o ty siny, kosiny... tak to je, pokud se nepletu, v průběhu dne ve výsledku cca 63 %. Takže máme­-li 7,75 h vodorovně uloženého panelu, tak by to byl ekvivalent 4,9 hodiny kolmého svícení. Jenže panely jsou obvykle natočeny tak, aby toto číslo bylo vyšší.

Nicméně je to stejně úplně jedno, protože jsme řešili, o kolik se zlepší efektivita tím, že je možné sbírat všechny vlnové délky. A to bude dvojnásobek a je jedno, zda budeme nebo nebude počítat se siny, kosiny... Buď budeme počítat 7,75 vs 3,5 nebo 4,9 vs 2,2, obojí bude cca dvakrát tak velké.

Prostě ten poměr mezi oběma řešeními bude stejný, kosinus nekosinus, ať už je ten nárůst jakýkoli.

já jsem s osvitem 12h nepřišel
neupírám vyšší účinnost panelů ­(vypadá to fajn­), ale počkáme si na reálné výsledky, kolik to vlastně bude ­(mimo laboratoř­)

p.s. jak jsou natoženy FV panely vím docela dobře a taky si to umím trochu spočítat ­- jsou stacionární a pohyb hvězdy víme hezky dopředu ­- což nemá nic s tématem článku ale rozebírá se to tu ve vlákně

No viděl. Na ISS. tyhle panely budou hodně drahý a nejspíš se skoro nikam jinam než do vesmíru hodně dlouho nedostanou a tam ušetřená hmotnost kterou musí vynést cenu zamázne.

No však přeci už udělali. Výhodou článků, které kombinují mnoho vrstev a schopnost převádět světla různých vlnových délek, je mimo jiné i to, že jsou schopny pracovat lépe i v situacích, kdy je pod mrakem ­(tedy dokáží převádět i to světlo, které nejsou normální panely pod mrakem schopny převádět­).

Ještě bych doplnil, že panely nemusejí mít uplatnění pro nějaké běžné zahrádkáře, kteří to chtěj mít na střeše, ale třeba pro různé speciální uplatnění ­(v kosmu­), kde cena není rozhodující.

přečetl jsem si původní články, primární zdroj je placený ­(takže ten jsem neviděl­) ­- nikde se nepíše, na jaké vlnové délky jsou vrsty naladěny a už vůbec ne, že by tento článek uměl vytěžit spektrum pod 700nm
což jestli neumí, tak bude pod mráčkem pořád stejně bezmocnej
nebo jsem něco ve zdrojích minul?

Ale vždyť to už vyplývá ze samotné účinnosti. Aby to mohlo dosáhnout 47%, tak to musí zpracovávat i jiné vlnové délky. Solární panely mají účinnost kolem 20 % právě proto, že pracují jen s úzkým rozsahem vlnových délek. Když budeš zpracovávat např. jen červené odstíny, tak přeci nemůžeš dosáhnout 100% účinnosti, protože nezpracováváš modré, zelené a další odstíny. Jinak řečeno, když budeš červené odstíny převádět se 100% účinností a panel nebude schopen zpracovávat jakékoli jiné odstíny, tak ten panel bude mít ve výsledku cca 30­-35% účinnost. Tedy při dosažení 47% účinnosti to musí zpracovávat více vlnových délek už jen proto, že je to 47 %. A hybridní vrstvené panely se dělají právě proto, aby byly schopné zpracovávat více různých vlnových délek.

Ostatně je tam k tomu i obrázek, který ukazuje, že se každá vrstva stará o jiné vlnové délky, stačí se pozorně podívat. Je sice maličký, ale něco se z toho dá poznat: https:­/­/media.springernature.com­/m312­/springer­-static­/image­/art%3A10.1038%2Fs41560­-020­-0598­-5­/MediaObjects­/41560_2020_598_Fig4_HTML.png?as=webp

ten obrázek je prosím odkud? nikde ve zdrojích jsem ho neviděl ­(možná mám nějak zablokovaný?­)

pokud se jim podařilo vyvinout vrstvu, která má vrchol někde pod 1200nm ­- výborně, to by mohlo něco málo vzít i přes oblačnost ... ale vyloženě specifikovaný to nikde nevidím

mimochodem to, že umí udělat 6 vrstev, každou pro jinou frekvenci, neznamená, že umí pod 750nm ­(netvrdím, že neumí, ale že jsem to neviděl nikde napsaný)

Na té stránce, o které jste sám mluvil, že je tam ten článek jen placený ­(https:­/­/www.nature.com­/articles­/s41560­-020­-0598­-5­). Vpravo jsou obrázky ­(Figures­"), v neplacené verzi jen takové maličké.

aha tam nejni reklama :D
díky, taky by mě ani nenapadlo zvětšit si na kostičky
by nemuselo vypadat marně, dvě vrstvy vytáhnou i něco z NIR, aspoň jedna by mohla mít něco na výstupu i pod oblačností, to je fajn
škoda, že neukázali obrázky trošku větší

Popravdě, pokud by jsi o to opravdu hodně stál, můžeš napsat autorům jestli by ti tu studii neposlaly. Často to udělají, protože oni nemají peníze za to že to vyjde v dané vědeckém periodiku. Oni za to platěj ­(to že vyjde studie znamená, že to prošlo Peer review a pár dalšími nákladnými procesy­).

:O díky za podnět, to by mě nenapadlo