Vědci započali práce na výpočetním konceptu Exascale
25.2.2008, Pavel Boček, aktualita
Vědci v Národních laboratořích Sandia a Oak Ridge započali práce na novém konceptu supercomputingu, Exascale. Nynější doba se označuje jako Terascale a trvá od uvedení prvního superpočítače s výkonem 1 TFLOPS - ASCI Red - v roce 1997. Nyní...
Vědci v Národních laboratořích Sandia a Oak Ridge započali práce na novém konceptu supercomputingu, Exascale. Nynější doba se označuje jako Terascale a trvá od uvedení prvního superpočítače s výkonem 1 TFLOPS - ASCI Red - v roce 1997. Nyní byl uveden do provozu Ranger s výkonem 504 TFLOPS, ještě výkonnější je BlueGene/L s 596 TFLOPS. Současné nejvýkonnější procesory mají přitom výkon kolem 50 GFLOPS, v těchto superpočítačích jich tak je přes 12 000.
Superpočítač se stabilním výkonem 1 PFLOPS se podle vědců stane realitou do jednoho či dvou let, vědci již nyní mluví o systému s výkonem EFLOFS, tedy trilion operací s plovoucí desetinnou čárkou za sekundu. Již nyní se však započaly řešit problémy, které by jinak nutně nastaly. Kromě výkonných mikroprocesorů, o které se postarají hlavní výrobci paralelizovaných čipů, se řeší i problémy s propustností dat.
Takové systémy totiž budou mít enormní datové toky a tak by se bez zrychlení vzájemné komunikace a zefektivnění dělení úloh stávalo, že data pro nějaký procesor by byla vzdálena i desítky tisíc procesorů od něj; mezitím by prostě nepočítal. Proto se také musí vyvinout software pro správu takových systémů. Počítá se s tím, že počet jader v procesoru se zněkolikanásobí a tak se musí napsat takové programy, které zvládnou efektivně dělit úlohy mezi až desítky jader v jednom čipu a mezi stovky tisíc takových čipů.
Dalším problémem je snížení spotřeby. Již nyní se superpočítače často staví vedle elektráren, jelikož Petascale systémy mohou v budoucnu klidně dosáhnout příkonu i 5 MW, což má také za následek milionové náklady na provoz měsíčně. Na to se také bude muset soustředit pozornost výzkumníků, ačkoli zatím nikdo neví, jak toho bude dosaženo.
Zajímavá reportáž znávštěvy Národního centra pro aplikaci supercomputingu ve městě Urbana v americkém státě Illinois (včetně více než čtyř desítek fotografií), pořízená minulé léto, je na serveru TG Daily (v angličtině).
Zdroj: TG Daily
Superpočítač se stabilním výkonem 1 PFLOPS se podle vědců stane realitou do jednoho či dvou let, vědci již nyní mluví o systému s výkonem EFLOFS, tedy trilion operací s plovoucí desetinnou čárkou za sekundu. Již nyní se však započaly řešit problémy, které by jinak nutně nastaly. Kromě výkonných mikroprocesorů, o které se postarají hlavní výrobci paralelizovaných čipů, se řeší i problémy s propustností dat.
Takové systémy totiž budou mít enormní datové toky a tak by se bez zrychlení vzájemné komunikace a zefektivnění dělení úloh stávalo, že data pro nějaký procesor by byla vzdálena i desítky tisíc procesorů od něj; mezitím by prostě nepočítal. Proto se také musí vyvinout software pro správu takových systémů. Počítá se s tím, že počet jader v procesoru se zněkolikanásobí a tak se musí napsat takové programy, které zvládnou efektivně dělit úlohy mezi až desítky jader v jednom čipu a mezi stovky tisíc takových čipů.
Dalším problémem je snížení spotřeby. Již nyní se superpočítače často staví vedle elektráren, jelikož Petascale systémy mohou v budoucnu klidně dosáhnout příkonu i 5 MW, což má také za následek milionové náklady na provoz měsíčně. Na to se také bude muset soustředit pozornost výzkumníků, ačkoli zatím nikdo neví, jak toho bude dosaženo.
Zajímavá reportáž znávštěvy Národního centra pro aplikaci supercomputingu ve městě Urbana v americkém státě Illinois (včetně více než čtyř desítek fotografií), pořízená minulé léto, je na serveru TG Daily (v angličtině).
Zdroj: TG Daily
